Uvíznout v síti může značit dobré i zlé. Pokud vás lapí bezohledný krutý predátor, tak je s vámi konec. Zachytí-li vás záchranná síť pod lanem v cirkusovém šapitó, tak je to štěstí. Ulpí-li něco na sítnici vašeho oka, tak to vidíte. Pokud ovšem sama sítnice neulpívá na svém místě, je s vaším zrakem amen. Taková věc se může stát buď při úrazu, nebo u starších lidí samovolně. Mně se stala po pádu z kola.
Moje sítnice se odchlípla jen trošičku, jako když zakopnete o starý peršan.Tato situace se dá zachránit zapomoci co nejrychlejšího chirurgického zákroku. Vyzkoušel jsem pro vás na vlastní oči ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
Na tamní oční klinice jsem se setkal převážně se samými mladými lékaři a lékařkami, kteří se chovali velice profesionálně, snažili se mi zákrok popsat do nejširších detailů, čímž mi náladu značne zhoršili, jinak byli velice sympatičtí. Byl jsem srozuměn a vyrozuměn o tom, že se operaci nevyhnu, i když jsem moc chtěl, to mi věřte! Operace trvala dvě hodiny. Samotný zákrok spočívá v tom, že vám oko napustí buď expanzivním plynem nebo silikonovým olejem tak, aby se sítnice zatlačila zpět k oční stěně. Stav po narkóze miluju, človek blábolí nesmysly, je stále pod narkotiky a cítí se, no, inu dobře. Domů jsem mohl jít už po 24 hodinách od operace.
Byl jsem upozorněn, že nejdůježitější je "polohování". Celý zdar operace se odvíjí právě od něj. Instrukce k "polohování" jsem dostal vytištěné na A4 s velkými obrázky. Přes rozkapané očí jsem na to ale bohužel neviděl a první den jsem tak strávil v poloze naznak místo na břiše. Až po důkladném prozkoumání obrázků jsem ale zjistil, že jsem první den po operaci polohoval úplně špatně... ha ha ha.
Polohování je velice namáhavá věc. Těšil jsem se, že se budu válet. Že si odpočinu, ovšem nevěděl jsem, jak náročný úkol mě čeká. Člověk má 7-10 min. se jít najíst a už zas musí polohovat. Držet takovou polohu ve spánku je velice náročné. Na břiše s hlavou zabořenou do matrace člověk musí vydržet, co to dá, i přes úmornou bolest v kříži a za krkem. Mám za sebou 3. den a řeknu vám, že toho mám plný zuby.
Přátelé, na úrazy všeho druhu jsem za svůj život už zvyklý, ale tento, tento si dávám do rámečku úplně nahoru v mé hierarchii držkopádů! A proto si na sebe dávejte pozor, milí a drazí!