NG v Praze představuje japonismus v českém umění

Sbírka orientálního umění Národní galerie v Praze představuje unikátní přehlídku českého umění inspirovaného japonskou kulturou z přelomu 19. a 20. století JAPONISMUS V ČESKÉM UMĚNÍ. Autorce výstavy dr. Markétě Hánové se podařilo shromáždit reprezentativní sbírku děl umělců s českými i německými kořeny, kteří působili jak v českých zemích, tak i v zahraničí –japonské umění jim poskytovalo jednu z mnoha výrazových inspirací, jež obohacovaly jejich individuální styl. Na výstavě s názvem „Japonismus v českém umění“, kterou mohou návštěvníci vidět od 16. května v Salmovském paláci na Hradčanském náměstí, se tak potkávají například Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Emil Orlik, Vojtěch Preissig, Bohumil Kubišta nebo Otto Gutfreund.
 
Japonismus je fenomén, kterým se v odborné literatuře označuje vstřebávání vlivů japonské estetiky a umění do evropské kultury od druhé poloviny 19. století. Exotický svět Japonska a představy o něm podněcovaly nejen výtvarnou, ale i společenskou a literární imaginaci, jež se staly ve své době módou i životním stylem. Zachovaly se nejen v obrazech a sochách, ale i v ilustracích a plakátech nebo užitém umění. V polovině 19. století Japonsko obnovilo obchodní a politické styky se západními zeměmi, což vyvolalo novou vlnu dovozu japonského umění do Evropy. Umělecké předměty z Japonska vynikaly svojí umělecko-řemeslnou kvalitou a neotřelým výtvarným výrazem, a tak se postupně rozdmychávala sběratelská horečka, která kulminovala na přelomu 19. a 20. století. Japonské umění významně zasáhlo do vývoje výtvarného umění v Evropě. Japonismus nacházel odezvu nejprve ve Francii, brzy se šířil po celé Evropě.
 
Výstava Japonismus v českém umění představuje jak japonerie, které napodobují japonské originály (vystavené paralelně, aby zároveň připomněly sběratelskou tradici u nás), tak i nové inspirace japonským uměním v českém moderním umění, spočívající ve výrazových prostředcích japonského umění (mj. kompozici, tvarové jednoduchosti či dekorativnosti). Reflektuje představy o japonské kultuře, ale také cesty za poznáním skutečného Japonska. V kontextu českého umění japonismus představuje řadu kontrastních rovin: nejenom japonskou řemeslnou preciznost a dekorativnost, ale i výtvarnou invenci. Vstupuje do různorodého kulturního prostoru, který je založen na jazykové a národní rozličnosti. Zpočátku šlo o napodobování originálu s cílem zlepšit estetickou a řemeslnou kvalitu uměleckých předmětů a o navození japonské nálady, což odpovídá tzv. japoneriím (dříve též žaponériím). Japonismy se v českých zemích dostaly do popředí zájmu až se secesním hnutím v 90. letech 19. století.
 
Výstava ilustruje povahu japonismů v kontextu českého umění v šesti kapitolách
od poloviny 80. let 19. století do počátku 30. let 20. století. Celým vývojem prostupuje určité napětí mezi prvoplánovou reprodukcí (imitací) japonského umění a uměleckou invencí. Jednotlivé celky doplňují v rámci dobového kontextu informace o důležitých výstavách a sběratelích japonského umění, literární japonerie nebo dobové fotografie. Může nás těšit, že právě japonismus v srdci Evropy dosáhl takového množství výrazu díky prolínání s ostatními výtvarnými směry fin de siècle.
 
Výstava je pořádána v roce „Výměny mezi Japonskem a zeměmi Visegrádské čtyřky” (2014). Vydavatelství NG k výstavě vydává kromě ilustrovaného průvodce výstavou také publikaci Japonismus v českém umění, která je rozšířením prvního vydání titulu Japonismus ve výtvarném umění v Čechách (NG Praha 2010). Výstavu doprovázejí lektorské pořady, například přednášky pro jednotlivce a skupiny (školy), autorské prohlídky a tematické tvůrčí dílny k výstavě.
 
- - -
 
Autorka výstavy: Markéta Hánová
Kurátorky: Jana Ryndová a Markéta Hánová
Doprovodný program: Lektorské oddělení Sbírky orientálního umění
Místo konání: Salmovský palác, Hradčanské nám. 2, Praha 1
Data konání: 16. května – 7. září 2014
Vstupné na výstavu: základní - 100 Kč; snížené - 50 Kč; rodinné - 150 Kč
Doprovodné programy k výstavě najdete zde.