Minimon vrací úder - rozhovor s designerkama minimonkama nejen o Code:Mode

Rozhovory s holkama z minimonu jsou vždycky na slušnou historku. Po tom minulým jsme skončili v tetovacím studiu. Po tomhle jsme si pro změnu chtěli na vlastní kůži zkusit, jak se cejtí plast pod jejich rukama a doteď si škrábem lejzrem vypálený kundy do předloktí.

Většina z vás asi ví, o koho, jde, takže se nebudem věnovat sáhodlouhýmu představování. Dílna, obchod v Brně na Pekařský, každou chvíli je potkáte na akci, nebo aspoň jejich věci. Začalo to kundama, kundama to pokračuje. Zdá se vám to přisprostlé? Sice při tom kvantu produktů, který minimon chrlí, dostaly už spoustu významů, ale z ostatních šperků si vybere i přízemní posera.
Na nafocení jsme dostali zapůjčenou fungl novou kolekci. Poodhalujeme to, co vám holky naservírujou na Code Mode.

Mon: Kluci, chcete meruňkovici nebo třešňovici? Ale máme jenom velký sklinky…
V těch antickejch flaškách bude všechno dobrý.

Vaše nová kolekce je docela překvápko. Jde z toho cejtit černá magie, jde z toho cejtit spirituálno, ale pořád bok po boku s vaší klasickou kundou. Inspirace?
Pe: Já u toho budu trošku pracovat, jo? Ale počkej, to bych mohla mít někde napsaný… My jsme se prostě vrátily do začátku tvorby. Naší práce s kosočtvercem. Už někdo nám říkal, že se vykrádáme, tak jsme v tom asi pokračovaly. Ale téma jsme doplnily o symboliku. Ježiš, z toho by byl dobrej živej stream! No, chtěly jsme ten symbol kundy obrodit. Udělat ho bohatší a hlubší – dát mu novej význam. Pro tentokrát jsme to úplný klišé opustily. Zatím pro to máme jenom pracovní názvy. Úplně ven to půjde až na Code Mode.

Ale pracovní název nás zajímá...
Mon: Konec je novej počátek.

A proč jste použily zrovna tyhle symboly? Kříž složenej z malejch kund, kozel, spirála… Penis pořád nic?
Pe: My ale máme rády spirituálno a astrálno. A já se teď cejtim jako obrozenej člověk a vidim různý věci jinak a přikládám tomu důraz. Mě baví záměna symbolů. I když to pro někoho může znít blbě, kunda i kříž jsou pro mě natolik známý a univerzální symboly, že je pokládám na stejnej level. Kontext symbolu v tomhle případě ovlivňujeme my. Péra neděláme, protože nás to nebaví. Je to divná 3D věc.

Mon: Všechny naše kolekce vznikaj tím, že procházímě nějakou fází. Promítáme do toho naše aktuální nálady. Možná je to odraz po zimě, kdy jsme dělaly McDonald kolekci. Tehdy jsme zabředly do komerce a ztvárnily ji. Teď je to protipól.

Pe: Tohle je fakt jedna z prvních kolekcí, kde nereagujem na věci, který nám lezly krkem, ale vyjadřujem naše niternější záležitosti.
Mon: Ale podobná kolekce už byla vloni na jaře, kdy jsme dělaly funebráckou kolekci. Po zimě máme trochu potřebu s pocitama ven.

Nicméně původně jste měly dělat kolekci Moulin Rouge a tohle nám přijde jako dost zásadní odklon od konceptu.
Mon: Protože jsme začaly z úplně jinýho konce. Nejdřív jsme vymyslely koncept stánku na Code Mode a na to jsme chtěly našroubovat kolekci. Hovadina. Ale pak přišel kříž a symbolika. A najednou to bylo vono.

Letos má bejt Code Mode ve vybydleným baráku. Máte pro prezentaci svůj vlastní pokoj. Chcete prásknout svůj koncept? Na co se u vás můžou lidi těšit?
Pe: Hlavně na kolekci. Ale pojedem si ve svíčkách, intimitě prostoru. Bude to klidný. Ať si lidi přijdou pokecat. Sice by ještě pořád mohla fungovat Iveta Bartošová jako lákadlo, ale tentokrát to bude pohoda a přirozeno. Nic konkrétnějšího neřeknem. Ať lidi zapojej fantazii.

Nebylo by rentabilnější doprodat ležáky?
Pe: To by bylo Ale podivej se… Kufr s ležákama je vždycky dobrej tahák. Určitě budeme mít klasickou krabici od bot s prima cenama na starší kolekce.

Co váš vývoj? Vloni jste měly odklon ke dřevu, kůži a přírodě vůbec. Říkaly jste mi, že vás baví, jak každá kunda jinak voní. Ale tady zase smrdí plast a není tady jediná věc, která by připomínala to, v čem jste jely vloni.
Mon: Zase jsme u těch nálad. Bylo léto. Táborák, buřty…

Pe: Jo. A barevný tóny, se kterejma teď chceme pracovat nám momentálně kůže ani dřevo nedá. Ale dřevo je v tý kolekci pořád zastoupený, protože ho kombinujem s plastem. Každý období se snažíme ukázat jinou cestu. A do spousty dalších materiálů se dá gravírovat – sklo, kámen… Ale to jsou čistě konceptuální věci, na kterejch zatím neděláme.

Už ale máte i věci, který nerecyklujou symboly, ale je to trochu odklon k dizajnovýmu šperku. Je tohle třeba cesta? Nebo ji vidíte například v jinejch produktech?
Mon: Z týhle kolekce aspiruje na dizajnovou záležitost řetěz. To je sice částečně zpracovanej symbol, ale už dejme tomu technicky jinak. A když tomu chceš říkat dizajnérsky, tak asi můžeš. Možná je to cesta k něčemu. Do ničeho většího bych se teď spíš pouštět nechtěla. Ale asi záleží na období.

Pe: Když přijde čas, tak já si to představit dovedu. Že někdy jedeme půl na půl v nějaký čistší lince a v tom, co nás doteď charakterizuje.

Mon: O jinejch produktech zatím od začátku mluvíme, ale kde nic tu nic. Jo, kromě obalů na notebooky. Máme na to stroje a máme obchod, kterej ale můžem naplnit našima produktama. Máme nápady na doplňky, ale šperky nám teď zabírají 100% času.

Pe: Nechceme koupit třeba trička standardních střihů a na to něco vymejšlet. Přemejšlely jsme o tom se spojit s někým, kdo dělá do módy a my bychom mu vymejšlely vizuály. Na návrhářství se necejtíme. Ale až dojdem do fáze, kdy si budem moct trochu oddechnout, tak ostatní věci přijdou.

Jak by vypadaly šperky pro Václava Havla a Václava Klause?
Mon&Pe: Trapně lehký. Srdce a kunda. Obojí máme na skladě.

Vy děláte taky svůj malej letní fest – Frnda Open. Vloni nám to přišlo I s výpadkem proudu strašně dobrý. Co letos?
Mon: My to budem řešit asi až těsně před.
Pe: Ale sami jste byli u toho, co máme jako inspiraci pro letošek – loňský afterparty na parkáči s vohulenejma rádiama. Dost možná se celá Frnda ponese v podobným duchu. Už se to řešilo a padly cizí slova jako transmittery a jim podobný.

Kam byste nechtěly nikdy jet?
Mon&Pe: Už asi nikdy znova na bratislavský letiště…
Pe: Hele, Mon, jak dlouho schne to lepidlo?
Mon: To práškový?
Pe: Ne, já to lepim tim druhym.
Mon: Tyve, to schne 14 hodin.

Dobře, co tam máme dál? Máte nějakej sběratelskej fetiš?
Pe: To je otázka spíš na Mon. Já teď sbírám zážitky.

Mon: Dost tady schraňuju starý archy plexiskla, ze kterejch jsme řezaly. A vůbec plastovej odpad z naší tvorby. Ale pak se to udalo dětem do školky. Našlo si to místo. Super. A nacházim na ulici hrací karty.

Pe: Hele, to lepidlo nikdy držet nebude…

Nebo tady mám super 3M pásku. Ta drží jako svině. Tu nestrhneš. Zkus to.

Mon: Hm.

Pe: Fakt to šlo tak snadno?

Koukáme že jste myšlenkama někde jinde, tak poslední otázka, když už jsme zmiňovali vaše začátky. Jak se vás dotkla krize?
Mon: Jaká krize?