Ludvík Hess: "Nejsem Hess, ale Herodes"

Když si něco vezme do hlavy, nekompromisně to dotáhne. Nakonec takhle v Česku prosadil i babyboxy, tedy schránky, kam mohou matky beztrestně a anonymně odložit své narozené dítě, pokud se o něj z různých důvodů nemohou postarat. "Jsem urputný, umanulý, kousavý velbloud a zlý jihoafrický nosorožec, " říká o sobě Ludvík Hess. Dnes je u nás na 52 babyboxů. Do života vyslaly už 79 dětí.

Vzpomenete si na to, když jste řekl odhozeným dětem ne?
Přesně ne, nejsem si vědom žádného impulzu. Většině naší populace vadí, že se někde našlo odložené dítě. Jiří Žáček napsal verš o hrobu novorozence: Zde leží človíček, stár hodinu a čtvrt, nikomu neschází a nejmíň vlastní matce, našli ho na skládce. Jenom kmotra Smrt, jen ta ho k sobě přivinula sladce. Napsal to dávno předtím, než jsem přišel na babyboxy.

Kolik času zabralo od nápadu až po realizaci zřízení babyboxu?
Rok, rok a půl. Na začátku to byla katastrofa, kamarádi se mi smáli. Chtěl jsem ho zřídit u Apolináře, přednostovi se ten nápad velmi líbil. Lékaři mě tehdy podpořili, požádali Pavla Horáka, nynějšího ředitele VZP. Ten byl velmi opatrný, a tak jsme to rok a půl projednávali. Potom jsme se domluvili s doktorem Píchou a doktorem Mayerem z GynCentra v Hloubětíně a tam jsme instalovali první babybox. Překážky mi nejvíc kladla Milada Emmerová, která byla jako ministryně zdravotnictví zásadně proti, vlastně všichni byli proti. Jediný pro byl Honza Sváček, předseda městského soudu v Praze, a skupina soudců kolem něj. Díky jejich podpoře a jejich společenské vážnosti jsem babybox prosadil. Když jsme ho 1. června 2005 otvírali, část odpůrců už změnila názor a byla pro.
 
Měl jste někdy chuť to vzdát?
To ne. Jsem urputný, umanulý, zarputilý, kousavý, jednohrbý velbloud a zlý jihoafrický nosorožec. Nejsem Hess, ale Herodes.
 
Zajímáte se o příběhy odložených dětí, píšete o nich v knížkách…
Všechny moje knížky jsou autobiografické a skoro ve všech najdete něco o babyboxech.

Sledujete některé jejich příběhy ještě teď?
Sleduju, ale ne systematicky. Rodiče dětí, které byly odložené a pro které se rodiče vrátili, se mnou komunikují, těch je ale málo. Komunikuje se mnou několik náhradních rodičů, kteří získali děti do adopce, děkují mi. Několik dětí vídám, jsou to příjemná setkání. Původně jsem se domníval, že budu sledovat osudy všech odložených dětí, ale to jsem si ještě myslel, že zřídím jeden babybox v Praze a druhý v Brně a že se do něj během pěti let odloží jedno nebo dvě děti. Netušil jsem, že se do padesáti babyboxů odloží osmdesát dětí. Je to pro mě však zadostiučinění, mělo a má to smysl.

Pamatujete si na moment, kdy se odložilo první dítě?
Ano, bylo to v roce 2006. Byla to Sonička, holčička z dvojčat, její maminka ji odložila a druhé dvojče si nechala. Když jsem nedávno mluvil se soudkyní, která má holčičku na starosti, řekla mi, že spis o Soničce je ten nejtlustší. Sociální pracovnice matku nakonec přemluvily, aby si holčičku vzala zpět, pak ale skončila v azylovém domě a děti jí nakonec odebrali. Porodila ještě třetí, to však nechala rovnou v porodnici. Tehdy o to byl obrovský mediální zájem, psali o tom každý den v novinách.
 
Jaký to byl pro vás pocit?
Nepamatuju si. Byl to šílený mediální shon, bylo to dítě, o něž měli všichni zájem, všichni ho chtěli vyfotit. Nakonec jsem ji vyfotil snad jen já. Od té doby jsem žádné odložené dítě nefotil, začal jsem to považovat za nežádoucí.
 
Není taková mediální masáž spíš na škodu?
Naopak, je to ku prospěchu věci. Díky nim se podařilo prosadit babyboxy do života.
 
Jak dlouho trvá výroba babyboxu až po jeho umístění?
Máme jich několik rozdělaných, jeden už je hotový, pro nemocnici v Novém Jičíně, který budeme montovat na Mikuláše. Celý vyjde na 250 tisíc plus náklady na dopravu a umístění.
 
Proč ještě existuje odpor k babyboxům?
Znám jména sedmi odpůrců. Jedním z nich je doktor mostecké nemocnice. Tam se k jeho smůle odložily už dvě děti, z toho jedno mělo 750 gramů, i tak se jim ho však podařilo zachránit.
 
Co byste odpůrcům vzkázal?
Aby se mi přihlásili, protože o jejich existenci mají zájem media. Chtějí uspořádat duel mezi mnou a nějakým odpůrcem. Nikdo z těch sedmi ale nepřijde, protože se se mnou nechtějí utkat. Pochopili, že babyboxy jsou mediálně a společensky pozitivně chápány.
 
Máte vizi, kde všude chcete babyboxy mít?
Ještě bych rád ve Žďáru nad Sázavou, už jsem tam jednal, ale není tam nemocnice a muselo by to být na stanovišti záchranné služby. Pak  bych ještě rád v Novém Městě na Moravě.  Rád bych se dostal na osmdesát babyboxů. V Táboře jsem se nedomluvil s nemocnicí, ale 4. února. se otevře na stanovišti záchranné služby. Dal jsem si ho tak nějak k narozeninám, které ten den mám.
 
Právě vám přišla SMS, že se něco děje s babyboxem v Písku… Vložil někdo dítě?
Nejspíš ne, spíš vzal někdo jen za kliku. Nebo jde o technickou údržbu, prohlídku nebo desinfekci.
 
Najdou se lidi, kteří tam hodí nějakou kravinu?
Ne, to se nestává. Běžně je ale někdo otevře. Pak se babybox automaticky uzamkne, aby případně někdo nemohl vložené dítě vzít.

Autor: Petr Hlavica

Publikováno ve spolupráci s Galerií NE - www.galerie-ne.cz