V londýnském stylu
Patnáctimilionové město, držící se zuby nehty své historie a tradic. I přes svou staromódnost jsou prostě dobří. Módu nevyjímaje.
Koberce ve všech domácnostech jsou podivně béžové barvy, na níž je vidět kdejaké smítko. Okna mívají dosti podivný zavírací a otevírací systém, kliky jsou kulaté a u vchodových dveří zpravidla chybí úplně. Zákon nedovoluje umístění zástrčky v koupelně, takže si vlasy musíte foukat nejlépe v předsíni. O papírových stěnách a hlučných australských sousedech nemluvě. Všude spousta krbů, které se už dvacet let nepoužívají. Proto je Londýn tak magický i v dnešní době.
Baví mě odskočit si na WC do nádražní haly King´s Cross (protože je to nejbližší čistý záchod a ráda za něj dám 30 p) a přitom míjet nástupiště 9 a ¾. Baví mě dívat se na lidi kolem. Baví mě sledovat, jak se oblékají - zajímavě a kreativně. Gentlemani v oblecích, kteří vám podrží dveře se zdvořilým „S potěšením“ a vedle studentky Central St. Martin´s s pastelově růžovými vlasy a svetry s norským vzorem. Londýn - trochu toho éterična na jedné straně a sterilní novodobosti na druhé.
Zatímco v ČR se často dostane do prodeje „trendové“ zboží minimálně jednu až dvě sezóny později (s tím, že nad novinkami většina lidí ohrnuje nos nebo zvedá obočí ), v Británii jej mají pěkně naservírováno čerstvě z Pret-a-porter kolekcí. V tomto případě je o to těžší nějak vyčnívat a mít svůj vlastní styl (přesto to spousta Britů perfektně zvládá).
Mládež je tu postižená striktními požadavky na uniformní odívání ve školách. To znamená, že víkend a prázdniny jsou jedinými obdobími „svobody“. A věřte mi, je to znát. Nalepovací řasy, červená rtěnka, kraťasy z ustřižených riflí, vyholená půlka hlavy… Prvky klasického oblečení jsou ovšem stále populární a dokazují to jak kolekce britských návrhářů, tak výběr zboží v obchodních domech. Holínky Hunters nebo „gumovky“ Crocs, šněrovací boty Dr. Marten´s nebo australské válenky Uggs? Odnože kalifornského Abercrombie & Fitch - kde před vchodem do obchodu stojí prodavači jenom v riflích a nazouvákách, vážně! - jsou stále více populární mezi teenagery. Jaká škoda, při tak dlouhé tradici britského módního průmyslu. Mackintosh (takový baloňák) se dá v sekáči na Angelu (severní Londýn) pořídit i za 40 £ (nový z obchodu 650 £).
Jenže oni se Angličani nedají (stejně jako se nedali s ježděním nalevo, eurem nebo červenýma telefonníma budkama), na to jsou příliš hrdí a zamilovaní do své historie a tradice.
Baví mě procházet se Londýnem a počítat komíny na střeše stoletého domu a zády mít skleněný mrakodrap.
text Magda Žurková