Live z místa činu: Primavera Sound

Grafická designerka Olga Benešová vyrazila s kamarády do Barcelony na festival Primavera Sound. Co tam vidí, se dočtete v miniblogu.
 
28. května

Den pro mě osobně nejvíc očekávaných koncertů St. Vincent a Arcade Fire.

Na nic jiného z lineupu festivalu sem se netěšila víc než na St. Vincent. Nezklamala mě, byla lepší než jsem čekala, což se mi většinou nestává.
Byla neuvěřitelná! Vypadala jako z jiného světa, něco mezi porcelánovou panenkou, co si s náma pořád hrála a androidem.  Platinová blond hlava a azurový oční stíny jako hlavní hrdinka Moonrise Kingdom. Měla černý prošívaný top nad pas (trochu připomínal ten slavnej Gaultierův pro Madonnu), minisukni a většinou stála široce rozkročená na super jehlách. Když vystoupala na třípatrovou pyramidu a ozvalo se "I don't wanna be your cheerleader..." myslela sem, že může  odletět jako pravá mimozemšťanka pryč. Neodletěla, zahrála moji oblíbenou "romantickou" Prince Johnny a skutálela se zpátky dolů na pódium.

Stejně jako se bavila ona, když hrála jsem si to užila já a podle atmosféry kolem předpoklám, že i všichni ostatní. Nečekám, že uvidim lepší koncert. Na mobil se toho moc nepovedlo vytotit, ale nakreslila jsem, jak si ji pamatuju.
- - -

Videla jsem i začátek Arcade Fire, ale pološílený dav nás vyhnal jinam. Na úplně fantastickej koncert Charlese Bradleyho. Bude na Colours, doporučuju všem, co chtěj zažít človeka s energií a stylem jakou měl James Brown. A co se týče jeho pódiových outfitů, se St. Vincent si v ničem nezadá.