Jsme civilizace posedlá komunikací?

Dříve bylo normální poslat dítě na 14 dní na tábor a vyměnit si s ním jen pár pohledů. Dnes mají rodiče problém nechat dítě na táboře bez mobilu. Podle průzkumu České rady dětí a mládeže jen na pětině táborů děti mobil vůbec nepoužívají, stejný počet je naopak dětem dovoluje bez omezení. Na šedesáti procentech táborů mohou děti mobil používat jen v předem stanovenou dobu.
 
V rámci průzkum bylo osloveno celkem 131 spolků a 288 DDM a SVČ. Komerčních pořadatelů bylo osloveno 31 v kombinaci těch největších, středních i menších.

Celkově tak šetřený vzorek zahrnuje údaje o 3.675 táborech, kterých se zúčastnilo 118.937 účastníků. Kvalifikovaným odhadem lze počet všech realizovaných táborů na našem území určit na 4.500 až 5.000 táborů. Zkoumaný vzorek tak představuje 70–80 % všech realizovaných táborů, což zajišťuje jeho vysokou reprezentativnost.

U mladších dětí časté hovory s rodiči vyvolávají stesk po rodičích, u starších způsobují, že věčně "visí" na Facebooku a od digitálního světa si neodpočinou ani pár týdnů v roce. Způsobuje to ale i zbytečné komunikační problémy. „Představte si, že dítě je večer smutné a v rámci splínu zavolá rodičům a svou bujnou fantazií, podporovanou svitem měsíce a zvuky lesa, popíše rodičům, že jídlo není dobré, kamarádi mu ubližují a že se celkově cítí špatně,“ popisuje typickou situaci Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže. „S rozbřeskem slunce se nálada mění a malý táborník vstupuje do slunečného dne natěšený na další program i skvělé kamarády. Vše jde jako po másle do té doby, než se do tábora vřítí rodiče s balíkem jídla na záchranu a s rozhodnutím dítě odvézt a důrazně si došlápnout na vedoucí,“ dodává Sedláček. „Možnost zavolat vedoucímu, poslat mu textovou zprávu s dotazem či e-mail je naprosto dostačující. Nesnažte se o přímé spojení s dítětem, ať už prostřednictvím pod polštářem ukrytého či u vedoucího uloženého mobilu či tabletu. V důsledku to znamená pro dítě jen stesk po domově a vykolejení z táborového života plného zábavy, ale i povinností,“ dodává Aleš Sedláček.
 
O trochu snazší situaci mají tábory, které pořádají skauti a další oddíly, kam děti chodí celý rok, a rodiče se tak s vedoucími dobře znají. Zákaz mobilů jich podle průzkumu využívá čtvrtina. 
 
Dětská závislost na mobilech roste, a navíc i věková hranice se posouvá – níž.
Ve srovnání se světem to v Česku ještě není tak špatné – ještě tu nemáme extrém v podobě takzvaných dětských mobilo-detoxikačních táborů. Ale dokdy, když pro včasnou nápravu neuděláme nic? A včas, to znamená nejlépe hned!
 
Právě teď v čase prázdnin je ideální prostor začít. Dopřát dítěti tábor bez mobilů, opravdu ho tam nepotřebuje. Pohltí ho přirozený svět her, zábavy, dobrodružství, a hlavně autentických – tedy živých, a nikoli virtuálních kamarádů.
 
Koneckonců, děti nepotřebují mobil ani při pobytu u babičky a dědy. Není potřeba dítě kontrolovat každou hodinu – je tam přece v dobrých rukou.
 
Dejte si digitální detox, děti jen kopírují dospělé, říká kouč
O zamyšlení na téma jak je možné pomoci nejen dětem, ale hlavně nám, kteří „za to všechno vlastně můžeme“, jsme požádali předního českého kouče a terapeuta Aleše Vavřince:
Vytvořili jsme si technologické vymoženosti, aby nám sloužily. Aby nám dělaly život jednodušší a zároveň bohatší. Aby nás osvobodily. Ono se ale něco zvrtlo, není-liž pravda…? Možná jedete v MHD stejně jako já, když nad tímto sloupkem přemýšlím… Zvedněte hlavu a podívejte se kolem sebe, kolik lidí celou cestu zírá do obrazovky. Netuší, kde jsou a s kým tam jsou. Jsme civilizace, která je nejvíc „osvícená“, jen trochu jinak, než zmiňují staré moudré texty. Naše „osvícení“ neosvobozuje, nýbrž zamyká do vězení.
 
Jsme civilizace posedlá komunikací. Toužíme být ostatním dostupní 24 hodin denně. Podle poslední americké studie 9 % lidí kontroluje svůj chytrý telefon i při milostných hrátkách. Snažíme se být v neustálém kontaktu s celým světem, až pomalu ztrácíme kontakt sami se sebou a s tím nejdůležitějším v životě – s našimi nejbližšími. Jsme tak ponoření do světa virtuálního, že nám uniká to nejpodstatnější – skutečný fyzický kontakt. K čemu je dobré, že si můžeme psát s kolegou z Indie, když se tak málo věnujeme partnerům, rodičům nebo dětem?
 
Právě děti jsou nejvíce ohroženi povrchními lákadly a naším bezkontaktním světem. Do tohoto prostředí přicházejí jako čisté a „prázdné“ bytosti plné touhy nasát do sebe vše, co jim nabízíme. A že svět tam v „onlinu“ umí nabídnout mnohé kratochvíle. Barevné. Zářící. Akční. Dynamické. Nekonečné.
 
Divíme se, že děti tráví více a více času se svým mobilem nebo tabletem. Divíme se, že moc nechodí ven a nejvíce času s kamarády netráví na hřišti, ale na Facebooku. Divíme se, že děti dělají to, co umí nejlépe – učí se a přizpůsobují se daným podmínkám. Vytvořili jsme svět, ve kterém jsme odsunuli vztahy na druhou kolej a naší pozorností plýtváme dennodenně zíráním do zářících obrazovek, kde se marně snažíme ukojit naši touhu po blízkosti a hlubším kontaktu.
 
Nemůžeme být poté udiveni, že nás děti kopírují. Jejich bystré hlavičky lační po neustálém přísunu nových zážitků, zkušeností a informací. Lidské mozky jsou tak nastavené – neustále se rozvíjet a nasávat další a další informace. Je tedy naší povinností tuto potřebu dětem naplnit a pečovat o mozky své i jejich. Nadužívání moderních technologií má na mozky prokazatelně negativní vliv. Epidemie digitální demence klepe na dveře.
 
Dopřejte si každý den digitální detox
Musíme naše děti ochránit od nadměrného vlivu svítící obrazovky. My jsme ti moudří a zralí dospělí, kteří máme našim dětem nastavit jasné hranice – a s láskou, avšak pevně na nich trvat. Musíme sobě i dětem pravidelně dopřávat digitální detox – tedy období, kdy nebudeme používat žádné mobily, notebooky ani tablety. Kdy budeme jen teď a tady. Plně se věnovat svojí rodině, svým blízkým a hlavně sami sobě.
 
Prozkoumejte, kolik času trávíte s displejem a kolik pozornosti věnujete důležitému – vztahům, které máte, a sami sobě. Když jste s partnerem, dětmi nebo přáteli, věnujte se jim na 100 %. Vztahy jsou to nejcennější, co máte. Rozbitý mobil vyměníte za pár minut, rozbitý vztah nikoli. Po cestě do práce nechte mobil v kapse a jen buďte. Pozorujte svoje myšlenky. Vnímejte svoje tělo a pocity. Teď a tady.
 
Doporučuji to dělat každý den. Vypněte svoje chytré miláčky a směřujte pozornost tam, kde to má opravdový smysl. Buďte kreativní, zkuste trochu potrápit svoje mozkové závity. Jste šikovnější a schopnější, než si myslíte. Věřím, že si všichni dokážeme vytvořit mnohem lepší zábavu a dobrodružství, než nám nabízí iluzorní svět za obrazovkou.
 
Buďte aktivní, vezměte děti ven a ukazujte jim svět v jeho plných barvách a chutích. Ukazujte jim knihy, hry a radost z pohybu. Učte je, že dotek je důležitější než tisíc „lajků“. Jděte jim příkladem. Ostatně, co je hodina dopisování proti vášnivému polibku? Co je den strávený s milovanou osobou na Skypu proti láskyplnému objetí a pohlazení? Nic.
 
Děti jsou nejzvídavější tvorové ve známém vesmíru. Jen potřebují aktivní a zapálené průvodce, kteří jim ukážou, že ten „offline“ svět je v mnoha ohledech lepší než povrchní svět bílé obrazovky.