Proměna socialistického obchodního centra Družba v Českých Budějovicích - kde by chtěl žít každý, teda kromě mě - (poznámka redaktora) se blíží ke konci a zaslouží si malý fejeton.
Můj vztah k této budově začal, když jsem chodil do základní školy a byl mojí pravidelnou zastávkou na cestě domů. Nejdříve jsme se s tátou zastavovali na pochoutkový salát s rohlíkem v „bifé“, jak říkával můj děda, který jsme jedli na stojáka u kovových stolů hliníkovým příborem. To mi bylo okolo deseti let. První budova centra měla dva vchody do patra venkovními krytými schodišti, pod kterými byly bazény. Bohužel jsem je v provozu nezažil, ale zato nám skvěle sloužily jako místo her, když jsem o pár let povyrostl. Hrával jsem zde se spolužáky hru „bufeťák“. V patře vedla kruhová chodba po celém obvodu, ze které se vstupovalo do jednotlivých obchodů – obuv, hračky, galanterie…
Asi po osmnácti letech, kdy jsem propadl krásám architektury, jsem se k budově obchodního domu Družba od architektů Aloise Hlouška a Ladislava Konopka z roku 1974 vrátil. Uvědomil jsem si jeho krásu a architektonickou hodnotu, která bohužel zmizela ve své ryzí podobě.
Prvním zásahem bylo necitlivé zaslepení výkladců prodejny potravin v první budově. Druhá budova komplexu na Pražském sídlišti byla radikálně přestavěna a ztratila svoji typickou tvář tvořenou specifickým pláštěm budovy. Celý obvod byl tvarován lamelami trojúhelníkového tvaru, které byly obloženy vroubkovaným hliníkem. Tyto lamely rytmicky vystupovaly do prostoru, kde tvořily malý krytý prostor, který chránil před nepřízní počasí a z podhledu vytvářely cik – cak oku lahodící linii. Zároveň členily fasádu obloženou drobnou tmavě zelenou mozaikou.
Uvědomil jsem si, že tento jedinečný plášť je velmi podobný obchodnímu domu Labeod Růženy Žertové v Ústí nad Labem, dnes považovaný za významné a kvalitní architektonické dílo. Konec roku přinesl i konec poslední původní fasády. Došlo na celkovou přestavbu první budovy, která bude nově sloužit jako hlavní sídlo spotřebního družstva Jednota. Architektonické studio Atelier 8000, které přestavbu provádí, zvolilo citlivý přístup respektující původní tvarosloví i barevnost, ale zmizela mozaika i hliníkové obložení.
A tak se hliník definitivně odstěhoval. Jak z bufetu, tak z fasády. Zůstane jen na fotkách a ve vzpomínkách s příchutí lahůdkového salátu.