Fringe blog: City of Lions and Gods

A co, že hra občas nedává smysl. A co, že herci občas postrádají herectví. A co, že režie občas postrádá režii. A co, že pohybu občas chyběl rytmus. A co, že kreativitě chybí kreativita. A co, že následkům občas chybí příčina. A co, že občas textu chybí poesie.

Protože na černé nedodělané skice se objevilo spousta bílých střípků, které si po skončení člověk odnáší. City of Lions and Gods je výrazně epická hra, která na příběhu stojí, i když vše kolem ní padá. Příběh čtyř lidí, čtyř přítelství, třech lásek, jedné nelásky a jedné tragické nutnosti, která nutí vše bořit a pomalu tráví jedem přidávaným do vody své nejbližší.  Láska, povinnost, lepší zítřek. Jed jako katalyzátor, co má vše urychlit. Protože pro někoho je povinnost vlastní srdce, pro někoho je povinnost lepší zítřek, pro někoho je povinnost povinnost a v někom se to všechno snoubí. Čtyři rychlé osudy a jejich pomalé spění k tragickému závěru.

Příběh hodný vyslyšení. Příběh obecnější roviny, kde rozum bojuje se srdcem, kde vytyčené priority vedou k nešťastným rozhodnutím. City of Lions and Gods je inscenací, která nabízí silný rezonující příběh. Je inscenací, která je více inspirací než zážitkem, kde se v občasné nudě a jevištní střídmosti nutně probouzí fantasie, která pestře dokáže zaplnit černou skicu.

City of Lions and Gods je inscenací, která vyžaduje paradivadelní vnímání. Je inscenací, která se vám bude simultánně inscenovat ve vlastní hlavě.

Text by Petr Dlouhý