Das Filmfest míří do Brna, v Praze dosáhl rekordní návštěvnosti

Ve středu 23. října odstartuje v kině Art brněnská část 8. ročníku festivalu německy mluvených filmů DAS FILMFEST. Zahájení bude stejně jako v Praze patřit divácky úspěšnému příběhu slavné německé myslitelky a autorky reportáží o procesu s Adolfem Eichmannem - Hannah Arend. Přehlídka toho nejlepšího z německé, rakouské a švýcarské kinematografie potrvá v moravské metropoli až do 27. října.

Filmové publikum se může těšit na dvě desítky vybraných snímků, které nabídnou různorodé pohledy na současnou mladou generaci v rámci sekce GENERACE Y, filmysekce DAS FILMFEST SPEZIAL, které svým zpracováním či tématem vynikají nad ostatní, literární díla převedená na filmové plátno díky archivní sekci DEFA a chybět nebude ani tradičně velice dobře obsazená DIE DOKU.

Rekordní počet diváků hlásí pražská část festivalu německy mluvených filmů DAS FILMFEST. Bezmála šest a půl tisíce návštěvníků zavítalo od 16. do 20. října pražských kin Lucerna a Atlas, aby tam zhlédli jeden z 28 výběrových snímků letošního programu. K divácky nejúspěšnějším patřily filmy Dva životy, Ludvík II. Bavorský a Oh Boy, dokumenty More than Honey či Moje žádná rodina a beznadějně vyprodané byly i obě projekce zahajovacího snímku Hannah Arendt.

Vstupenky jsou v prodeji v kině Art za jednotnou cenu 90 Kč. Všechny filmy jsou uváděny s českými titulky, většina snímků je opatřena i anglickými titulky. Hlavními pořadateli festivalu jsou tradičně Goethe-Institut, Rakouské kulturní fórum v Praze a Velvyslanectví Švýcarské konfederace v Praze.Více na www.dasfilmfest.czči www.facebook.com/dasfilmfest.

Vedle úvodního snímku představí středeční program také vysoce ceněný snímek Love Steaks. Milostný příběh, ve kterém se střetávají dva životní přístupy: konání dobra v protikladu k divokému životu, zaujal na festivalu v Mnichově natolik, že si tvůrci odnesli ocenění hned ve čtyřech kategoriích. Cestu za poznáním Vídně, uměleckých děl i životních osudů hlavních hrdinů nabídne rakouský snímek Museum hours. Naopak tajemnou cestou nazpět časem absolvuje hlavní hrdinka příběhu vyprávějícím o síle lásky Okno do léta. 

Tak trochu jinou cestu do minulosti, za tajemstvími vlastní rodiny, absolvuje hlavní představitelka filmu Mrtví a živí. Velkoryse zpracovaný historický snímek Ludvík II. Bavorský zavede diváky na dvůr známého mecenáše umění a poodkryje panovníkův dramatický a pohnutý život. Silvi vypráví příběh ženy ve středním věku, která se po rozpadu dlouholetého manželství snaží najít nejen novou lásku, ale především sebe samu.

Chybět nebude ani populární sekce dokumentárních filmů DIE DOKU. K nejúspěšnějším patří v rámci letošního programu koprodukční dokument More than honey, který je zároveň švýcarským kandidátem na Oscary. Originální autobiografický dokument Moje žádná rodina vzbudil díky svému zpracování i tématu, kterým je rodinný život v největší evropské komuně, zájem nejen u festivalového publika, ale u odborné kritiky. O víkendu si režisér Paul-Julien Robert odnesl ocenění za nejlepší dokument z Londýnského filmového festivalu. Životu jednoho z největších švýcarských umělců 20. století se věnuje snímek Přesné oko Maxe Billa. Naopak na běžný život dnešních teenagerů se rozhodli zaostřit autoři dokumentuForever not alone, kteří sledují jedno léto v životě šestice mladých dívek.

Na mladou generaci a její život se ostatně zaměřuje celá jedna festivalová sekce, sekce GENERACE Y. Tu zkoumá například snímek Loutka, vyprávějící o snaze mladé dívky najít své místo v životě, či vtipná komedie se svižnými dialogy Noční křik. Snímek Local Heroes diváky přenese do prostředí soutěží hudebních kapel a mnoha cenami ověnčený Oh Boy pro změnu zamíří do nočního Berlína.

Sekce nadace DEFA i letos odhalí festivalovému publiku perly z archivu bývalých východoněmeckých filmových studií. Dramaturgie si jako téma zvolila literatura ve filmu a v brněnském kině Art tak bude k vidění například snímek Goya – aneb tvrdá cesta poznání na motivy slavného románu Liona Feuchtwangera či u nás méně známý Poddaný, jemuž byl předlohou stejnojmenný román německého protifašistického bojovníka a spisovatele Heinricha Manna. Další z vynikajících filmových adaptací je Jakub lhář. Hlavní role ve snímku o naději odehrávajícím se ve východoevropském židovském ghettu, se s velkým úspěchem ujal Vlastimil Brodský. Jakub Lhář je jediným snímkem společnosti DEFA, který byl nominován na Oscara. Posledním zástupcem v této sekci je příběh legendárního lidového šprýmaře Tilla Enšpígla.