Zdeněk Král je klavírista a skladatel vážné, jazzové, scénické a filmové hudby. Zkomponoval více než 300 písní a šansonů do divadelních představení a pro různé interprety. V Česku spolupracuje s mnoha hudebními a hereckými osobnostmi a s Českou televizí (např. pořad Hýbánky, Na forbíně TM). Je autorem šesti hudebních zpěvníků a dětské knížky Drakouni. Druhá kniha: Tati, ty mě přivedeš do hrobu, se právě připravuje k edici a její vydání můžete podpořit skrze hithit.cz.
Vystupuje po celé ČR jako klavírista, občasný herec, zpěvák a glosátor. Také jako komixový pianista v rámci kultovního Komediografu. Hudbu Zdeňka Krále můžete najít zhruba na 40ti CD, u desítky dokumentů, dvou celovečerních filmů, dětských pořadů a u cca padesátky divadelních představení.
Vaše definice módy a stylu?
Módu jako takovou nesleduji a trendy už vůbec ne, ale neznamená to, že bych neměl rád hezké oblečení a osobní styl. Podle mého by se měl každý oblékat podle toho, jak se cítí a co vyznává a nepřizpůsobovat se společenským, konvenčním normám. Svět je barevný a my můžeme být taky. Já osobně preferuji anglický styl oblékání. Mám rád různá retro saka, barevné košile pastelových barev, šály a retro styl jako takový. V barvách preferuji hnědou, okrovou, tmavě zelenou, modrou...
Co máte nejraději na své práci?
Že je velmi rozmanitá. V nadsázce ráno píšu hudbu k filmu, pak si přes den odpočinu u dětského tv pořadu Hýbánky, kde hraju hudebního klauna, večer píšu hudbu do divadla k Hamletovi, v noci dětskou knížku... Jeden den píšu popovou píseň, druhý vážnou skladbu pro orchestr, třetí den jazzový standart, čtvrtý hudbu k reklamě... Jeden den hraju ve velkém divadle pro 500 lidí, druhý den v klubu pro 20, jeden den dělám komického pianistu v buřince, druhý den v obleku hraju klasiku....
Jak si dobíjíte baterky?
Chodím do sauny, tam si odpočinu. Rád také chodím na snídaně do různých kaváren. Dopoledne je pro mě klidná, relaxační doba. Procházka v přírodě také není k zahození, ale nesmí být chladno. Inspirativní (což se pro mě rovná dobíjecí) je i dobrý koncert, divadelní představení nebo třeba výlet do Londýna :-)…
Co vás zaručeně potěší?
Dřív jsem říkal: kupte mi čokoládovou pomazánku a jsem váš! Teď mě spíš potěší, když si někdo koupí mou knihu nebo desku nebo přijde na koncert či divadelní představení, kam jsem psal hudbu a ocení to, dojme ho to nebo se mu to prostě líbí. Také mě potěší úspěchy mých dětí (že se třeba naučí zavazovat tkaničky... :-)
Co děláte proti šedi?
Šeď moc nevnímám. Záleží, co si pod tím představit. Mě irituje nehybnost. Musí se něco dít. Nemusí v rámci minuty nebo hodiny, ale musí v rámci dne, týdne nebo měsíce. V nejhorším použiji fantazii, která té šedi vůbec nedá šanci...