Provozovat skateboarding kdekoliv ve vnitrozemí nikdy nebylo tak složitý, i přesto, že tenhle sport, nebo chcete-li životní styl spojenej se sportovní disciplínou o jednom prkýnku a čtyřech kolečkách je tak jako tak od začátku ultimátně spjatej s Oceánem. Vsichni videli minimalně film Dogtown a vědí o čem mluvím. Ale surfing?!
Když koukáte na esenciální biják The Endless Summer, nebo i na film Point Break, musíte zákonitě nabýt dojmu, že surfovat může každej, kdo má v sobě dostatečnou dávku drzosti, frackovitosti a navrch špetku mrštnosti a elementarní znalosti lehký atletiky. Nebo tak nějak. Můj bratr se přestěhoval před hodně lety do jižní Kalifornie, kde se vlny lámou přesně tak, aby vytvářely ideální podmínky pro surfing. Když najednou žijete ve městě Oceanside, kde sedmdesát procent populace tvoří mariňáci z vojenský základny a zbylých třicet procent jsou ‘born and raised’ surfeři, není moc na výběr a je fuk, jestli máte žábry, nebo plíce. Začal se učit u nejlepších a po pár letech surfoval. Průměrně. Jemná indiference. Proč jenom průměrně? Protože surf je život. Životní styl. Surfovat je jako dýchat. Přirozený, ale zázračný zároveň. Dneska je děsná móda lítat na Bali. Kdejakej Pražák nebo Brňák má prachy na letenku, pronájem prkna i žaludek na postování surf fotek na Instagramu. Jenže málokdo už dneska ví, že ještě dávno před tímhle boomem existovala v Čechách parta, který v žilách kolovala slaná krev a která když upadala po jednom do snovýho komatu, snila o surfování. Osm let existence, nespočet výletů, tripů, výprav. Do Francie, na Srí Lanku... Ze zaćátku hodně punkovejch, ale o to víc prožitejch. Víc či míň zdokumentovanejch. Nadšenejma profesionálama i nadšenejma amatérama. Každej po sobě chce nechat nějakej otisk, a je to logický. Když budete třeba dělat reklamu za hodně peněz, za který budete moct ject na hodně drahou dovolenou, nebo si koupíte nechutně červený Ferrari, ale vaše invence bude srovnatelná s prostitucí, pak není moc důvodů k chlubení. Ale pokud jsou vaše naplněný sny vykoupený vloženou energií nejenom vaší, ale i vašich ‘soulmates’, potom se z toho stává malej zázrak. A ten je nutný zakonzervovat v tom nejlepším slova smyslu, jako příklad těm, kdo přijdou po nás.
Sto surftripů. Low-costovejch surftripů. Výletů nadšenců se srdcem, co bije a mozkem, co nekalkuluje nad rentabilitou, profitem a jinejma pomíjivejma věcma.Tapetu s palmama a vizuální simulací tropickýho klimatu měl v osmdesátkách doma kdekdo. Možná i dneska. Je to flastr na naše uondaný životy. Na vaše uondaný životy! Koule na to prolomit vlny nemá každej a proto je třeba si tyhle lidi hýčkat. Lidi bez žáber a blán mezi prstama, co pocházej z Čech, Moravy, nebo Slovenska a co bez diskuze věnovali kus svýho života nejenom svojí vlastní vášni pokořit v sobě suchozemšťana, ale věnovali svůj čas, energii, invenci i trpělivost ostatním.
SURF-TRIP.CZ: SURF BOOK je počin, kterej není jenom pro pár zasvěcenejch. Je to testament pro nás všechny. Pecivály i lidi s fantazií, ale bez odvahy. I pro lidi s odvahou, ale bez fantazie. Je to manuál a zároveň poděkování všem, kdo se na téhle krátké, ale o to víc intenzivní historii podíleli.
Podpořit ho můžete + víc se dočtete tady:
https://www.hithit.com/cs/project/561/surf-trip-cz-surf-book