Sport pro handicapované: jak se jezdí na biski? Osobní zážitky jednoho z jezdců

Nedávno jsme referovali o tom, že pro handicapované existuje sofistikovaná lyžařská pomůcka jménem monoski.
Další pomůcka, která je v Česku dostupná pro handicapované, je biski. "Biski je určena lidem s těžším zdravotním postižením, např. lidem kteří mají postižené všechny končetiny (kvadruplegici) a je lépe uzpůsobena k jízdě s asistentem.
Jak již sám název napovídá, liší se biski počtem lyží – pro lepší stabilitu je skořepina upevněna k dvěma lyžím. V biski je lyžař připoután bezpečnostními pásy na více místech, sedí níže, a pokud to tělesné postižení dovolí, může i zde využívat stabilizátorů (tzv. hůlkách zakončených malou lyží a připoutaných k rukám lyžaře)," uvádí Centrum paraple." S pomocí asistentů se na mírné sjezdovce učíme základy ovládání lyže a jízdy na vleku. Pro zkušenější lyžaře organizuje několikadenní kurzy Sportovní klub vozíčkářů Praha, který s Centrem Paraple úzce spolupracuje. 
Kontakt: Lenka Honzátková, honzatkova@paraple.cz,    tel: 274 771 478
Po absolvování kurzu je možné si biski půjčit v Centru Paraple za dvěstě korun (na den) + záloha."
 
Osobní zkušenosti jezdce Det Lefa
Půjčil jsem si biski bez absolvování jakéhokoliv kurzu a vyrazil jsem ji vyzkoušet na jeden den do Špindlerova Mlýna. Za jedno odpoledne jsem zvládl dvě jízdy na modré sjezdovce ve Sv.Petru a 
to hlavně díky slečnám , které za mnou jezdily na lyžích a držely biski za zadní madlo.
Zkusil jsem na nejmírnějším úseku sjezdovky i jet sám, ale víc než jednu zatáčku o délce 7 metrů to nebylo.  Letos jsem chtěl jet na hory  do zahraničí, a protože jsem se tam nechtěl jenom nechat vozit tak jsem se zúčastnil  jednodenního kurzu s Parapletem na umělé sjezdovce u Prahy.
Zde jsem se naučil správně používat stabilizátory (hůlky),  kam se naklonit při zatáčení, atd…
Koncem zimy jsem vyrazil do Rakouska, odo blasti Zillertal, a stálo to za to.
Byl jsem domluvený s kamarádem, co jezdí velice dobře na lyžích, že mi bude pomáhat a vozit mě,
Protože tak silné ruce, abych mohl jezdit samostatně, prostě nemám. Půlku prvního dne jsem se nechal jenom vozit a v druhé jsem zkusil poprvé jezdit díky jistícímu 3metrovému řemenu za mojí biski, viz video. První den dopadl nad očekávání, zvládl jsem poprvé jet pár metrů a jedinou modřinu jsem si udělal, když jsem si myslel, že jsem jištěný a omylem jsem sjel ze sjezdovky do stráně s hlubokým sněhem.
Druhý den byl úplně o něčem jiném, slunečno a sjezdovka byla pokrytá měkkým sněhem.
Což nakonec přispělo k tomu, že jsem se rozhodl, až na prudké úseky, jezdit sám.  Stálo mě to pár modřin, ale konečně se dalo říct, že jezdím sám. Mám-li být upřímný, tak před výletem na hory bych nevsadil ani korunu, že po třech dnech budu schopný jet na jistícím lanu nebo  dokonce sám. Pro mě zázrak. 
Velké díky patří všem kamarádům, kteří mi tento výlet umožnili.
Jsem nadšený a jsem rád, že budu mít v zimě zase co dělat. O la la.