24. března 1913 se konal 7. ročník Mezinárodního lyžeckého závodu distančního na 50 km o věčně putovní cenu Českého zemského svazu ku povznesení návštěvy cizinců v království českém.
Zúčastnilo se ho celkem 6(!) lidí, mimo jiné Bohumil Hanč. V sedm ráno vyrazili závodníci od Labské boudy, jedním z přihlížejících byl i Hančův kamarád Václav Vrbata.
Zima byly toho roku nepříjemná, během dne se z mrholení stala vánice, ostatní závodníci během dne závod vzdali. Hanč ale pokračoval a v chumelení se ztratil. Jak všichni víme ze školy, akce nakonec stála život jak Hanče, tak Vrbatu, který se ho pravděpodobně pokoušel zahřát svým kabátem (podrobnější pokus o rekonstruci dodnes tajemného příběhu najdete například na wikipedii nebo zde). Poněkud nespravedlivě se zapomíná na to, že se o Hančovu záchranu pokoušel také sportovec jménem Emerich Rath, další z lyžařů, kterému došly síly, ale akci přežil - mimochodem jeden z průkopníků lyžování, reprezentant v hokeji, olympijský maratonec, mistr Německa v boxu a člověk přísného životního stylu - abstinent, nekuřák, vegetarián.
Je to už sto let a dnešní závody se všemi moirami, iphony a GPSkami nebývají, aspoň v českých horách, už takové drama, ale i v tomhle tisíciletí je to silné memento - minimálně jako příklad nezištné lidskosti.