Česká televize připravila speciální program k devadesátým narozeninám oceňovaného režiséra Vojtěcha Jasného. Jeho součástí se stane i dokumentární portrét prvního polistopadového prezidenta s názvem Proč Havel? Film se ve vysílání objeví poprvé po dvaadvaceti letech, a navíc v novém režisérském sestřihu.
V únoru 1990 se v newyorské katedrále konalo na počet Václava Havla, jako přední postavy sametové revoluce, velkolepé shromáždění, kde mu hold vzdala řada světových osobností. Právě touto událostí otevírá režisér Vojtěch Jasný Havlův celovečerní medailon. Za průvodce, který Havla představuje mnoha způsoby, od přímých rozhovorů, během administrativní práce, oficiálních vystoupení či prostřednictvím jeho první manželky Olgy, zvolil Jasný svého kolegu z režisérské branže Miloše Formana. Snímek se vrací na obrazovku České televize po dvaadvaceti letech, a to v podobě nového režisérského sestřihu. Objeví se v něm tak i unikátní, doposud nepublikovaná scéna, ve které Václav Havel v uniformě hradní stráže prochází lánským zámkem. Scénu se podařilo do filmu zařadit díky zřejmě jediné dochované kopii původního materiálu, jež byla vyrobena pro tehdejšího kanadského koproducenta. Celovečerní dokument uvidí diváci v pondělí 30. listopadu od 21:45 na Dvojce.
Druhý program nabídne k výročí narození Vojtěcha Jasného také dnes již legendární film Všichni dobří rodáci pojednávající o osudech skupiny přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Režisér ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost řadě našich předních hereckých osobností. Postihl jej však stejný osud jako mnohá další hodnotná díla dané doby a na mnoho let skončil v trezoru. Snímek Všichni dobří rodáci uvidí diváci v neděli 6. prosince ve 21:40 na ČT2.
Do třetice zařadil kulturní kanál ČT art na pátek 4. prosince dokumentární pořad Návrat do neobyčejných let. Režisér Vojtěch Jasný se v něm vrací po padesáti letech mezi obyvatele vesnice, o níž točil na počátku kolektivizace propagandistický film. Agitku plnou částečných polopravd a vyfabulovaných příběhů z roku 1951 s názvem Neobyčejná léta natočil tehdy coby mladý filmař společně s Karlem Kachyňou. O půl století později uznává Jasný chybu a s odvahou se vrací „na místo činu“.