Imaginární lásky, milostný smrtonoš přichází

Do kin přiletěl zlý cherubínek. Jmenuje se Nicolas. Má kučeravě nazrzlou čupřinku, plovoucí oči a perverzní úsměv, kterým nemilosrdně rozsekává srdce po uši zamilované reklamy na prudérnost Marie a lehce neurotického gaye Francise.  

To je v kostce příběh snímku Imaginární lásky, který natočil (a roli odmítaného jinocha si také sám zahrál) mladý nadějný režisér Xavier Dolan. Dlouho se mi nestalo, aby se mnou nějaký film tak mocně zacloumal. Ani nevím, jestli se jedná spíš o komedii, nebo milostný thriller. Možná je to kus obojího. Dolan se může pochlubit smyslem pro barevnou vizualitu a mravenčí cit pro detail. Pochvalu si zaslouží i práce s hudbou, kterou vybíral opravdu svědomitě a chytře jí zapracoval do leitmotivů konkrétních situací. Ve filmu si užijete bohatou porci slow-motion záběrů, které natahují emoční strunu až na samou hranici snesitelnosti. Na vás je, jestli se pachtění dvou zamilovaných zoufalců zasmějete, nebo vám bude trapně, až vám zčervenají uši. A protože každý z nás si někdy podobný milostný holocaust jistě prožil (pokud tedy nemáte fasádu kurevsky pohledného hrdiny ztvárněného Nielsem Schneiderem), budete se při dívání na tenhle film asi cítit trochu jako pingpongový míček.