Share |

Co uvidíme na festivalu Signal?

Pražské ulice za týden rozsvítí dvacet tři instalací SIGNAL festivalu
 
Čtvrtý ročník SIGNAL festivalu se bude konat od 13. do 16. října v ulicích Prahy 1, 2 a 3. Festival představí světelné instalace umělců z celkem jedenácti zemí světa, dvě třetiny instalací budou mít právě v Praze světovou premiéru.  Návštěvníky kromě uměleckých objektů a videomappingů čeká i bohatý doprovodný program složený z koncertů, workshopů pro zájemce o multimediální umění i z aktivit pro rodiny s dětmi.
/Desítky fotek v galerii/
 
Letošní ročník SIGNAL festivalu se návštěvníkům Prahy i Pražanům chce ukázat v odlišném světle, než bylo to loňské. Hlavním prvkem bude různorodost a to jak v hlavním, tak doprovodném programu. Mezi třiadvacítkou instalací lidé najdou monumentální světelné objekty i působivé interaktivní instalace, které účastníky vtáhnou do dění a udělají z nich kreativní tvůrce. „Loňský ročník byl charakteristický spíše intimnějšími instalacemi, s temnějším odstínem. Letos jsme se rozhodli SIGNAL udělat barevný a různorodý. Lidé se mohou těšit na instalace prostorově velmi výrazné, které svou monumentálností uchvátí úplně každého. Čekají je videomappingy, které tuto technologii posunují opět o něco dál, i interaktivní instalace, které budou bavit děti i dospělé,“ říká ředitel festivalu Martin Pošta.
 
Kromě samotného hlavního programu, který je tvořený instalacemi a projekcemi českých i světových umělců, si festival letos připravil i výrazný doprovodný program. Ten zahrnuje jak hudební akce, konkrétně sobotní SIGNAL Music Night pořádanou rádiem Wave a Jazz v prostorách klubu La Loca, tak akce multimediálních umělců mezi které patří například soutěž vizuálních umělců v Cross Clubu nebo warm-up vzdělávací platformy SIGNAL festivalu pro digitální kulturu, umění a technologie Transmit. Na trase pak na návštěvníky čeká Energy zóna partnera festivalu ČEZ ESCO, která nabídne fotokoutek s malováním světlem, kreativní zastávky pracující se světelnými efekty pod taktovkou SandyStation a DEPO2015 nebo workshop České televize na téma práce se zeleným pozadím v televizním a filmovém průmyslu. V sobotu ve 23:40 se pak návštěvníci mohou těšit na speciální vystoupení francouzského umělce Maotika, autora jedné z instalací festivalu, který v kopuli SIGNAL Dome předvede živé audiovizuální vystoupení.
 
Festival loni dosáhl návštěvnosti 400 tisíc diváků a stal se tak nejnavštěvovanější kulturní akcí České republiky. I letos organizátoři doufají v podobně velkou návštěvnost a zájem. „Na festivalu pracujeme celý rok a samozřejmě naší největší odměnou je zájem a radost diváků. Doufáme, že i letos naše příznivce potěšíme a oni přijdou,“ dodává Martin Pošta. Festival se díky svým úspěchům zařadil mezi sedm projektů, které v rámci kulturní scény podporuje hlavní město Praha. „SIGNAL festival se stal jednou z nejvýraznějších akcí, které se v Praze konají a mají přesah i do zahraničí, což je pro Prahu jako město samozřejmě velmi podstatné. Proto jsme se rozhodli ho mezi top sedm akcí, které podporujeme, zařadit,“ říká pražská primátorka Adriana Krnáčová. „Festival svým rozsahem už dávno není jen pro Pražany, láká návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí, přičemž každý rok se v duchu své modernity snaží přicházet s novými nápady. Světelné festivaly jsou ve světě pojem a silně přispívají k atmosféře a kulturnímu rozvoji města a my jsme velmi rádi, že máme díky organizátorům ze SIGNAL Productions akci tohoto druhu i v Praze,“ doplňuje radní pro kulturu hlavního města Prahy Jan Wolf. 
 
Co uvidíte na SIGNAL festivalu 2016:
 
Obří humanoidi i unikátní technologie
 
Jedním z nejvýraznějších symbolů SIGNAL festivalu 2016 budou jednoznačně humanoidi australské umělkyně Amandy Parer. Zářící bílé postavy se pyšní výškou od osmi do dvanácti metrů a Prahu obsadí rovnou na pěti místech. Amandu Parer při jejich vzniku inspiroval animovaný sci-fi film Divoká planeta ze sedmdesátých let natočený v československo-francouzské koprodukci. Partnerem instalace je společnost Pražská plynárenská.
 
Odkaz na práci Amandy Parer: www.vimeo.com/184833982
 
Velikost bude první, ale rozhodně ne poslední věcí, která zaujme i u instalace Monolith powered by Mercedes-Benz, za kterou stojí české studio Hyperbinary a byla vytvořena právě pro Mercedes-Benz. Čtyřmetrový světelný monolit, který bude umístěný v Pařížské ulici u hotelu InterContinental, je tvořený z více než tří tisícovek LED kuliček. Každá z nich v sobě nosí svoji programovou informaci a dohromady vypráví světelný příběh doprovázený hudbou světově uznávaného bosenského hudebníka a producenta DJ Billaina. Technologie instalace, která vizuálně připomíná hologram, je zcela unikátní a v České republice bude použita úplně poprvé.
 
Instalace, která se objeví v ulicích Prahy, konkrétně před nákupním centrem PALLADIUM, které je jejím partnerem, již v neděli 9. října jako festivalový teaser, je Brocken 5.1. japonského umělce Yasuhira Chido. Zdánlivě obyčejná krychle má v sobě kolem šedesáti tisíc drobných děr, které umožňují do uzavřeného prostoru proudění světla. Návštěvník díky tomu může na vlastní kůži zažít vzácný jev takzvaného brockenského strašidla, který se objevuje ve vysokých horách. Instalace bude přístupná i přes den, protože je funkční i za denního světla.
 
Odkaz na instalaci Brocken 5.1.: www.vimeo.com/165570570
 
Silné zážitky z instalací plných pohlcující atmosféry
 
Přestože většina instalací SIGNAL festivalu se nachází ve volném venkovním prostoru, několik z nich je indoorových a je třeba počítat s omezenou přístupností limitovanou počtem návštěvníků. Případná chvíle čekání se ale jednoznačně vyplatí. Silné zážitky mohou lidé čekat od instalace významného ruského uměleckého studia Tundra. Dílo umístěné v rozestaveném Paláci Národní v ulici Národní využívá špičkových světel české společnosti ROBE, která dodává světelnou techniku například na turné zpěvačky Beyonce a dalším výrazným umělcům. Studio Tundra na pozadí rozestavené budovy rozehraje s využitím světel a impresivního hudebního doprovodu úchvatné představení Epicenter v.2.
 
Okolí Národní ulice bude letos poprvé významnou zastávkou festivalu. Kromě instalace studia Tundra se bude přímo na ní, konkrétně na nádvoří Akademie Věd České republiky nacházet i dílo Horizont událostí slovenského autora Dávida Sivého. Ten návštěvníky vtáhne z rušné ulice do tunelu oslnivého světla, který způsobí zajímavé emoční prožitky.
 
Zásadní vnitřní instalací je obří kupole SIGNAL Dome, která letos nabídne tři sférická představení. Dvě večerní, od českého studia The Macula a turecké dvojice umělců Can Buykberbera a Yagmur Uyanik, a jedno denní, za kterým stojí tvůrce Jan Šíma. Denní projekce bude na SIGNAL festivalu zcela poprvé a bude věnována především dětem. Jejím motivem je Praha za dob Karla IV. SIGNAL Dome je jedinou instalací se vstupným. Vstupenky od 75 Kč do 190 Kč jsou k dostání v předprodeji na GoOut.cz nebo v pokladně Dome na Klárově během festivalu.
 
Odkaz na instalaci Hidden Towers (TheMacula): www.vimeo.com/145297660
 
Odkaz na instalaci Morphogenesis (Can Buykberbera a Yagmur Uyanik): www.vimeo.com/178447535
 
Projekce v režii návštěvníků i ovládání světla a zvuku 
 
SIGNAL festival pro letošek chystá tři výrazné interaktivní instalace, které jsou vhodné i pro děti. Návštěvníci festivalu si budou moci v prostorách Klementina vyzkoušet, jaké je to hrát na světelný hudební nástroj, na jehož principu funguje laserová struna Davida Vrbíka. Paprsek světla se díky nejnovějším technologickým principům při dotyku chová jako skutečná struna v hudebním nástroji – rozechvěním vytváří zvuk, který následně přirozeně doznívá.
 
Rozeznít zpěv i rozsvítit světlo světlušek bude možné díky dílu Light Sowers od francouzského umělce Maotika. Instalace, jejímž partnerem je společnost ČEPS, je postavena na laserech, které návštěvníci pouhým dotykem rozsvítí a dílo uvedou do chodu. Stovky ztichlých a ztlumených objektů se tak jejich přičiněním promění v živý svět cvrlikajících nočních tvorů, který rozsvítí temné kouty Vojanových sadů.
 
Odkaz na instalaci Light Sowers: www.vimeo.com/136021336
 
Vytvořit si vlastní světelnou projekci umožní instalace amerického vědce a umělce Zacharyho Liebermana. Jeho projekt Reflection Studies si stanovil odvážný cíl – zjistit, jestli a jak dokážeme malovat světlem. Zachary Lieberman si za tím účelem připravil pro návštěvníky SIGNALu velký světelný stůl, kde nechává volnou ruku jejich kreativitě. Sami lidé mohou vyzvídat, testovat, ale hlavně tvořit pomocí světel a stínů. Stůl se tak díky nim neustále proměňuje a každý, kdo se k němu postaví, se v tu chvíli stává jeho spolutvůrcem a autorem projekce, která se tvoří na ploše před ním.
 
Odkaz na instalaci Reflection studies: www.vimeo.com/159142972
 
Videomappingy ze tří úhlů pohledu
 
Každoročně se největšímu zájmu těší videomappingové projekce. Letos budou mít lidé možnost vidět celkem tři. Na oblíbeném kostele sv. Ludmily na náměstí Míru se odehraje druhý díl cyklu Point Line Surface Solid od Daniela Rossy. Ten si právě Ludmilu vybral do svého seriálu čtyř architektonických klenotů Evropy, které promění v rámci svého projektu. První budovou byl Palác Parlamentu v Bukurešti.
 
Odkaz na projekci v Bukurešti: www.vimeo.com/149398808
 
Výrazné ruské studio Radugadesign, které stojí například za vizuálními show na zahájení a zakončení MS v hokeji 2016 v Rusku nebo na Zimních olympijských hrách v Soči, si připravilo videomapping na palác Kinských na Staroměstském náměstí. Výrazné barvy a tvary mappingu vychází z takzvaných „big dat“, které studio převedlo do působivé projekce.
 
Trailer k videomappingu Radugadesign: www.vimeo.com/182521435/17457f47aa
 
Třetí videomapping vytvořilo španělské studio Tigrelab. Projekce na Michnův palác diváky provede neznámou planetou s osmi neznámými živočišnými druhy, které byly na rozdíl od těch, které známe, vytvořeny pohybem, objemem a zvukem. Projekci si lidé nejvíce užijí s 3D brýlemi, které budou před vstupem k paláci k zakoupení.
Letos SIGNAL festival rozzáří Prahu už počtvrté, od 13. do 16. října.
Radugadesign (RU)
 
Ruské mediální a designové studio Radugadesign vzniklo v roce 2007 a od té doby už stihlo realizovat neuvěřitelných 350 projektů. Díky tomu si vybudovalo vedoucí pozici v oblasti zábavních technologií a interaktivních instalací v Rusku. Jeho práce už ale důvěrně znají i za hranicemi domoviny. Studio Radugadesign se už představilo například ve Francii, Belgii, Koreji, a dokonce i na Severním pólu.
Široká škála aktivit Radugadesignu zahrnuje vše od audiovizuálních show po interaktivní instalace. Při své práci využívá a kombinuje tři své hlavní specializace - prostor, technologie a design. Spolupracuje ale i s mnoha odborníky napříč kreativními obory od architektů přes designéry, umělce a hudebníky až po programátory.  Společným úsilím těchto lidí vznikají projekty, které již téměř deset let oslovují publikum po celém světě.
 
Voice of Figures
 
Videomapping studia Radugadesign rozpohybuje fasádu paláce Kinských v živých barvách. Za představením, které na první pohled působí jako veselá hra základních abstraktních tvarů a sytých barev, ve skutečnosti stojí mnohem víc.
Radugadesign vychází z velkých objemů dat, které se ve výpočetní technice označují jako „big data“, a převádí je na zvukovou stopu. Počáteční zmatek a změť tvarů představuje neuspořádaná data, se kterými autoři videomappingu pracují. Skrze fasádu paláce Kinských je ale upravují do tvarů, které nakonec vytvářejí harmonickou melodii.
Obrazce a zvuky, které tímto technicky náročným postupem vznikají, jsou tak výsledkem všemožných výpočtů a vzorců.
 
Teaser: www.vimeo.com/182521435/17457f47aa
 
 
Hyperbinary (CZ)
 
Hyperbinary je nejnovější projekt Amara Mulabegoviće, Jana Šímy a Martina Pošty. Toto mezinárodní studio pro Experiential Design se zaměřuje na vývoj a produkci světelných instalací, videomappingu, tvorbu konceptu a vizuální prezentace velkých kulturních událostí.
 
Monolith powered by Mercedes-Benz
 
Instalace Monolith vzdává hold ruchu i klidu noci ve velkoměstě. Světelný objekt nasává světelné zdroje a přetváří je v úchvatnou digitální show. Ve střídajících se krajinách instalace evokuje dojem dynamické jízdy ve výkonných automobilech značky Mercedes-Benz. Svým divákům zprostředkovává originální zážitek plný světla, energie a elegance.
Partnerem instalace je Mercedes-Benz.
Mediálním partnerem instalace je časopis Forbes.
 
Amanda Parer (AUS)
 
Práce australské umělkyně Amandy Parer zkoumají svět přírody ve vší její zranitelnosti a roli člověka v něm. Hlavní roli v jejích dílech, ať už jsou to malby, sochy, nebo instalace ve veřejném prostoru, hrají všemožné nezvyklé bytosti a divoká zvířata. 
Instalace Amandy Parer se již setkaly s nadšením publika na festivalech po celém světě od Sydney až po Švédsko. Přestože už v rámci Bílé noci zavítala na sousední Slovensko, v České republice se s instalací Fantastic Planet představí úplně poprvé. SIGNAL festival je pro tuto zbrusu novou instalaci evropskou premiérou.
 
Fantastic Planet
 
Planetu SIGNAL letos obsadilo pět mimozemských bytostí. Obří světelné figury Amandy Parer vypadají, jako že právě dopadly na Zem a s údivem a tichým nadšením zkoumají, kde se právě ocitly. Zvědavě ohmatávají zem, pozorují okolní dění bázlivě zpoza rohu, nebo se slastně povalují po měkké trávě. Na první pohled z nich možná jde strach, diváci ale brzy poznají, jak jsou naši návštěvníci dobrosrdeční.
Tato monumentální instalace se inspiruje česko-francouzským animovaným filmem ze 70. let, který se česky jmenoval Divoká planeta. Představuje nepředstavitelně dalekou budoucnost, ve které je planeta osídlena obřími futuristickými bytostmi a lidé jsou pouze divokými původními obyvateli a dostávají se na úroveň lesní zvěře.
Partnerem instalace je Pražská plynárenská.
 
Teaser: www.vimeo.com/184833982
 
 
David Vrbík (CZ)
 
Audiovizuální umělec David Vrbík v 90. letech komponoval skladby pro taneční divadlo, později se věnoval i animacím a jevištní technologii. Je zakládajícím členem taneční skupiny TOW, která oslovila taneční komunitu svým přístupem k technologiím, zejména synchronizací audia, světel a laserových projekcí.
V roce 2004 založil spolu s Vladimírem 518 multižánrový projekt SPAM, kde se věnuje výzkumu možností audiovizuálního jazyka.
 
Struny
 
Laserová spektakulární struna Davida Vrbíka je unikátní aparát na pomezí hudebního nástroje a uměleckého objektu. Jedná se o paprsek světla, který se díky nejnovějším technologickým principům při dotyku chová jako skutečná struna v hudebním nástroji – rozechvěním vytváří zvuk, který následně přirozeně doznívá.
Vznikla  v roce 2008 a její vývoj pokračuje do dnešních dnů. Poprvé se objevila  na plese k zahájení Českého předsednictví EU v Bruselu. V roce 2012 pět strun symbolizovalo olympijské kruhy při otevření Českého olympijského domu  na LOH v Londýně, půvabnou úlohu má v klipu Evropa skupiny WWW a v roce 2013 se představila i na Bratislavské Noci výzkumníkov.
Za zmínku stojí i použití tohoto systému k pořizování laserových fotografií. Paprsek skenuje prostor, odražené světlo je převedeno na audiosignál a zapisuje se do bitmapy.
Partnerem instalace je Český rozhlas Radiožurnál.
 
Jan Hladil (CZ)
 
Český vizuální umělec Jan Hladil studoval grafický design a následně supermédia na pražské VŠUP. Během studia intenzivně pracoval na ovládnutí celého procesu tvorby videa ve všech podobách. Několik let pracuje jako VJ a věnuje se videoinstalaci a tvorbě obsahu pro audiovizuální label Lunchmeat. Kromě toho spolupracuje například s Laternou magikou na Nové scéně Národního divadla. Ve své volné tvorbě se zaměřuje na interpretaci sociálních, kulturních ale i fyzikálních procesů, které specifickým vizuálním ztvárněním převádí do uměleckého způsobu poznání. Svá audiovizuální díla představil už například v Národní galerii, Centru současného umění DOX, Galerii hlavního města Prahy, Chemistry Gallery a Galerii Zdeněk Sklenář.
 
Rezonátor
 
Rezonátor kombinuje prvky technologie s filosofickým podtextem, přičemž vše vychází z vědeckého poznání. Jak název napovídá, jedná se o model rezonátoru, tedy základní součásti mechanismu laserového modulu. 
Umělec se ale nezastavuje u technické stránky tohoto zařízení, a zároveň rezonátor představuje jako metaforu lidského bytí. Každá lidská bytost totiž podle něj obrazně funguje jako jakýsi sociokulturní rezonátor. Během svého života totiž, stejně jako právě toto zařízení, vnímáme všechny možné vnější vlivy společnosti. Díky zpětné vazbě a reakcím ve svém nitru pak vydáváme zpět své “memetické světlo” a reagujeme, nejčastěji v podobě mluveného projevu.
Partnerem instalace je společnost ELTODO.
Can Buyukberber & Yagmur Uyanik (TUR)
 
Yagmur Uyanik je architektka, ale profesionálně se věnuje i novým médiím, zvukovému a výpočetnímu designu a výrobním technologiím. Její konceptuální tvorba zahrnuje především objekty a instalace, které si pohrávají jak se zvukovou, tak s prostorovou složkou.  
Specialitou umělce a režiséra Cana Buyukberbera je výtvarné umění, motion grafika a audiovizuální performance. V San Franciscu pracuje zejména na projektech, které pomocí zvuku, světla a prostoru vtáhnou diváky do své virtuální reality. Can je na scéně světelného umění známým jménem a svou tvorbu už představil na festivalech napříč kontinenty.
Yagmur i Can získali prestižní Fullbrightovo stipendium a díky němu v současné době studují fakultu umění a technologií na San Francisco Art Institute.
 
Morphogenesis
 
Výraz morfogeneze představuje biologický proces, který způsobuje, že organismy získávají konkrétní tvary. Duo tureckých umělců Can Buyukberber a Yagmur Uyanik se inspirovali touto fascinující přírodní schopností sebeorganizace a vytvořili představení sestávající z nepřetržitého přelévání základních geometrických tvarů a vzorů. Ty postupně vytvářejí jakýsi vlastní stavební systém, který utváří prostor kolem návštěvníků SIGNAL Dome tak, že je zcela pohltí. Cílem této audiovizuální cesty různými aspekty fyzikálního a biologického světa je upozornit na vzájemnou propojenost všech složek přírodní síly skrze čas a prostor.
 
Trailer: www.vimeo.com/178447535
 
Jan Šíma (CZ)
 
Jan Šíma je absolventem pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové, kde se zabýval ilustrací, grafikou a filmem. Sám jako důležitý mezník ve svém uměleckém vývoji považuje dospívání v 80. a 90. letech, jejichž dnes už kultovní estetika i dobový technologický vývoj měly nesporně vliv na celou generaci umělců. 
K umění se nejprve dostal skrze kresbu, dnes už se jeho oblast zájmu značně rozšířila. Věnuje se videím, 2D i 3D animacím. Spolupracuje s Českou televizí, ale i s dalšími audiovizuálními tvůrci. 
Jeho vášní je hudba a rád ji do své práce zapojuje. Své grafiky tak často doplňuje muzikou, která mu pomáhá vytvářet specifickou atmosféru.
 
Karel IV.
 
Nový školní rok sice začal teprve nedávno, některým malým žákům se ale možná už stýská po prázdninách. Jedním z nich je i Filip, který radši než do školy, chodí za školu. Vše se změní po jeho tajemném setkání s někým, kdo vypadá jako nejslavnější český král. Jak by se ale Karel IV. mohl objevit v Praze 21. století? A pokud to není on, jak by mohl vědět všechny detaily o stavbě Karlova mostu, založení Karlovy univerzity, i jeho době?
Jan Šíma si pro letošní SIGNAL festival připravil sférické představení určené především dětem, které se v obří kupoli SIGNAL dómu ocitnou uprostřed českých dějin.
 
Partnerem programu je ČT: Déčko a Ministerstvo kultury České republiky.
The Macula (CZ)
 
Seskupení The Macula vzniklo v roce 2007 na VŠUP v Praze a dnes ho tvoří Amar Mulabegovič, Petr Foltera a Jan Šíma. Po menších mappingových projektech dostali v roce 2010 příležitost vytvořit projekci k příležitosti 600. výročí proslulého Staroměstského orloje. Úspěch tohoto videomappingu otevřel skupině příležitosti k dalším projektům po celém světě. Na Prahu přesto nezanevřeli a například loni ji ohromili svým projektem SIM/NEBULA, který za zvuků živého orchestru oživil interiér Rudolfina. 
Ve svých projektech se The Macula zabývá vztahem mezi obrazem, zvukem a divákem. Hledá nové postupy v již zajetých audiovizuálních kolejích a zkoumá i otevírá jejich další možnosti.
 
Hidden Towers
 
Futuristická projekce Hidden Towers zaujímá celou plochu kupole SIGNALdome, a diváci tak jsou do posledního kousku vtaženi do tohoto sférického představeníi. The Macula návštěvníkům SIGNAL festivalu nabízí surreálný zážitek, který v nich bude ještě drahnou chvíli doznívat.
Námět projekce Hidden Towers je inspirován knihami amerického spisovatele Williama Gibsona, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů takzvaného kyberpunku. Jeho knihy už v 80. letech seznamovaly čtenáře s virtuální realitou a výrazně tak předběhly dobu.
 
Trailer: www.vimeo.com/145297660
Zachary Lieberman (US)
 
Podstatou tvorby Zachary Liebermana je zlepšování komunikačních schopností lidského těla. Tak vznikly projekty přetvářející hlas do vizuální podoby, zpěv vokalistů zobrazený interaktivním softwarem, nebo ožívající namalované tvary, za které byl Lieberman dokonce několikrát oceněn. Je také autorem openFrameworks, otevřeného softwaru vyvinutého speciálně pro umělce a další kreativce k takzvanému “tvůrčímu kódování”, tedy k programování projektů, jejichž účelem není nutně praktické využití, ale zejména umělecké vyjádření.
Kromě toho se v poslední době se zabýval například softwarem pro kouzelnické triky s využitím takzvané rozšířené reality, pomohl vyvinout snímač očního pohybu, který pomohl paralyzovanému graffiti umělci znovu malovat nebo vyučoval na newyorské Parson School of Design.
 
Reflection Studies / Interactive Edition
 
Projekt Reflection Studies si stanovil odvážný cíl – zjistit, jestli a jak dokážeme malovat světlem. Zachary Lieberman si za tím účelem připravil pro návštěvníky SIGNALu velký světelný stůl a nechává volnou ruku jejich kreativitě.
Instalace je vyvinuta na základě série softwarových výzkumů odrážení světla. Další fáze vědeckého bádání je ale na našich návštěvnících. Tato hravá interaktivní instalace jim dává možnost vyzvídat, testovat, ale hlavně tvořit pomocí světel a stínů. Stůl se tak díky nim neustále proměňuje a každý, kdo se k němu postaví, se v tu chvíli stává jeho spolutvůrcem.
 
Partnerem instalace je velvyslanectví USA v Praze.
 
Trailer: www.vimeo.com/159142972
 
Maotik (CAN)
 
Za pseudonymem Maotik se skrývá Mathieu Le Sourd, umělec žijící a tvořící v Montréalu,. Zaměřuje se především na multimediální instalace a show, které silně působí na své diváky. V minulosti například vytvořil monumentální projekt na novém terminálu losangeleského letiště, nebo projekce pro světové turné skupiny Nine Inch Nails. Zkoumá vztah mezi uměním, vědou a technologií, při čemž vyhledává spolupráci s odborníky napříč těmito disciplínami. Své projekty už představil například v Rio de Janeiru, v Moskvě, v Mexiku, nebo v Montrealu.
 
Light Sowers
 
Podzimní večery bývají chladné, letos se ale přesto zaplní hejnem světlušek. Maotik se inspiroval mystickou atmosférou, kterou tato téměř pohádková stvoření přinášejí do běžného světa. Vytvořil tak poetickou instalaci, která si pohrává se způsobem vzájemného dorozumívání mezi nespočtem světlušek.
Light Sowers je interaktivní instalace a je tak na návštěvnících festivalu, aby lasery, které ji rozsvítí, uvedli do chodu. Stovky ztichlých a ztlumených objektů se tak jedině jejich přičiněním promění v živý svět cvrlikajících nočních tvorů a sami návštěvníci se tak pouhým pohybem ruky mohou stát zdrojem světluščího světla.
Partnerem instalace je ČEPS.
 
Trailer: www.vimeo.com/136021336
 
Jakub Nepraš (CZ)
 
Absolvent oboru monumentální tvorby a nových médií na Akademii výtvarných umění v Praze vystavuje od roku 1992. Účastnil se mnoha mezinárodních výstav, jeho díla jsou součástí významných sbírek (Nanjing Biennale, Gwangju Biennale Korea, Expo 2010 Shanghai, Museum Colecção Berardo Lisbon, SIART Biennale Bolivia, Essl award...) a byla představena na řadě mezinárodních festivalů (ARS Electronica, SPARK Minneapolis, Transmediale Berlin, Videonale 12 Bonn). Ve své práci vychází z přesvědčení, že přetechnizovaný svět tvoří doslova „druhou přírodu“ a volně jej ve svých videomalbách transformuje ve svébytné a vtipné mikrokosmy.
 
Dron~list 
 
Monumentální audiovizuální objekt se inspiroval stroji Leonarda da Vinciho posunutých do vize nastávajícího směrování společnosti. Proměňující se videomalba připomíná impresionistické obrazy s podprahovými strukturami, které reflektují dvojakost dnešní doby – její krásu i bizarnost.
Přírodní, klidnější fáze animace občas prozrazuje svojí druhou civilizační tvář, která je výplodem dnešní společnosti. Přestáváme jí proto důvěřovat? Mnohokrát nevíme, jak vnímat naše vynálezy a super rychlý pokrok. Může se stát přirozenou součástí evoluce a druhé přírody ovlivněné právě naším chováním a vymoženostmi, anebo nás povede ke zkáze? Má smysl snažit se pokrok zastavit?
"dron~list" ukazuje vratkou hranici našeho váhání v provázaném supercelku. Reprezentuje to, čemu slepě věříme a o čem stále v obavách polemizujeme.
Instalace vznikla za podpory společnosti Zenit a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
 
Tigrelab (ES)
 
Jádro barcelonského studia Tigrelab tvoří Javier Pinto, Mathieu Felix a Federico Gonzalez. Zabývají se 2D i 3D animacemi, audiovizuální tvorbou i videomappingem. Jejich největší a zároveň nejoblíbenější specialitou jsou interaktivní projekty, ve kterých se spojují kvality grafického designu a filmu. Sami říkají, že jejich receptem na silné zážitky je experimentování, propojování různých elementů, ale také třeba poučování z vlastních chyb.
Své projekty už studio Tigrelab převedlo mimo jiné na ve Španělsku,  Spojených arabských emirátech, Turecku, New Yorku nebo v Kalifornii.
 
MUTIS
 
Projekt MUTIS vznikl jako pocta španělskému výzkumníkovi, botanikovi a matematikovi José Celestinu Mutisovi. V jeho duchu instalace představuje sbírku osmi neznámých živočišných druhů, které byly na rozdíl od těch, které známe, vytvořeny pohybem, objemem a zvukem. Osm živočišných druhů je výsledkem spolupráce kreativního studia Tigrelab s osmi přizvanými zvukovými designéry a studii.
Skrze vědcův fiktivní zápisník zprostředkovává MUTIS návštěvníkům audiovizuální zážitek spojený s architekturou neznámé cizí planety. Na tu byli diváci vysláni, aby zjistili, že na ní všechno funguje úplně jinak.
 
Michal Pustějovský (CZ)
 
Absolvent ateliéru nových médií na Akademii výtvarných umění v Praze studoval i na berlínské UDK a Akademii v Jeruzalémě. Zaměřuje se na pojetí časoprostoru v dnešním světě a společnosti a na jeho zobrazení skrze umění. V jeho práci najdete odkazy na známé poznatky kvantové teorie, i na tradiční umělecké techniky. Jeho minimalistická díla propojují nejnovější poznatky kvantové teorie s inovacemi v dějinách umění a mnohdy hraničí s vývojovým designem.  Pustějovský je vystavoval napříč Českou republikou, Evropou i ostatními kontinenty.
 
Smyčka
 
Tato sochařská intervence do veřejného prostoru připomíná obří přesýpací hodiny a předkládá hodně podnětů k zamyšlení. Oscilující světlo uvnitř sochy vytváří dynamickou stínohru každodenních objektů vytvořených člověkem. Cyklický pohyb přelévání objektů z jedné strany na druhou představuje jeden ze základních principů bytí, od zvukové oscilace struny, přes cyklické střídání dne a noci a koloběh života, až k samotnému rozpínání a smršťování vesmíru.
Měřítko, v jakém jsme schopni vnímat tyto jevy, je zásadní. Velký třesk ani hypotetické následné smršťování vesmírů nezažije nejspíše nikdo z nás. Zato každý den pozorujeme, jak pohyb slunce určuje střídání dne a noci a obíhající měsíc zase přesouvá masy oceánů a způsobuje příliv a odliv. Tyto jevy jsme si zvykli vnímat jako samozřejmé, protože jsou nedílnou součástí našeho systému.
 
Dávid Sivý (SK)
 
Absolvent designu na fakultě architektury pražské ČVUT Dávid Sivý se ve své tvorbě pohybuje na hranici experimentálního designu a umění. Jako výrazové prostředky mu slouží moderní technologie a nová média, které vedou ke vzniku pocitových a konceptuálních instalací. Vzhledem k charakteru svých prací je častým iniciátorem mezioborových spoluprací, ve kterých se snoubí věda a umění.
Mimo jiné je součástí skupiny R/FRM i spoluautorem projektu Laboratorium silencii, který vznikl pro český pavilon na světové výstavě EXPO 2015 v Miláně a představil komplexní obraz českého lesa vytvořený spojením sil přírody a nejnovějších technologií.
 
Horizont událostí
 
Horizont událostí je ve všeobecné teorii relativity hranicí v časoprostoru, za níž události nemohou ovlivnit vnějšího pozorovatele. Dávid Sivý se inspiroval právě tímto jevem a rozhodl se ho ztvárnit pomocí zážitkové instalace, silně působící na smysly a vjemy jejích návštěvníků.  
Vytvořil tak přechod z rušné třídy plné lidí a tramvají skrze světelný tunel, který svou intenzitou rozostří smysly, konfrontuje návštěvníky s jejich vlastním vnímáním prostoru a vytváří ideální podmínky pro hlubší zamyšlení.
Na konci tunelu se skrývá skutečná hříčka přírody. Prostor osvětlený denním světlem, přestože ho už dávno měla zalít tma.
Instalace není vhodná pro vozíčkáře a návštěvníky s problémy s pohybovým aparátem.
Partnerem instalace je Akademie věd ČR, instalace bude součástí Týdne vědy a kultury pořádaného právě AV ČR.
 
Juha Rouhikoski (FIN)
 
Finský umělec Juha Rouhikoski neustále hledá cesty a možnosti, jak pracovat s neviditelnou i viditelnou vlnovou délkou světla. Jako světelný designér pracoval s mnoha různými produkcemi od architektonického osvětlení po scénická světla a díky tomu měl příležitost prozkoumat všechny možnosti světla i lidského zraku.  
Jeho tvorbu nejlépe definují slova jako redukce prostoru, neobjektivita a minimalismus. Bezpodmínečným východiskem jeho děl je vidění a cítění světla v jeho ryzí podstatě.
Rouhikoski už své práce kromě Finska představil mimo jiné v Paříži, Nepálu nebo Stockholmu. V současné sobě pracuje na uměleckém výzkumu pro svůj doktorát na Finské akademii výtvarného umění v Helsinkách.
 
Klangfarbe
 
Projekt Klangfarbe využívá jednu z mnoha místních pasáží, oblíbených zkratek spěchajících Pražanů. Vznikl v ní tunel zalitý barvou a světlem, který návštěvníky doslova vtahuje do úzkého koridoru a odtržením od reality rušného velkoměsta jim zprostředkovává jim jedinečný zážitek osobního procítění světla a barev. 
Juha Ruhikovski pracuje s velmi intenzivním světlem, kterým návštěvníky zcela oslňuje. V okamžiku, kdy jeho instalace zhasne, vzniká v očích diváků nová světelná hra, jejímiž spoluautory jsou jejich vlastní sítnice. Jakmile se tunel znovu rozsvítí, propojí se s touto iluzí a společně vytvářejí originální a neopakovatelné představení.
 
TUNDRA
 
TUNDRA je umělecký kolektiv, který spolu tvoří v ruském Petrohradu. Součástí týmu jsou hudebníci, zvukaři, programátoři i výtvarníci, kteří společně pracují na výjimečných audiovizuálních představeních a interaktivních instalacích. Kolektiv TUNDRA se zaměřuje především na vytváření speciálních prostorů a diváckých zážitků s pomocí zvuků, umění a emocí.
 
Epicenter v.2
 
Divák vstupuje do zcela neznámého temného prostředí, proměňující se světelnými záblesky a hrozivými zvuky. Světlo v této tajuplné instalaci hraje hlavní roli a ukáže vše, co se v něm skrývá. Z reje světlušek postaví futuristickou krajinu, z kuželů světel vzplane plápolající oheň a to vše završí hřmotný tanec blesků.
Kolektiv TUNDRA si pro návštěvníky SIGNALu připravil skutečně intenzivní zážitek, při kterém se jako nezvaní svědci dostávají přímo do epicentra vzácných přírodních jevů.
Technologickým partnerem instalace je ROBE. 
Mediálním partnerem je časopis Newsweek.
S ohledem na bezpečnost není instalace přístupná pro vozíčkáře a kočárky.
 
 
Yasuhiro Chida (JAP)
 
Japonský umělec Yasuhiro Chida původně vystudoval architekturu na Musashino Art University. Zajímají ho specifická témata, jako je vědomí prostoru nebo změny somatického vnímání. Součástí jeho pracovního procesu je příroda, ve které se často pohybuje, a také ji zahrnuje do své tvorby. Na své instalace nechává působit různé přírodní síly, jako například pohyb slunce po obloze během dne.
 
BROCKEN 5.1.
 
Instalace Brocken 5.1. vychází z jevu, kterému se říká brockenské strašidlo, nebo také horský přízrak. Tento přízrak se objevuje vysoko v horách, kdy horolezec stojí zády ke slunci a dívá se z hřebene hory do mlhy. Vznikne tak ohromně zvětšený stín pozorovatele, obklopený duhou. Interaktivní objekt, do kterého diváci vstupují, je protnut 60 000 děrami, které vytvářejí iluzi, kdy divák jako by letěl noční oblohou. Brocken 5.1. také naráží na téma absolutní tmy, tedy komodity, která je zejména ve velkých městech zcela nedostatková.
Brocken 5. 1. bylo poprvé představeno v rámci projektu DEPO2015 v Plzni a následně tamtéž na festivalu BLIK BLIK 2016. V obou případech se instalace u diváků setkala s velkou oblibou.
Interaktivní objekt ovlivňuje i denní světlo a instalaci je tedy možné navštívit a vyzkoušet i před setměním.
Partnerem instalace je nákupní centrum PALLADIUM.
 
Teaser: www.vimeo.com/165570570Javier Riera (ES)
 
Španělský umělec Javier Riera se zabývá vztahem krajiny a geometrie a své světelné intervence proto umisťuje obvykle do parků a zahrad. Jeho tvorba se tak blíží některým principům land artu. Meditativní charakter jeho instalací vyžaduje propojení diváka s krajinou, do které umělec zasáhl.
Riera zatím představil své práce na nespočtu výstav převážně v rodném Španělsku. Nejdůležitější z nich byla v prestižním madridském muzeu Reina Sofía.
 
Garden in development
 
I v této instalaci se Javier Riera zabývá zvláštním vztahem mezi geometrií a přírodou, tak, jak je pro jeho tvorbu typické. Projekt Garden in development ale zároveň pracuje s dalšími vztahy, a totiž těmi, které se tvoří a boří mezi diváky a prostředím, které je obklopuje. Pomocí světel mění před očima návštěvníků festivalu i náhodných kolemjdoucích místo, které dosud znali ve zcela jiné podobě.
Riera geometrii chápe jako přirozenou součást krajiny, která ji tvoří a prostupuje ji skrz naskrz. Snad i proto ji sám využívá jako tvůrčí nástroj. Přibližte se k této instalaci, nechte se jí obklopit a zkuste jen tak rozjímat.
 
Daniel Rossa (DE)
 
Německý umělec Daniel Rossa se zabývá především grafickým designem a novými médii. Studoval na slavném Bauhausu ve Výmaru, jehož vizí je propojení umění s vědou a technologiemi. Z tohoto principu vychází i jeho vlastní tvorba, přičemž hlavním tématem je navázání nového vztahu mezi realitou a digitálním světem. Daniel Rossa se svou prací cestuje po celém světě a odborná veřejnost k ní nezůstává chladná – za svou kariéru už získal řadu ocenění.
 
Point Line Surface Solid
 
Projekt čtyř projekcí pro čtyři architektonické klenoty v různých částech světa přišel i do Prahy! Daniel Rossa se rozhodl vytvořit takzvané site-specific dílo na fasádě kostela sv. Ludmily. Všechny videomappingy z této série spojují čtyři základní prvky tvoření, které prozrazuje už název, a totiž bod, čára, plocha a pevná hmota. Za pomoci těchto elementů Daniel Rossa vytváří dechberoucí show, se kterou upozorňuje na jednotlivé prvky pražského kostela. Pevně se drží základů historické architektury, respektuje všechny její charakteristiky a interpretuje je skrze světelné umění.
Autor nezapomněl ani na zvukovou složku, pro kterou se nechal inspirovat právě charakterem kostela sv. Ludmily a jeho okolím.
 
Teemu Määttänen
 
Finský umělec Teemu Määttänen se na scéně nových médií pohybuje už deset let. Za tu dobu vytvořil řadu instalací jak pro různé světové festivaly, tak pro galerijní prostory. Mezi lety 2008 a 2014 působil v centru pro divadelní výzkum na univerzitě v Tempere. Jako hostující profesor na Divadelní akademii a Aaltově univerzitě vyučoval například předměty o mediálních technologiích nebo interaktivitě.
Ve své tvorbě Teemu  zkoumá vztah mezi prostorem, světlem, barvou a pohybem. Jeho instalace často obsahují interaktivní prvky, díky kterým se přibližují svým divákům a jsou jimi i částečně tvořeny.
 
Noisescape V2
 
Finský výtvarník Teemu Määttänen vytvořil instalaci, která svým tvarem připomíná všelicos od kopcovité krajiny, až po zvlněný oceán. Přestože struktura sama je zcela statická, iluzivně ji rozpohybuje speciálně navržená projekce.
Přímo před očima diváků se tak odehrává fascinující hra tvarů a barev, které jednou připomínají ornamenty v kaleidoskopu, jindy divoké rostlinstvo vzdálené džungle, nebo třeba elegantní japonské dřevoryty.
V této minimalistické instalaci Teemu Määttänen propojuje organickou projekci se zvlněnou projekční plochou, ale i ručně malované obrazce s počítačem vytvořenou grafikou.
Partnerem instalace je městská část Praha 3 a Depo 2015.
 
Trailer: www.vimeo.com/105001648
 
DRAWetc.
 
Vizuální ateliér s důrazem na ilustraci ve všech jejích formách a žánrech. V průběhu posledních 15ti let produkoval více než čtyři tisíce realizací s těmi nejlepšími z oboru, pro prakticky všechny velké české i mezinárodní společnosti, firmy a značky. Stál u zrodu alternativního apparel labelu UrbanLegend, pořádá ilustrátorskou soutěž Raw Art Wrestling aka RAW, a rozjíždí nový projekt Česká ilustrace kde formou podcastů a dalších aktivit chce více propojit ilustrátorskou a laickou scénu.
 
RAWDRAW!  
 
Tmavá ulice, podzim ve větvích a animované kresby všude na zdech. RAWí letka bude po čtyři dny, v rámci festivalu SIGNAL, brázdit po pražských ulicích se svojí audiovizuální brrrrap károu, svítit projektory, kreslit ukazováčky po screenech a v hromadné ilustrované řeži pokrývat nudné omítky olbřími tagtool zupahcool animatorixy!!! Neviděno, neslyšeno ale rozhodně naanimováno. Od čtvrtka 13. říjence až do neděle 16. říjnucha všudemožně po Praze.
 

 
 
Více informací na www.signalfestival.com
 
Facebook: www.facebook.com/SignalFestival
 
Instagram: www.instagram.com/signalfestival/

 

jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.