Zešílet můžeme všichni

Vyhledat odbornou pomoc, když přijde na psychiku, bylo ještě donedávna pro spoustu lidí naprosté tabu. V posledních letech se ale situace naštěstí zlepšuje. Lidé se stále častěji se svými psychickými potížemi nebojí svěřit odborníkům…
 
Jednoduše jsme začali chápat, že zajít k psychologovi nemusí nutně znamenat, že je člověk blázen. I když by se podle statistik mohlo zdát, že blázníme čím dál víc. „Těch nejčastějších duševních poruch, tedy úzkosti a deprese, je více proto, že se klienti nestydí vyhledat lékaře, a tím pádem jsou diagnostikováni,“ říká psychiatr Jan Hanka z Národního ústavu pro duševní zdraví. Zajímá vás, jak se bláznění účinně bránit? Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc (psychiatr a přednosta Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice) radí: „Pravidelně se hýbat, přemýšlet nad tím, co člověk jí, mít čas na přátele a své záliby, tedy nežít jen prací, to jsou rady, které znějí banálně, ale skutečně fungují.“
 
Duševní choroby stojí šílené peníze
Užívání antidepresiv se od roku 1995 skoro zosminásobilo. Loni za dodávky antidepresiv nemocnicím a lékárnám výrobci inkasovali 959,4 milionu Kč (bez DPH a obchodní přirážky). Vedle antidepresiv se schovávají antipsychotika – léky na psychotické symptomy u schizofrenie nebo maniodepresivní psychózy. Bere je méně než jedno procento populace, ale částka je podobných 977,4 milionu korun. „Pokud člověk potřebuje pomoc, cítit podporu a mít možnost sdílení svých starostí, antidepresiva mu sama o sobě nepomohou. Velmi důležitý je v tomto případě psychoterapeutický přístup,“ varuje psychiatr Martin Anders.
 
Diagnostikování seniorů je velký průšvih
„Velká část seniorů užívá anxiolytika, a to zejména ta nejrizikovější z nich, tedy benzodiazepiny. Sem patří různé „prášky na spaní“ nebo „na uklidnění“ jako třeba Neurol, Diazepam, Lexaurin či Hypnogen. Právě tyto léky patří k vůbec nejčastěji nesprávně předepisovaným, a to zejména u seniorů. Jejich dlouhodobé užívání může vést až k rozvoji život ohrožujících deliriózních stavů,“ upozorňuje Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., budoucí předseda České psychiatrické společnosti.
 
Jak jsou na tom Češi?
V roce 2015 jsme spolykali 6,5 milionu balení antidepresiv, což je skoro třikrát více než před deseti lety. Počty prvních návštěv u psychiatrů vzrostly dokonce o stovky procent. „Nemůžeme jednoznačně říci, že jsou Češi více depresivní nebo úzkostní. Pouze jsou více léčeni,“ vysvětluje trend profesor Cyril Höschl.
 
Máme se bát Vánoc?
Že o Vánocích lidé více upadají do deprese je známý fakt, ale informace, že se v tento sváteční čas odehrává také nejvíce sebevražedných pokusů, je jen zažitou pověrou. Lidé se domnívají, že tomu tak je kvůli pocitům osamělosti, nedostatku slunečního světla, depresím, finanční situaci, stresu okolo svátků a podobně. Dlouhodobé statistiky tato fakta ale vyvrací. Podle Českého statistického úřadu jsou nejslabší sebevražedné měsíce právě prosinec (v období 2010 - 2014 průměrně 103, tj. necelých 7 % ročního počtu), leden a únor.
 
Suma sumárum
Duševní nemoci každopádně bývají procházkou peklem. Hodně toho člověku vezmou. Čas, vztahy, práci, někdy dokonce život. Duše je křehká a nemoc může potkat každého z nás. Pamatujme na to, že strach a izolace nepomůže ani nemocnému, ani jeho okolí. Tomuto, pověrami opředenému, ale velice závažnému tématu se věnuje rozsáhlá stránka Zešílet můžeme všichni na serveru Patálie.cz, takže pokud vás zajímá víc, mrkněte zde.