Zápisky z Detroitu (2.)

V neděli se vydáváme na snídani do Leon´s Good Food, rodinného bistra na Michigan Avenue 23830. V devět hodin je tu docela solidně obsazeno. Je příjemné nechat se obskakovat obsluhou, která kromě tradičního welcome drinku v podobě sklenice vody s ledem neustále dolévá i černou kávu. Nechybí pražená slanina, toasty, rajčata a opečené brambory. Todle nespraví ani sto sedů-lehů.

CHRYSLEROVO MUZEUM

Původně jsme se chtěli jít příjemně naladit do hudebního Motown Museum, ale v neděli se tu chodí do kostela, tak volíme jako alternativu malý výlet do Walter P. Chrysler Museum. Sídlí v Auburn Hills na sever od Detroitu, v lokalitě rozlehlých nížin a občasných lesíků, kde pracuje pro automobilku Chrysler dvacet tisíc zaměstnanců. Malé „muzejíčko“ nám představuje sympatický šedesátník, jehož předci sem přijeli hledat štěstí z dalekého Balkánu. K muzeu a autům má velmi vřelý vztah, dalo by se říct, že je na ně pyšný. Při mé zmínce, že budova zvenčí budí na Ameriku poněkud nepatřičně skromný dojem, mi začne vyjmenovávat výstavní plochu ve stopách čtverečních. Navíc mi sdělí, že fotografovat mohu, dokud mi bude paměťová karta stačit a v obchodu se suvenýry berou všechny kreditní karty. Fajn chlapík.

GLOBALIZACE A STARÉ DOBRÉ ČASY

Ptám se ho na současný stav automobilového průmyslu tady v Michiganu, kde je většina amerických automobilek. Vzpomíná na svého dědu a dobu před hospodářskou krizí, kdy se sem stahovali pracanti všeho druhu. Dnes je prý všechno jinak, globalizace běží na plný plyn. My si ale přišli prohlédnout „staré dobré časy“, kdy se cenilo poctivé řemeslo, osobitý design, materiály jako kov nebo dřevo.

Na zpáteční cestě do Detroitu jsme se ještě „na skok“ zastavili v Somerset Collection, nákupním centru v městečku Troy. Zvenčí to tu vypadá podobně jako budova Chryslerovy továrny, která je poskládaná z červenohnědých cihel. Obchoďák, který se rozprostírá po obou stranách šestiproudé silnice, ale klame tělem. Jeho vnitřnosti jsou plné umělých palem, vodotrysků, fontán a prosklených výtahů. Ve skutečnosti to ale zas až takový kýč není.

MAGIČ, LEVISKY A KNÍŽKA O JOY DIVISION

Můžete si tu koupit čtvrtkilové čokoládové lízátko, kameninovou konévku na čaj nebo kabelku od Vuittona. Mě ale ze všeho nejvíc zaujal obchod Urban Outfitters, kde si kromě Levi´sek můžete „vzít“ polaroid, magneťák pro pouliční flákače nebo knížku o Joy Division. Marketing dotaženej na jedničku s hvězdičkou. To ještě nikdo z našich obchodníků nebyl na vejletě ve Státech?!

CARTIER, VUITTON A BANÁNOVÁ REPUBLIKA

Pěknou pánskou i dámskou módu (ale žádný úlet pro extroverty) nabízí Banana Republic. Mít tak dost peněz, nechám se tu oblíct od hlavy až k patě. Médiím vládne služba Google TV a v kuchyni zase návrat litinových hrnců, které tak obdivuju o nedělních obědech u maminky. Cartier a Louis Vuitton tu ale takovou pozornost nevzbuzují, i když jsem i tady zaregistroval několik ruských světoobčanů. V Americe se víc než za předražené kabelky utrácí za kvalitní sůl, která je téměř všude. Ale zase tu není led a sníh. Ten se aktuálně přestěhoval do Atlanty, kde zuří zimní bouře. Jdu se v klidu vyspat, zítra jsou na pořadu „holky a mašiny“ detroitské automobilové show.