Psychedelický, pronikavý zvuk kláves; rozprostřené, rozostřené kytarové riffy; snově hypnotické synťáky a slova pronikající přihlížejícími jako jehly nášivkou s emblémem náboženství mladých bohů. The Young Gods. Hlas Franze Treichlera, podpořen dynamickým kopákem, včera uváděl příznivce této kultovní kapely do sálu v pražském Paláci Akropolis půlhodinu před začátkem snímku, měsíc před začátkem koncertu.
Rachot aka Respect Music přivezou (nejen) do Prahy v únoru tu vůbec nejslavnější kytarovou skupinu bez kytar.
18. února se Young Gods vrátí na místo činu, tedy tam, kde dva roky zpět poprvé zaklepali na dřevo (naposled na něj s akustickou nahrávkou Knock On The Wood zahráli vloni v Arše). Tentokráte se ovšem kvarteto hudebníků představí plně elektrifikované. Everybody Knows - tak zní název nové dlouhohrající nahrávky, která v těchto dnech vychází. Pro úplnost doplňme informaci, že v předprodeji se na pražský koncert prodávají lístky na stání za 490 Kč, k sezení si návštěvníci ještě padesát korun připlatí. Na místě jsou pak cenové relace o sto korun vyšší.
Tolik z budoucnosti. Podíváme-li se na minulost, tedy včerejší promítání snímku Lonely Pioneers, začínalo se ochutnávkami předchozích koncertů, tedy záznamů z DVD. Koncertní vystoupení na plátně plynule přešla do energické smršti, podpořené úvodní sekvencí filmu, kde dochází ke kofeinové otravě kapely.
The Young Gods, jedna z nejinovativnějších skupin historie populární hudby, vznikla v zašlém bytě na předměstí Bernu a potvrdila tak tezi, že všechny velké kapely začínají v garážích nebo podzemních úkrytech.
Francouzsko-německy mluvící hudebníci v dokumentu svou tvorbu uvedli jako směsici zvuků, jazyka a poezie. Toť vše. Jenže za skromným a sarkastickým "toť vše" se skrývá ta největší přednost klanu. Přitažlivost YGs spočívá v každé jejich změně, neb jsou to ti největší experimentátoři, chcete-li chameleoni, jaké si lze v hudební sféře vůbec představit.
Jejich tvorbu je třeba poslechem každého nového alba znovu a znovu objevovat, tím se vylučuje možnost oposlouchání se. Předností je i jejich zarputilost a vytrvalost, vnitřní hnací síla, která už pětadvacet let kulminuje. Působivá je bez pochyb také vizuální stránka věci, která ve spojení s hudbou využívá naší imprese, což se projevuje i v řečeném účelu posluchače rozrušit.
Úsměvné komentáře všech členů kapely jdou napříč filmem, způsobují vyplavení serotoninu častěji než byste u zdánlivě chladné elektroniky předpokládali. A co se skrývá za označením Lonely Pioneers? Odpověď najdete ve filmu a ani nemusíte příliš hledat...