Výtvarník David Böhm: víme, že umřeme

Práce Davida Böhma jste už asi viděli, ale nevěděli jste, že jsou jeho. Přečtěte si,  jak jeho tvorba funguje a jak se dá kreslit pomocí motorky a moře.

Představ se našim čtenářům ve třech větách.
1. Jsem výtvarný umělec a ilustrátor.
2. Často spolupracuju s Jiřím Frantou.
3. Zabývám se především kresbou a baví mě to.

Studovals na AVU? A u koho?
U Vladimíra Skrepla a pak jsem byl ještě jeden semestr u Vladimíra Kokolii.

Tvoje nejdůležitější výstavy?
Není to to, co by to mohlo být (NOD, Praha 2006), Vezán (galerie 35M, Praha 2008), Z ničeho nic (G99 – dům umění města Brno 2009, Stribrei Palace, Bukurešť Rumunsko 2010), Skoro nic není úplně (Karlin Studio Praha 2010, DOX Praha 2010)

VŠICHNI ZEMŘEME

Pracuješ ve dvojici s Jirkou Frantou -  jak to funguje?

Většinou zcela přirozeně. Nepracujem jenom dohromady, občas děláme každý za sebe nebo s někým dalším, ale je asi pravda, že spolu jsme toho udělali nejvíc. Na té spolupráci mě baví i to, že ačkoli se už docela známe, nikdy dopředu nevíme jak to dopadne, protože je to vždy výsledkem společné diskuze, která vlastně nikdy nekončí...

Řekni nám víc o akci "zemřeš" - ty nápisy jsou všude...
To už je starší akce, navíc to byla jen ozvěna takové performance, kterou jsem dělal ještě s pár lidmi, kdy jsme (nejdřív sobě a pak) lidem obkreslovali nohy křídou na zemi a rozdávali jim vizitky s nápisem “zemřeš”. Přišlo mi zajímavé konfrontovat lidi s tím, co stejně vědí.

MOŘE UMÍ KRESLIT

Na webu představuješ i jakési zvláštní kreslení na lodi, kde maluje jakési podivné zařízení -  oč šlo?
To je jedna akce z cyklu Skoro nic není úplně, kdy jsme se snažili kreslit pomocí něčeho, co se ke kreslení normálně nepoužívá... A nebo jsme kreslili sami a vědomě mezi nás a kresbu kladli nějakou překážku, která nám snižovala schopnost ovlivnit konečný výsledek. Vzniklo takhle už přes dvacet akcí. V případě lodi jsme na ní přidělali hůlku s uhlem a na molo dali plátno a tím jak moře houpalo s lodí tak loď kreslila na plátno... Je pro nás často důležitější proces vzniku než výsledek, v případě tohohle cyklu tomu nebylo jinak.

Zajímavě vyhlíží i panelák, který jsi postavil na jednom sídlišti, co to bylo za akci?
To bylo v rámci akce pro KC zahrada na Jižním městě, našem největším sídlišti. Dostali jsme k dispozici kostku o rozměrech 3x3x3 metrů, tak jsem na ní namalovali panelák, který stál hned vedle. Tím, že jsme změnili měřítko něčeho, čeho je všude kolem spousta, vznikla zvláštní situace, která byla komická i surreálná zároveň. U většiny akcí, které děláme, se snažíme pracovat s místem, kde jsou nakonec vystavené.

Jsi docela mladý, ale už máš rodinu?

Ano, otázka mládí je relativní, ale to, že mám rodinu, nepopírám. 

KRESLENÍ MOTORKOU

Jeden z tvých projektů bylo kreslení motorkářů, pověz nám o něm víc.
No to je další ze série, jako byla kresba lodí. Nechali jsem dvě motorky pomocí driftingu překreslit na zem pár jednoduchých kreseb.

Máš za sebou i tvorbu knihy Ticho hrocha...
To je komiksová knížka, kde jsem zpracoval několik pohádek ze Středoafrické republiky. Před dvěma lety tam rok učila ve škole moje sestra a nechala ty děti napsat příběhy, které si vyprávějí. Já ty texty zachoval beze změny a udělal k nim komiks. Nutno podotknout, že ty příběhy nejsou všechny optimistické s dobrým koncem, občas jsou dost podivné a pro Evropana přinejmenším nečekané. 

Vystavuješ / působíš i v zahraničí? Údajně jsi teď byl v USA - cos tam dělal?
Výstavy v zahraničí jsou vždycky zajímavé, protože má člověk možnost konfrontovat svou práci s jiným publikem a navíc vidí, jak to kde funguje. V lednu jsme byli s Jirkou v New Yorku na společné výstavě a pak jsme tam zůstali na pár týdnů na rezidenci, byla to skvělá zkušenost.

Plány na nejbližší období?
Kreslit, kreslit, kreslit.

UMĚNÍ JE NEMĚŘITELNÉ

Byli jste dvakrát nominováni na Cenu Jindřicha Chalupeckého, ale ještě ji nemáte, jste zklamaní?
Zklamaní ne. Konkrétně této ceny si velmi vážím, ale obecně je s cenami v umění dost problém, jelikož to, co hodnotí, je stejně neměřitelné. Samotná výstava je sledovanější než obvykle, ale jinak by se tím člověk neměl zbytečně zabývat.

Považujete svou tvorbu za angažovanou? Máte nějaký manifest či motto?
Angažovanou asi ne a motto taky asi nemám leda - ora et labora.

Co děláš proti šedi?
Nic, já mám šedou rád.

Fotky dalších Davidových prací a více informací najdete na www.davidbohm.net.