Vernisáž: 8.12.2016 od 19:00
Trvání výstavy: 9.12. – 21.12.2016
otevřeno: pondělí a čtvrtek 14:00 – 19:00 (osobní prohlídky s autorem po telefonické domluvě)
Jiří Bouma prošel studiem malby v ateliéru Michaela Rittsteina na Akademii výtvarných umění v Praze, během něhož absolvoval roční stáž na Korejské národní univerzitě v Soulu. Byla to právě tato zkušenost, která významně ovlivnila další směřování jeho uměleckého vývoje: vzdálil se figurální kompozici, která byla ústředním bodem jeho předchozí tvorby, a soustředil se na zkoumání možností čínské tušové malby a tradiční východoasijské symboliky potírající západní dualismus duše a těla, člověka a zvířete, lidské kultury a přírody.
Prostředí Jižní Koreje autora přivádí k tematizaci přírody a vymezení člověka a jeho místa v jejím nelogickém rámci. V sérii vystavených obrazů opakovaně zkoumá podobnost člověka a zvířete v přírodním plánu nadřazenému všem živočichům bez rozdílu – lidské snahy o vymanění se z komplexního celku přírody a pokusy o její racionalizaci pomocí evolučních teorií u ní narážejí na ticho na místo očekávaného podřízení se. Autorovo opatrné vykročení z pojmového rámce západního dualismu mu dovoluje záměnu člověka za zvíře a dává mu možnost výpovědi o lidské situaci prostřednictvím zobrazení specifických momentů jiných živočišných druhů. Ústřední motiv gorily je přechodovým článkem mezi – je ztělesněním přírody samé, křehkost hranic vysvítá na povrch.
V autorově diplomové práci „(Ne)jasná podoba“ je čitelná nová forma malířského rukopisu vyznačující se znatelným uvolněním a nabytím zručné lehkosti v uměleckém vyjádření. Pro zdůraznění nových námětů se nejprve zcela vzdává barev, načež je s vědomím jejich nově rozvinutého potenciálu coby samostatných nositelů formálního i obsahového významu s nutnou střídmostí do svých děl opět zakomponovává. Výběr obrazů z diplomové série doplněný dalšími souvisejícími malbami tak tvoří ucelenou výpověď o této etapě evolučního vývoje jeho uměleckého projevu, a zároveň kreslí hlasitou tečku za touto kapitolou jeho života.
RUDIMENT: (a) základní princip, prvek nebo vlastnost; (b) zakrnělý orgán nebo výskyt vlastností, které měly význam u vývojově nižších předchůdců; (c) vědomí místa člověka v přírodě jako pevná součást oběhového systému.