Share |

Výstava Láska je silnější upozorní na vedlejší účinky transplantací

Kateřina Trojanová (25. září 1984 – 7. listopadu 2013) ve fotografiích Davida Brunera, Lucie Bourkshine Janatové a Aleše Petříčka.

 

 
Vernisáž výstavy proběhne 27.11.2016 v 15:30 v kostele Nejsvětšího Salvátora, Křižovnická 2, Praha 1.

 
Kateřina vystudovala Střední umělecko-průmyslovou školu, obor scénografie. Po maturitě začala studovat pantomimu pod vedením prof. Hybnera na pražské HAMU. V roce 2006 onemocněla akutní leukemií. Podstoupila chemoterapii a částečně se uzdravila. Před narozením její dcery Sofie (2009) se nemoc vrátila. Porod musel být proveden předčasně císařským řezem. Následně prodělala transplantaci kostní dřeně.

 
Lidé po transplantaci kostní dřeně mají obykle komplikace v podobě tzv. GVHD (n.wikipedia.org/wiki/Graft-versus-host_disease) - reakce štěpu nového imunitního systému na tělo hostitele. Nejviditelněji se to projevuje ve vzniku pigmentových skvrn na kůži pacienta. To je ale po transplantaci běžný průběh. Ve chvíli, kdy se nový imunitní systém vyladí a pacientův stav se ustálí, skvrny postupně vyblednou, až zmizí úplně.

 

 
Většina lidí trpící syndromem GVHD setrvává po objevení skvrn dlouhé měsíce v izolaci. Podobný vzhled totiž jako zdraví lidé nepřijímáme, vytěsňujeme ho, odmítáme se s ním identifikovat. Když nám zavolá kamarád, že leží v nemocnici s amputovanou nohou, je to nejprve naše noha, která v duchu při představě zabolí. Taková je odvrácená strana empatie. Lidé s GVHD tedy zůstávají - často v depresích - dlouhé měsíce zavření doma, aby se nemuseli na ulici dívat do zrcadla vlastní bídy, které společnost nastavuje postiženým. Jak se ale člověk v takovém rozpoložení mysli může uzdravit, když základním krokem takového procesu je právě přijetí svého stavu a sebe sama?

 

 
Kačka si tímto obdobím sama také prošla a rozhodla se mu statečně čelit. Nezřídka i ona si na ulici vyslechla okřikování "slušných lidí", aby se sebou, feťačka jedna, něco udělala. Přinejmenším si od ní odsedávali rodiče s dětmi. Přecházela to vše s pochopením a soucitným úsměvem.

 
Tvar a zabarvení skvrn na jejím těle se měnily. V jednu chvíli si uvědomila, že vypadá jako gepard a tak se společně se svou kamarádkou rozhodla svůj vzhled a emoce otevřeně přiznat a umělecky vyjádřit. Z tohoto období pochází první série fotografií. Jakkoli mohou být na první pohled šokující, na pohled druhý z nich jasně vystupuje jemná, mladá, krásná a odvážná žena.

Později její skvrny opět změnily tvar a začaly být podobné kůži hada. Kačku tedy napadlo, že by se mohla od hada, mistra transformace, naučit, jak to udělat, aby mohla svoji "starou" kůži svléknout. Pokusit se beze zbytku odhodit strnulé vzorce a stereotypy, které si o sobě a o své nemoci v hlavě vytvořila. Vynést je na světlo vědomí, rozpustit je a znovu se duchovně zrodit do stavu zdraví. Z té doby pochází druhá série fotek.

 
Takové je i poselství, které chtěla přinést touto výstavou. Pro nemocné, aby se přestali stydět, aby se dokázali přijmout a potom také v zájmu svého uzdravení opustit všechno na čem v dobrém i zlém lpí. A pro nás "zdravé", abychom měli moudrost a odvahu otevřeně přijímat "jiné" než běžné, překračovat stereotypy, které se do našich mozků hluboce vryly v raných dobách lidské evoluce, abychom to svým příkladem učili také naše děti a pomáhali tak jiným k uzdravení nebo integraci do společnosti.

 
Kačka byla milující, statečná a silná osobnost. Měla ráda hudbu, hrála na housle, zpívala, tančila a pořádala různé happeningy a kreace. Vždycky myslela víc na druhé než na sebe. Kromě jiných aktivit založila Společnost pacientů po transplantaci kostní dřeně Stopa, organizovala odborné přednášky a setkání pacientů.

K založení společnosti napsala: „Když se člověk po transplantaci snaží zorientovat, je na spoustu věcí sám. Tehdy je právě příjemné napojit se na stopy, které vyšlapal někdo před vámi.“

 
Svojí nemoci nakonec bohužel podlehla, odešla bez výčitek, milující a zcela vyrovnaná v nedožitých 29 letech.

 
---

 
Součástí cyklu jsou i dva benefiční koncerty, jejichž výtěžek bude věnován na konto společnosti Stopa.

 
Středa 14.12. 2016, 18:30
Salvátorská schola
Adventní koncert

Pondělí 19.12. 2016, 20:00
Sbor a orchestr Univerzity Karlovy
Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční

 
---

 
Odkaz na FB událost vernisáže
https://www.facebook.com/events/644942382354324/

 


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.