Dnes uplývá 30 let od výbuchu v Černobylu.
26.dubna 1986 v 1 hodinu 23 minut došlo k závadě a explozi v 4. reaktorovém bloku. Následně byly informace o havárii, jejích obětech a následcích částečně tutlány vládní garniturou jak v SSSR, tak v zemích východního bloku - mnozí obyvatelé nemohou mocným té doby zapomenout, že je včas nevarovali. I u nás jsme věděli málo, případně s ek nám informace dostale sezpožděním a oklikou přes západní média. Češi vesele sbírali houby a dělali další věci, které by nedělali, kdyby věděli, že mohou být plné radiace.
I nadále je to místo tajemné, děsivé a rojí s ekolem něj vdci, pavědci, dobrodruzi a konspirační teoretici. V uplynulých dnech i českými médii projelo několik teorií učených hlav, které střídavě tvrdí, že spad z havárie nám i dnes škodí/neškodí a že může/nemůže za to, že je u nás hodně rakovin, případně že se rakoviny zvýšili a v případě leukemie ještě zvýší, ale nedá se dokázat, čím to je.
Zájemce odkazujeme například na rozhovor s přeživším technikem Juvčenkem (přeloženo zde) nebo na předloňský článek o katastrofě ze stoplusjedničky tady.
Černobyl a přilehlé město Pripjať, kde žili zaměstnanci elektrárny, jsou dodnes velkmi lákadly i pro fotografy a kameramany - na webu jsou fascinující vide a fotky z místa, které si nárokuje opět příroda. Stromy rostoucí v bytech, vlci běhající po ulicích a nad tím vším jako memento zrezlé ruské kolo. Černobyl 30 let poté je to naprosto unikátní a děsivě fascinující - a svým způsobem neuzavřený milník v dějinách lidstva.