Vypustili amatérskou sondu do stratosféry. A chtěli by letět do vesmíru.

No:mad je tým lidí, který vyslal do stratosféry vůbec první amatérskou sondu české výroby. Tak jsme je vyzpovídali.
 
Jak se vůbec stane, že se někdo rozhodne poslat sondu do vesmíru?

Důležitá je inspirace. Během svého studia v Dánsku jsem na internetu objevil video z podobného projektu studentů z USA a velmi mě nadchlo. V principu se realizace celého projektu zdála celkem jednoduchá a tak jsem neváhal, sepsal pár prvních nápadů a zveřejnil je na svém webu. Poté už se k projektu nabalovali kamarádi a bývalí spolužáci z gymnázia, založili jsme k přípravě projektu občanské sdružení a vše se dalo do pohybu.

Kdo jsou lidé skrývající se za názvem No:mad?

Ve zkratce jsou to mladí lidé, kteří rádi objevují nové věci. Nevadí nám, že už je třeba někdo objevil dávno před námi, ale velmi si ceníme vlastní autentické zkušenosti. Chceme nějakým způsobem inspirovat naše okolí, bojovat proti všednosti, stereotypu a nudě.

Co je vede k vesmírné tematice - četba scifi, počítačové hry..?

Ve sdružení se nezabýváme pouze vesmírem, ale celou řadou oblastí - o přírodu kolem nás, techniku, architekturu či umění. Je pravda, že náš nejviditelnější Projekt Fénix má co dočinění s vesmírnou tématikou, ale určitě to není pravidlo. V našem sdružení by se našlo i dokonce i několik lidí, kteří nemají scifi tématiku vůbec rádi. Ale co se týče mě, tak já si rád scifi knihy přečtu. Mám raději klasiky žánru. Mým nejoblíbenějším autorem je Arthur C. Clark a zvláště pak jeho série Vesmírná odysea a Setkání s Rámou.

Co v takové sondě je?

Existuje celá řada zařízení, které se mohou do sondy umístit. Sonda Normandy SR2 nesla dvě videokamery – jednu namířenou dolů na zemi a druhou na bok k horizontu, dva GPS lokátory, které se vzájemně podporovaly a posílaly nám údaje o pozici sondy a GPS logger, který zaznamenával trasu a výšku celého letu.

Kolik stojí?

Kromě uvedené techniky je nutné zakoupit také meteorologický balón a helium, kterým je balón napuštěný. K vypuštění sondy je také nutné získat povolení od Úřadu pro civilní letectví ČR, za jehož vydání je nutné zaplatit správní poplatek 5000 Kč. Pokud to všechno spočítáme, tak vypuštění jedné sondy přijde zhruba na 30 000 Kč. Optimistické ale je, že kamery i GPS zařízení se dají použít opakovaně. Opakované vypuštění pak tedy přijde už jen na zhruba 10000 Kč (správní poplatek, balón, plyn).

Kdo navrhuje vzhled a funkce sondy?

Vzhled sondy Normandy SR2 navrhl náš člen František Bílek, který studuje architekturu. Vypuštění sondy jsme chtěli pojmout zároveň jako fanouškovský projekt k příležitosti vydání hry Mass Effect 3 a z toho důvodu jsme sondu pojmenovali podle vesmírné lodi, která se v této hře objevuje. František měl potom za úkol udělat design sondy, který by nejlépe zapadal do celkového grafického zpracování této hry. Na funkcích a vybavení sondy jsme se shodli kolektivně ve sdružení. Chtěli jsme přivést záběry naší planety a z toho důvodu byly tím klíčovým vybavením dvě kamery.

Kdy jste poslali něco do vesmíru poprvé, byly nějaké zkušební verze?

Je pravda, že i když bych si to moc přál, tak jsme do vesmíru, tak jak je pravděpodobně chápán v této otázce, zatím nic neposlali. Jedná se o často uváděný omyl, kdy jsou podobné projekty uváděny jako lety do kosmického prostoru. Ten přitom začíná až s výškou 100 km nad povrchem Země. Hranice oddělující zemskou atmosféru a kosmický prostor je pojmenována podle inženýra a fyzika maďarsko-amerického původu Theodora von Kármána. Proto vždy raději mluvím o stratosférické sondě, protože jejím cílem je právě část atmosféry označovaná jako stratosféra. Je nicméně pravda, že Mezinárodní kosmická agentura pracuje v souvislosti se stratosférou s pojmem near space, který nám po přeložení vesmír často evokuje. Pokud ovšem položená otázka zachází s termínem vesmír jako s oblastí, která celou naši planetu obklopuje a jejíž jsme součástí, pak jsme do vesmírů posílali sondu již po druhé. Poprvé to byla sonda Fénix 1 a do stratosféry se vydala v září roku 2011. Úspěšně jsme ji tehdy po dopadu nalezli, nicméně kvůli technickým problémům Fénix 1 záběry nedovezl.

Jak dlouho sonda ve vesmíru byla a fotila?

Sonda Normandy SR2 byla vypuštěna přesně v 9:45 z geometrického středu ČR u obce Číhošť a místem přistání se jí v 12:35 stal les mezi městem Štěpánov nad Svratkou a obcí Hodonín. Klesání sonda zahájila v 11:59 ve výšce 32,5 km nad zemí. Celkově jí let trval 2 hodiny a 50 minut. Během letu pořídila 2925 fotografií a 16 GB videozáběrů.

Vaše sonda přivezla i obrazový materiál, jaká kamera je uvnitř, stihne se nevybít?

Uvnitř sondy byly dvě kamery určené pro extrémní sporty GoPro HD Hero. Jedna mířila dolů na zemi a druhá na horizont. I přes chlad, kterému musely kamery v průběhu letu čelit, se během letu ani jedna nevybila. Po dopadu na strom ještě zhruba 20 minut natáčeli ticho lesa.

Chápu to správně, že se sonda také vrátila? Jak trefí, a jak vypadí po dopadu?

Ano, máte pravdu. Let trvá jen dvě a půl hodiny a proto lze očekávat, že sonda nestihne odletět příliš daleko. Kvůli tomu je také potřeba sondu vypouštět při dobrém počasí, ideálně v bezvětří. Po vystoupání do 32,5 km výšky nosný balón praskl a sondy začala po krátké chvíli ve stavu beztíže padat k zemi. Poté se napnul padák a sonda bezpečně přistála v lese zhruba 82 km vzdušnou čarou od obce Číhošť, ze které jsme sondu vypouštěli. Sonda tedy zpátky na zem trefila a trefila u toho korunu velmi vysokého stromu, ze kterého jsme ji pak museli hodinu a půl sundávat. Po vyčerpání téměř všech možných technik už jsme v zoufalství uvažovali dokonce o pokácení stromu. Nakonec k tomu ale naštěstí nedošlo a ze stromu jsme ji setřásli. Byla trošičku potlučená kvůli pádu ze stromu a tvrzený polystyrén, ze kterého byla vyrobena, byl na některých místech zkrabatělý teplem. V 32 km výšce totiž stratosférický vzduch obsahuje absorbér slunečního záření – ozón. Sonda byla také natřená na černo, takže o to víc přitahovala intenzivní sluneční paprsky.

Jsou v zahraničí jiné podobné projekty?

Zejména na západ od naší republiky se sport tzv. High Altitude Ballooning stává oblíbeným koníčkem univerzitních týmů i jednotlivců. I my jsme se rozhodli postavit a vypustit sondu po zhlédnutí krásných videí podobného projektu z USA.

Jaké další vesmírné či jiné aktivity plánujete?

Kromě Projektu Fénix máme rámci sdružení rozběhlých i několik dalších projektů. V rámci FlashSurfingu jsme poslali dvě flash paměti na cestu kolem světa, stavíme mobilní čajový domek z papírových trubek, máme v plánu stanovit český rekord ve výškovém doletu draka nebo organizujeme filmový festival. O všech našich projektech se lidé mohou dozvědět na našich stránkách www.tichopopesine.cz

Myslíte, že je v kosmu život?

Určitě je. Minimálně jeden malý ostrůvek života ve spirální galaxii Mléčná dráha na planetě Zemi. A osobně doufám, že i někde mimo tuto planetu. Šance tu je!

Chtěli byste se vypravit do vesmíru i vy sami?

Bez nejmenšího zaváhání!