Veselá temnota The Tiger Lillies se znovu zjevila v Praze

Pražské koncerty The Tiger Lillies bývají sázkou na jistotu. S nadsázou lze říct, že pro trio Britů libující si v písničkách, jejichž texty barvitě mapují nejnižší příčky lidské společnosti i temnoty hluboko pod nimi, před dvěma desítkami let pražský Žižkov znamenal něco jako Hamburk pro Beatles.
 
Kdo tehdy býval U vystřelenýho oka pravidelným návštěvníkem častých vystoupení v širším měřítku ještě neznámé partičky, rád se vrací na koncerty nyní již mezinárodně proslulé kapely, která se v Praze pravidelně zastavuje byť na jediný večer při svých cestách tímto koutem světa - obvykle v Divadle Archa. Mohou se měnit kulisy a letos překvapivě i muzikanti (nový bubeník) - atmosféra ovšem zůstává taková, jaká byla.
 
Páteční koncert byl zarámován právě stařičkými písněmi. Excentrický frontman Martyn Jacques a jeho spoluhráči s tvářemi zabarvenými šminkami trochu jako z kabaretu, trochu jako indiánským válečným malováním a trochu jen umazanými od náročného života spustili zostra Roll Up, než otevřeli další Pandořinu skříňku plnou písní z nové desky Either Or.
 
Styl kapely se s novými deskami příliš nemění, je dán obsazením - Jacquesův akordeon, kontrabas (tentokrát elektrický), který dlouholetý kumpán hvězdy večera Adrian Stout občas vymění za theremin nebo plačící pilu a vše doplňují bicí (a s novou akvizicí za nimi bohužel zatím nebyla taková legrace, jako s dlouholetým předchůdcem Adrianem Hugem). Přibylo klidnějších skladeb, při kterých Martyn vyměnil harmoniku za klavír, ovšem i při nich z textů kapalo bahno, sliz a zvratky."A teď do pekla," vykřikla po jedné z nich fanynka z hlubin sálu.
 
"Naši Pražané nám rozumějí," mohli si po mozartovsku říct muzikanti, když je publikum dlouho nechtělo pustit do šaten. A poté, co zazněl poslední přídavek Heroin and Cocaine, hbitě spěchali za fanynkami, které se shlukly v šatně v předsálí, kde se prodávaly cédéčka kapely k autogramiádě a focení se ctitelkami. Jak hluboce jim některé Pražanky rozuměly i po jejím skončení, se ovšem lépe neptat.