Share |

Věřte, nevěřte

Radši nevěřte!
Malmö UFO
LFS / protisedi.cz

Francouzský filosof Jean-François Lyotard označil za jeden z projevů velké historické změny ústící v nástup postmoderny tzv. konec velkých příběhu, laicky řečeno, vyčerpání a ztrátu důvěry v komplexní soustavy teorií (vědeckých, politických, společenských atd.) legitimizujících fungování určitého (politického, společenského) zřízení. 

Ne že by se běžnému člověku nějak ulevilo a jeho úděl se snížil, nicméně toto poznání mělo dalekosáhlý vliv na další rozvoj především společenských a humanitních věd a samozřejmě i umění.

ZACYKLENÉ CYKLY

Jenže ejhle, od Lyotardova vystoupení uběhlo jen několik desetiletí a západní kultura už zase spěje do područí nových „velkých příběhu“, tedy spíš jejích zmutovaných ekvivalentů. (Že by se opravdu historie odvíjela v cyklech?)

Řeč je o tzv. konspiračních teoriích, tedy stále oblíbenějších a díky internetu rozšířenějších hypotetických výkladech (povětšinou) současných dějinotvorných událostí, zakládajících se na spiknutí určité menšiny za cílem ovládnutí, ovlivnění většiny.

RESPEKT RESPEKTU

Nechci se tady rozepisovat o příčinách vzniku těchto teorií či o psychických sklonech současného člověka podléhat jejich svodům, případně o vlivu internetu na jejich šíření, v této souvislosti radši odkážu na článek Tomáše Lindnera Jdou po nás, který vyšel v Respektu (č. 37/2010).

Jedná se o věcné a kritické zhodnocení tohoto fenoménu především z perspektivy politologické. Mj. jsou tam zmíněny mé oblíbené konspirační teorie:

1) USA vládne židovská klika, jež dosazuje své věrné na klíčové posty

2) 11. září bylo připraveno samotnou americkou vládou, aby byly legitimizovány bushovské výboje do zemí ropou oplývajících

3) 17. listopad 1989 byl zorganizován komunisty a sovětskými tajnými službami

ŽIŽKOVA POPFILOSOFIE

Zajímavé ovšem je, jak na tento politicko-kulturní fenomén pohlíží slovinský popfilosof Slavoj Žižek. Ten totiž zcela v intencích jeho (občasného) radikalismu spatřuje (a teď volně parafrázuji) v tendenci lidí podléhat konspiračním teoriím potřebu dodávat význam jevům, které jsou pro ně neuchopitelné (trochu jak transcedence na duchovní úrovni) a v celistvosti nepoznatelné, ačkoli s jejich projevy jsou především díky multimédiím konfrontování pravidelně.

Žižek samozřejmě tuto svou tezi podepírá lacanovskou terminologií (Symbolično a Reálno), pokud se nepletu, používá jako podpůrné argumenty vrozenou lidskou potřebu absolutního poznání (to, co bývá někdy nazýváno v rámci západní kultury jako faustovský komplex) i mocenský potenciál informací. J

Ještě zajímavější je, jaké východisko (radikální, idealistické) Žižek pro jednotlivce v dané historické situaci nabízí: nevěnovat konspiračním teoriím takřka žádnou pozornost, problémy a jevy, k nimž se vztahují, jsou často tak komplikované, zastřené, informačně nedostupné (v čemž se shoduje třeba s Noamem Chomskym), že nikdy k pravdě o nich a v důsledku ke skutečnosti člověk nepronikne, a jen je často odváděn od problémů a záležitostí, které v jeho dosahu jsou a jimž by měl věnovat energii (i když z obdobné perspektivy odmítá Žižek třeba i instituci občanské společnosti a vysvětluje např. existenci rasismu a xenofobie jako určité kompenzace strachu z cizího, něčeho, čemu nerozumíme).

AKTA X

Vztaženo k uměleckým projevům, je zřejmé, že tíhnutí ke konspiračním teoriím nelze ve fikčních příbězích nějak zapovídat. Je zcela v intencích autora, jakému problému se bude věnovat, jakou strategii zvolí.

Pozoruhodné je ovšem sledovat politicko-společenské působení některých děl tematizujících, mimo jiné, fenomén konspirace. Jsem naprosto přesvědčen, že medvědí službu v globálním měřítku odvedl z této perspektivy seriál Akta X, v jehož především pozdních sériích se z vládní a mimozemské konspirace stává jedno z hlavních témat.

I český film disponuje díky snímku Kajínek takřka ukázkový příklad filmu zakládajícího se na konspirační teorii, nemluvě o tom, že samotný vznik tohoto filmu podněcuje úvahy o určité konspiraci.

KONSPIRAČNÍ KOMIKS

Poněkud zklamáním (vlastně ani nevím proč) se pro mě stalo pozdní poznání, že tři komiksy Bryana Talbota vystavěné v modu alternativní (paralelní) historie, tj. Dobrodružství Luthera Arkwrighta, Srdce impéria i Grandville, ve svém nitru ukrývají klasickou ukázku myšlení v řádu konspiračních teorií.

jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.