Vědecké studie prokázaly vliv dehydratace na psychiku člověka

Nedostatek tekutin má vliv nejen na fyzickou činnost člověka, ale negativně ovlivňuje i kognitivní (poznávací) funkce organizmu jako jsou paměť, soustředěnost, schopnost reagovat na podněty a měnící se situace. Ovlivňuje také změnu nálad. Už 2% dehydratace organizmu zhoršuje výkon v činnostech, které vyžadují pozornost, psychomotorické a okamžité reakce i schopnost vlastního úsudku. Činnosti, které souvisí s dlouhodobou pamětí, ale příčinou dehydratace je mírné fyzické cvičení, tak ty ovlivněny nejsou.

EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) doporučuje 2-2,5 litu denního příjmu tekutin. Za tekutiny vhodné k hydrataci se považují všechny nealkoholické nápoje (voda, mléko, čaj, ovocné šťávy a džusy). K celkovému příjmu vody pomáhají i potraviny, nejvíce polévky, ovoce a zelenina. 

Největší dopad může mít dehydratace na organizmus seniorů a malých dětí. Dehydratace může způsobit vážné až život ohrožující komplikace zejména u seniorů, kteří na rozdíl od mladší generace nemají včasný a intenzivní pocit žízně, stejně tak potřebu doplnit energii jídlem či pitím. Ke zvýšení motivace a chuti k pití mohou dobře posloužit různé příchutě a dokonce i barvy nápojů.

„V horkých dnech mohou být děti častěji dehydratovány, což se může záhy projevit bolestmi hlavy či únavou. Nezapomínejme na to, že se děti v létě daleko více hýbou, takže spotřeba vody jako chladicí tekutiny je daleko vyšší,“ zdůrazňuje RNDr. Pavel Suchánek, výživový specialista, člen Fóra zdravé výživy a spoluzakladatel poradenského centra Fitbee.cz a doporučuje: „Chybějící tekutiny doplňujte především vodou. Není důležité, zda je perlivá, nebo neperlivá, záleží na tom, která dětem více chutná, a jsou jí tedy schopny vypít víc. Přidejte i menší množství minerálních vod, opět není rozdíl, zda jsou sycené, nebo nesycené. Do pitného režimu patří i menší množství cukrem slazených nápojů, zejména pokud děti sportují nebo jsou na výletě.“

Vědecké studie také prokázaly spojitost mezi nárůstem chyb u řidičů během delších jízd v případě již mírné dehydratace. 

„Cestování v horkém autě může vést k velkým ztrátám vody vlivem pocení nebo díky proudícímu vzduchu z klimatizace vozu. Zejména pokud je cesta dlouhá. Je velmi důležité, abychom dodržovali pitný režim během jízdy. Již mírná dehydratace může poškodit fyzickou výkonnost i výkonnost mozku, zpomaluje reakce, snižuje soustředění a zvyšuje riziko mikrospánku. Proto pravidelné doplňování tekutin zabraňuje únavě řidiče. Podle posledních výzkumů jsou citlivější na dehydrataci a z ní plynoucí možné chyby, překvapivě ženy,“ uvádí RNDr. Pavel Suchánek.

Jak poznat dehydrataci? 

Mírná dehydratace: (ztráta přibližně 1% tělesné hmotnosti). Příznaky: žízeň, bolest hlavy, malátnost, závratě, pocit únavy a letargie. Stačí hodina pohybové aktivity v teplém prostředí bez napití.

Střední dehydratace: (ztráta přibližně 4% tělesné hmotnosti). Příznaky: sucho v ústech, úbytek moči, letargie, zvýšený tlukot srdce, ztráta pružnosti kůže.

Těžká dehydratace: (ztráta 10% či více tělesné hmotnosti). Příznaky: extrémní pocit žízně, absence moči, rychlé dýchání, výkyvy psychiky, pocity chladu, vlhká pokožka. Vážná dehydratace je život ohrožující stav, který může skončit úmrtím člověka.

 Effects of hydration status on cognitive performance and mood, British Journal of Nutrition (2014), 111, 1841-1852

 MIld hypohydration increases the frequency of driver errors during a prolonged, monotonous driving tasks, Physiogogy & Behaviour 147 (2015), ELSEVIER

-

foto Eadweard Muybridge. Animal locomotion: an electro-photographic investigation of consecutive phases of animal movements. 1872-1885 / published under the auspices of the University of Pennsylvania. Plates. The plates printed by the Photo-Gravure Company. Philadelphia, 1887, licence CC