Varadice: Od malování na stará trička k oblíbenému e-shopu

Protiklady se přitahují. To bylo první, co mě napadlo, když jsem se setkala s dámami, které se na serveru fler.cz schovávají za pseudonymem Varadice. Petra Varaďová, duše a tvůrkyně oděvů a doplňků, je spíš tichá introvertka, která na sebe a svoji tvorbu klade vysoké nároky. Naproti tomu Lucie Šafránková, kadeřnice a vizážistka, která Petře pomáhá se stylingem při focení, je výrazná a průbojná osoba, kterou už nebavilo sedět s rukama v klíně a čekat, než si Varadice někdo všimne – a tak nás o jejich aktivitách neváhala zpravit.
 
EMPATIE A FOTKY

Dámy, co vás vedlo k tomu s celým vaším projektem vlastně začít? 
Petra: I když se s Lucií známe několik let, naše spolupráce začala zhruba před dvěma lety. Začala jsem se v té době opět věnovat výtvarné činnosti, kterou jsem po skončení Střední uměleckoprůmyslové školy textilní zcela opustila.
Zkoušela jsem nejprve malovat na starší trička, později kupovat nová a tyto zdobit vlastními motivy. S tím také stoupla touha po lepší prezentaci mých věcí. Protože jsem věděla, že je Lucienejen výborná kadeřnice, ale také vizážistka, požádala jsem ji o pomoc při fotografování (výrobky si fotografuji sama).
A udělala jsem dobře. Vše začalo výborně fungovat. Lucie má obrovskou míru empatie a okamžitě pochopí, moje představy, které se mi tak těžko vysvětlují. Řeknu jen pár slov a ona hned vytvoří účes a make-up přesně takový, na jaký jsem si v duchu myslela. Jde vidět, že ji ta práce baví a dělá ji s nesmírným nadšením. Nedokážu si představit, že bych pracovala s někým jiným.

Náš projekt spočívá v tom, že se snažíme při fotografování určitého výrobku vytvořit k němu celý outfit, popřípadě zvolit pro fotografie nějaké zajímavé, tematické prostředí a předkládáme tak lidem naši představu, jak lze danou věc nosit. Chceme, aby naše fotografie byly inspirativní a neprezentovaly pouze samotný výrobek, ale zároveň ukázaly i něco více, něco z nás.

V poslední době spolupracuji také s dámskou krejčovou a vznikly tak první, zcela autorské malované kousky oděvů, na které jsem pyšná.

Postupujeme pomalu, malými krůčky dopředu. Není kam spěchat. Je to radost, zábava, nadšení.

Odkud čerpáte inspiraci?
Petra: Jsou to lidé,  je to příroda, je to hudba. Největší vliv na mě má prostředí, kde žiju. Mám ráda jednoduché, zdánlivě obyčejné a prosté věci. Miluji venkov v tradičním podání. Mám ráda zábavu, veselí, smích, barvy, pestrost. Snažím se, aby se tohle všechno nějakým způsobem odráželo v mé tvorbě, ať už se jedná o samotné motivy, kterými zdobím své výrobky nebo o fotografie, na nichž tyto výrobky prezentuji.

Lucie: Moje inspirace je Peťa, je to člověk, který mě naučil vnímat věci trochu jinak. Například i na té nejškaredší oprýskané židli najít něco krásného. Od toho se to vše odvíjí, dopředu vím, kde a v jakém stylu se bude fotit a pak se snažím vše realizovat dle jejích představ. Každopádně inspiraci čerpám také z různých kadeřnických a kosmetických časopisů.

Petro, máš mezi současnými návrháři nějaký vzor nebo jedeš striktně „po vlastní lince“?

Petra: I když mám oblíbených několik domácích i zahraničních módních návrhářů, že by byl někdo vyloženě můj vzor, se říct nedá. Zmíním zde však, dle mého názoru, mistra vzorování, kterým je/byl Emilio Pucci. Toho obdivuji.

Jak hodnotíte oblékání a styling českých žen? 

Myslíme si, že to ženy u nás obecně, vynecháme-li výjimky, s oblékáním a stylingem příliš neumějí. Spousta žen ho bere na lehkou váhu a pokládá za nedůležitý. Pak je skupina těch, pro které je to naopak hodně důležité a výsledek bohužel také nestojí za nic. Podle nás je nejlepší něco mezi. Ono to oblečení není zas tak nedůležité, jak bychom se mohly domnívat. Vždyť tím, jak jsme oblečené, můžeme prozradit něco ze sebe. Stačí se nad tím jenom trošku zamyslet a je to vlastně dobrá hra, je to zábava, je to způsob sebevyjádření. 
 
Není to však žádná věda. Místo výtek radíme: Podívat se do minulosti a nabrat inspiraci,  azároveň po očku sledovat současné módní trendy. 
V dnešní době existuje na internetu spousta módních blogů. Možností je podle nás spousta a každý si svůj styl najde, pokud tomu hledání něco málo času obětuje.

Čeho byste jako tandem na poli módy a stylu chtěly dosáhnout? Máte nějakou vysněnou metu?

Lucie: Každá máme trošku jiné sny o své kariéře, nicméně to neznamená, že by to nějakým způsobem rozdělovalo naši společně nakročenou cestu. Naopak, když každá dosáhneme maxima ve svém oboru, mohou se i výsledky naší spolupráce těmito úspěchy znásobit.

Moje vysněná meta je, stát se "Kadeřníkem roku". Miluju soutěž Hairdressing Awards. Kdo ví, třeba jednou…

Kromě módy máte slabost i pro „vetešnictví“, jaký byl váš dosud nejlepší úlovek?

Petra: Nevýhoda „vetešnictví“ je, že úplně každý kousek je tím nejlepším úlovkem! A tím spíš, když „veteš“ dostáváte jako dárky od svých nejbližších. To má potom každý svoje zvláštní místo v srdci. Zmíním tedy poslední, nikoliv však nejlepší, kousek, který jsem ulovila sama. Jedná se o malý porcelánový šálek (kterému brzy upadne ucho) s podšálkem. Vařím si do něj mátový čaj.

Lucie: Střevíčky po mojí babičce. Ozdobila jsem je černou stužkou místo
tkaniček a nádhera je na světě!

Kdybyste si mohly naprosto svobodně vybrat, koho byste si nejraději vzaly do parády?

Konkrétní osoba nás vůbec nenapadá. Asi každého kdo to potřebuje, kdo se hledá, trochu mu pomoci, popostrčit jej, pokusit se nasměrovat…

Dejme tomu, že byste měly možnost udělat společně fashion-story a nebyly byste ničím omezené. Jaké by bylo téma?

Dobře, popustíme uzdu fantazii! Rády bychom zpracovaly nějakým způsobem téma tradičního kočovného života cikánů a zkusily to pojmout právě jako fashion-story a se všemi těmi zdobenými maringotkami, koňmi...

Co vám dělá největší radost?

Lucie: Všeobecně spokojený zákazník. Při focení s Peťou je to samotné focení jako takové. Je to příjemný únik z každodenní rutiny v práci. Nabíjí mě to energií.

Petra: Když přijedu z Brna na venkov k rodičům, vystoupím z auta a zhluboka se nadechnu vůně domova.

Co podle vás znamená být proti šedi?

Petra: Být proti šedi pro mě znamená být svá, být sama za sebe taková, jaká jsem.

Lucie: Pro mě je to vše, co vyčnívá z davu, co je jiné a zajímavé.