V tuzemsku trpí tuberkulózou téměř 480 lidí, nejvíce jich je v Praze

Nejvíce lidí s tuberkulózou je v Praze – v porovnání s loňskem zde vzrostl jejich počet o 12 %, na 109 případů. V celé republice je dle předběžných dat 486 nemocných. S TBC se lékaři potýkají i v době, kdy uplynulo už 134 let od objevení její příčiny.
 
Přestože právě česká metropole se tradičně potýká s největším počtem nakažených, Nemocnice Bulovka nedávno uzavřela specializované oddělení pro lidi s TBC. Jediné místo pro tyto nemocné je tak v Thomayerově nemocnici. „Kapacita našeho oddělení je omezená. K dispozici máme 35 lůžek, z toho 15 je vyhrazeno pacientům s tzv. multirezistentní formou tuberkulózy, která nereaguje na běžně užívané léky. Jsme jediným pracovištěm v ČR, které o tyto pacienty pečuje,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. V současné době je obsazeno 11 lůžek lidmi s multirezistentní formou TBC. Počet těchto pacientů roste, a tak lze očekávat, že se kapacita brzy vyčerpá. „Od konce roku, kdy byla lůžka pro tuberkulózu na Bulovce zrušena, k nám z Bulovky přivezli  dalších 15 případů TBC, které jsme museli někam umístit,“ dodává prof. Vašáková. Podle ní musejí pacienti ležet na uzavřeném oddělení se speciálním režimem, aby někoho nenakazili. „Stačí, aby nám přibylo několik málo pacientů, a máme velký problém,“ doplňuje prof. Vašáková.
 
Počet lidí s TBC, kteří nereagují na obvyklou léčbu a v nemocnici tak tráví měsíce i roky, přitom pomalu roste. Zatímco v roce 2013 nebyl hlášen ani jeden nový případ multirezistentní formy TBC, o rok později to bylo 7 případů a loni už 11. Tyto formy nejčastěji pneumologové nachází u cizinců ze zemí bývalého Sovětského svazu. ČR patří v důsledku systematické práce českých pneumologů, kteří provádějí diagnostiku, léčbu i protiepidemická opatření, k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě.
 
„Česká republika má dostatek vakcín proti tuberkulóze. Po selhání dovozu doposud používané dánské vakcíny jsme v loňském roce dovezli vakcínu polskou, která je jedinou reálně dostupnou vakcínou v zemích Evropské unie. Je určena pro rizikové skupiny děti, kterým ji aplikujeme krátce po narození.  Po vyhodnocení loňského roku je zřejmé, že snášenlivost polské vakcíny je dobrá a vedlejší účinky jsou méně časté než u dánské vakcíny, která byla v době plošné vakcinace nejčastější příčinou komplikací mezi všemi očkovacími látkami u nás,“ konstatoval prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). Ochrana proti nárůstu nemoci však spočívá především v rychlé diagnostice a správné léčbě. Důležitá je také izolace nemocných a vyhledávání těch, s nimiž přišli do kontaktu. Tyto metody používají plicní lékaři aktuálně u běženců. „Loni jsme TBC objevili pouze u dvou,“ uvedl MUDr. Pavel Zbořil, zástupce ředitele Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra. „My ale sledujeme uprchlíky, kteří žádají o azyl řádnou cestou nebo ty, které pochytá cizinecká policie. Nemonitorujeme běžence, kteří do země putují přes humanitární a křesťanské organizace.“ Podle Pavla Zbořila prochází běženci komplexními zdravotními kontrolami, které zahrnují mimo jiné rentgen plic. „Lidé, kteří se k nám dostávají, museli urazit tisíce kilometrů, jsou fyzicky zdatní a jejich zdravotní stav je tedy vesměs dobrý,“ doplnil MUDr. Zbořil.
 
Za loňský rok lékaři nahlásili do registru TBC celkem 486 případů, což je v meziročním srovnání o 28 méně.  „Zatím se tak nepotvrdily obavy z přílivu uprchlíků ze zemí, kde se tuberkulóza vyskytuje častěji a není tak dobře kontrolovaná, jako v ČR,“ prohlásil MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou.  Jak ale říká profesor Kolek, vyhráno není. „Dosud k nám žádné významné množství běženců nepřijelo. Proto nepolevujeme v potřebných opatřeních a zabezpečujeme dostatek vakcín a léků,“ říká prof. Kolek.
 
Loni tuberkulózou onemocnělo 340 mužů a 146 žen, na nemoc zemřelo 29 lidí. Kromě Prahy je nad celorepublikovým průměrem Ústecký, Liberecký, Jihomoravský kraj. Průměrný věk nemocných je 53 let. U dětí se TBC objevilo v 5 případech.
 
Epidemiologická situace TBC v ČR v roce 2015 (MUDr. Jiří Wallenfels)
Jde o předběžná data k 17. 3. 2016 z národního Registru TBC, Registr TBC se „uzavírá“ 30. 4. 2016
 

• Za rok 2015 hlášeno 486 případů TBC, tj. 4,6 na 100 000 obyv. Jde v tuto chvíli o pokles oproti r. 2014 (514 př., 4,9 na 100 000)
• Podíl dříve léčených činí 8,0 %
• TBC plic představuje 87 % případů
• Kultivačně pozitivních TBC je 355, tj. 73 %
• Počet mikroskopicky pozitivních TBC ze sputa (silné zdroje infekce) je 199
• Poměr postižení mužů a žen činí 340:146
• Nejvíce případů TBC je v Praze (109 př., 8,7 na 100 000, více než 12% nárůst oproti roku 2014), nad republikovým průměrem dále: Ústecký kraj (6,1 na 100 000), Liberecký kraj (5,5 na 100 000) a Jihomoravský kraj (5,5 na 100 000)
• Podíl TBC u osob narozených mimo ČR činí 20,6 % (100 př.), z toho narozeni na Slovensku (25), na Ukrajině (21), ve Vietnamu (9), v Rumunsku (8)
• Hlášeno je 11 případů multirezistentní TBC, jde o nárůst oproti roku 2014, kdy bylo hlášeno 7 případů
• Průměrný věk nemocných je 53 let
• Hlášeno jen 5 případů u dětí do 15 let věku
• Z rizikových skupin přetrvává relativně vysoký výskyt TBC u bezdomovců, zvláště v Praze (35 případů v ČR, z toho 18 v Praze)
• Hlášeny 2 případy TBC u HIV pozitivních
• Hlášeno 29 úmrtí na TBC