Výstavy v Náprstkově muzeu představí i kanibalismus

Národní muzeum zve všechny nadšené cestovatele do Náprstkova muzea na právě probíhající výstavy.

Lovci lebek (do 28.2.2017)
Výstava Lovci lebek představuje návštěvníkům současnou Novou Guineu, její historii i svět tamějších kultur, přináší však také téma kanibalismu a lovu hlav.

V úvodní části výstavy se návštěvníci ocitnou na současném ostrově, jenž je svým způsobem života velmi odlišný od toho minulého. Budou mít možnost prohlédnout si řadu předmětů, které jsou turistům nabízeny nejen na místních trzích a jejichž výroba má dlouhou tradici – patří mezi ně například síťové tašky zvané bilum, které sloužily jak k přepravě rozmanitých předmětů, tak k ukládání dětí ke spánku či uchovávání ostatků předků, bubny či penisová pouzdra.
 
Koloniální minulost Nové Guineje přibližuje druhý celek výstavy. Ačkoliv je tento tropický ostrov domovem několika set etnických skupin, mnohé z nich zůstávaly v izolaci ještě ve 20. století. Přestože Evropané spatřili břehy ostrova již v 16. století, jeho vnitrozemí zůstávalo ještě dlouhou dobu neprozkoumáno. Důvodem byl těžko prostupný terén, ale i obyvatelé, kteří příchodu kolonizátorů vzdorovali. Ani dnes není možné vyloučit, že tam dosud existují nekontaktované skupiny. První setkání domorodců s Evropany byla více než rozpačitá, místní lidé si vysvětlovali bělochy jako navrátivší se zesnulé předky či mocné duchy a bohy. To provázelo četné ozbrojené střety, které na výstavě reprezentují především sekery, štíty, luky a šípy nebo válečné palice.
 
S hlavními rysy tradičních novoguinejských kultur seznamuje další oddíl – ukazuje tamější způsob života, bydlení, pěstitelské postupy, pracovní nástroje, oděvy, předměty denní potřeby či tělesné ozdoby. K vidění jsou tak například ozdoby do nosu nebo různé typy platidel.
 
Velká část výstavy se věnuje také náboženským představám a rituálům, které zastupují předměty spojené s náboženskými kulty, kulty mrtvých, jamů a posvátných fléten. Za pozornost zde stojí především domodelované tváře předků na jejich lebkách. Jeden celek je věnován skupině Asmat, jež se proslavila nejen unikátním uměleckým projevem, ale také vešla ve známost praktikováním lovu lebek a kanibalismu.
 
V závěrečné části se výstava vrací zpět do současnosti a představuje výsledky práce českých vědců, cestovatelů a umělců, kteří alespoň částečně spojili svůj život s Novou Guineou. „K vidění jsou například ukázky práce entomologů vedených Vojtěchem Novotným, umělců Lukáše Rittsteina a Barbory Šlapetové či fotografie pořízené zpěvákem Danem Bártou,“ dodává autor výstavy Martin Soukup.
 
Zaniklý svět na fotografiích E. St. Vráze (do 15. 1. 2017)
Neméně zajímavá je i druhá z nově zpřístupněných výstav – Zaniklý svět na fotografiích E. St. Vráze. Enrique Stanko Vráz (1860–1932) patří k nejznámějším českým cestovatelům a je patrně prvním naším cestovatelem, který fotografoval v mimoevropských zemích. Jeho snímky ze Západní Afriky z roku 1885 jsou vůbec nejstarší ve fondech Náprstkova muzea. Námětem Vrázových snímků byl nejen život místních obyvatel, ale také architektura a příroda. Ve své době navštívil nevídaný počet zemí (1885–1889 Afrika, Zlaté pobřeží; 1892–1893 cesta napříč rovníkovou Amerikou; 1895–1896 Japonsko, Borneo, Nová Guinea, Thajsko; 1897 Kuba; 1898 Mexiko; 1900 Arizona; 1901 Čína, Korea, Sibiř; 1903–1904 cesta po velkých městech Jižní Ameriky), ve kterých nejen fotografoval, ale také sbíral přírodniny a etnografické předměty. V takovém rozsahu nikdo z jeho současníků necestoval a nesbíral, navíc Vráz se o své zážitky z cest dělil ve svých knihách a na přednáškách, kterých uskutečnil po Čechách, Evropě a USA stovky.

 
Výstava prezentuje výběr snímků vyrobených z Vrázových autorských negativů pořízených v rozmezí let 1885 až 1905. První část sestává z fotografií z oblasti Jižní, Střední a Severní Ameriky (indiáni Hopi), druhá je pak věnována Africe – Vrázovu pobytu na Zlatém pobřeží (dnes Ghana). V třetím oddíle jsou vystaveny snímky z Asie (Japonsko, Borneo, Čína, Korea, Sibiř) a Nové Guineje.
 
Vrázovy cesty byly plné dobrodružství, ale i zákeřných nemocí, které mu ničily zdraví. Jeho první cesta vedla na africký kontinent, kde si také za zvláštních okolností zakoupil od misionářů fotoaparát, který od té doby měl při svých loveckých a sběratelských výpravách stále při sobě. Fotografování se stalo pro Vráze nejen zábavou, ale vedle sběrů přírodnin také zdrojem výdělku. Přírodniny zasílal hlavně do obchodu Václava Friče v Praze a také jako dary do Národního muzea.
 
Snímky jsou doplněny předměty z osobní Vrázovy pozůstalosti a předměty, které Vráz ze svých cest přivezl pro Náprstkovo muzeum. Jedním z nejzajímavějších je pár ženských bot z Číny. Za pozornost také stojí Vrázův portrét – olejomalba z roku 1922 od malířky Boženy Šulcové-Hessové.
 
„Mezi Vrázem pořízenými snímky vynikají například záběry z amerického kontinentu, kde se Vrázovi podařilo zachytit příslušníky indiánského etnika Hopi z puebla Walpi v Arizoně, připravující se k rituálnímu tanci. Vrázovi bylo umožněno tyto situace fotografovat jenom díky přátelským stykům, které s indiány navázal, jinak byly cizincům zcela utajené“ představuje pozoruhodné fotografie autorka výstavy Jiřina Todorovová.

 
Pro malé návštěvníky je připravena dětská linka
Stopuj vepře! Nejvýznamnějším chovaným zvířetem na Nové Guineji se stal vepř, jenž je zde brán také jako symbol moci a prestiže. Malým návštěvníkům bude průvodcem výstavou Lovci lebek právě prasátko, které děti upozorní na zajímavé předměty a naučí je poznávat různé materiály, ze kterých lidé na Nové Guineji vyráběli předměty denní potřeby. Řešením úkolů v pracovním sešitu a hledáním obrázků prasátek ve výstavě se dozvědí o tomto ostrově spoustu zajímavostí.
 
Symbolem, který děti provede celou výstavou Zaniklý svět na fotografiích E. St. Vráze, je knír tohoto cestovatele, který byl pro něj charakteristický. Všude tam, kde se tento symbol ve výstavě nachází, naleznou malí návštěvníci předmět, jenž souvisí s cestami do neznámých exotických míst. Připravena je i „pracovna cestovatele“, kde si děti mohou připravit vše potřebné na cestu kolem světa – staré mapy, deníky nebo lupu, se kterými se vydají poznat Asii, Afriku i Ameriku. Navíc je čeká mnoho zajímavých úkolů a informací. Pomocníkem na cestě jim bude pracovní list, který poslouží i jako deska pro stolní hru.
 
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur je otevřeno ve dnech úterý, čtvrtek – neděle od 10 do 18 hodin, středa od 9 do 18 hodin; vstupné do objektu je 100 Kč / plné, 70 Kč / snížené, 170 Kč / rodinné.