V Jiri Svestka Gallery probíhá výstava propojující Kajánka a van der Pola

Do 14. dubna 2018 se v Jiri Svestka Gallery koná výstava Tomáš Kajánek | Jan van der Pol. Jedná se o již třetí výstavu v novém konceptu galerie zahájeném v září 2017, který propojuje nečekané dvojice umělců napříč médii, generacemi a uměleckými zkušenostmi. Jednotlivé výstavní dialogy nabízejí pronikavý vhled do hlubších spojitostí na středoevropské a mezinárodní umělecké scéně.
 
Tomáš Kajánek (*1989), letošní finalista ceny Jindřicha Chalupeckého, se ve své tvorbě často zaměřuje na schopnost jedince jednat v rigidních společenských strukturách. Vystavená fotografická série Insurance Instructions vychází ze série Self-timer Photographs (2016), na níž je autor ukrytý v krajině fotografované jím samotným. Nastavil samospoušť na deset vteřin, jež si určil jako čas, za který si musí najít skrýš v obraze. Tato série byla poškozena během výstavy finalistů nominovaných na Essl Art Award CEE v Praze. Aby pojišťovna umělci uhradila škodu, musel dokázat, že fotografie byly skutečně zničeny. Rozhodl se tedy vrátit na stejná místa a vyfotit hořící poškozené fotografie na pozadí těch samých scenérií, které původně zobrazují. Fotografie, jejichž účelem bylo prokázat vlastní zničení, se tak staly novým uměleckým dílem. Insurance Instructions jsou v rámci výstavy doplněné o zneklidňující sérii objektů Double-barreled Liberator, u nichž může z pohledu diváka zůstávat nejasné, zda jsou jejich „hlavně“ schopny vystřelit či nikoliv.
 
Jan van der Pol (*1949), nizozemský malíř žijící v Amsterdamu, se ve své tvorbě soustřeďuje na současná témata, sleduje a zkoumá empirickou rozmanitost, která nás obklopuje. Zároveň kriticky reflektuje techniku, přírodu a vědu. V tomto smyslu je jeho práce v souladu s dlouhou a bohatou tradicí holandského malířství od zlaté éry krajinářství až po formální experimenty Pieta Mondriana a hnutí De Stijl. Jiri Svestka Gallery spolupracuje s Janem van der Polem dlouhodobě. Obě jeho výstavy, které v galerii doposud proběhly (v roce 2013 v Praze a na přelomu let 2015/2016 v Berlíně) se setkaly s velkým ohlasem.
 
Společná výstava Tomáše Kajánka a Jana van der Pola je ukazuje jako umělce, které spojuje společná fascinace nahlížením pod povrch. Dekonstrukce se týká někdy doslova samotné formy zobrazení města, ulic, krajiny i obecně světa s jeho vnitřním fungováním a šablonami. Mladší z umělců Tomáš Kajánek více inklinuje k využití konceptuálních uměleckých prostředků a také performance. Naopak Jan van der Pol je sice věrný tradiční malbě na plátně, ale ta je v jeho podání jakýmsi složeným obrazem. Jeho díla jsou obvykle rozdělena do dvou nebo více polí představujících různé úrovně vidění a vnímání, od čistě vizuálně povrchního až po psychologický a emocionální záznam reality. Velký vliv na mnoha rovinách má na Jana van der Pola surrealismus pramenící mimo jiné z jeho obdivu ke kolážím Maxe Ernsta. Různé obrazové a abstraktní prvky tvoří v jeho dílech společně jednu krajinu - jednotný obraz světa - i když roztříštěný a vyznačující se lidským zásahem, který se často vydává za „přirozenost“.