Už jsem byla čtyřikrát

 
Takové to bylo napoprvé...Sedím v Kavárně na rohu světa a do místnosti vpadne Maya. Mladá krátkovlasá blondýna v županu. Vypadá dokonce zmatenější než já, divák divadelní hry Na rohu světa. Usrknu si ze skleničky červeného vína, která stojí přede mnou a netrpělivě čekám až se Maya oblékne a začne mluvit do mikrofonu, který stojí před ní. Obě stále vypadáme dost zmateně, ale pomalu už začínáme vědět o co go...
 
Natálie Kocábová napsala divadelní hru podle sebe pro nás, ale mě připadá jako by některé střípky vět byly moje vlastní. Občas si taky mezi lidma připadám jako ve cvokárně a ve cvokárně jako mezi lidma. Že jste nikdy nebyli ve cvokárně? Nevadí, přijďte na roh světa a poznáte o čem mluvím.
Na scéně figurují mimo Mayi ještě dvě další postavy, Dula a slečna, která vypadá asi jako červená karkulka. A bez nich bychom se nikdy nedozvěděli, o čem vlastně celá tahle věc je, protože Maya sice občas trpí samomluvou, ale je lepší klást cílené otázky, chceme-li se něco dozvědět.
 
A co se vlastně chceme dozvědět? Že nejbližší termíny jsou 19.2., 25.3. a 25.4. V Rock Café na Národce, vždy od 20:00.
V průběhu hry se děj přelévá od mezidveřních prostor přes ústřední „ordinační“ scénu až po stolky diváků, kteří mohou výrazně ovlivnit atmosféru celé hry.
 
Prozatím jsem hru viděla čtyřikrát a každé publikum dokázalo vytvořit jinak zábavnou a jedinečnou hru. Těším se teď na popáté a podržím vám místo u stolu.
 
 
 
Hrají: Lucie Radimerská, Lenka Vahalová, Tereza Nádvorníková
Režie: Jiří Hajdyla
Dramaturgie: Kristýna Kamenická
Produkce: Vjerka Mühldorfová
Kostýmy: Jana Soppe
Scéna: Jiří Hajdyla, Zuzana Mazačová