Utajená cesta ke kořenům moderního umění

Umělci a proroci. SCHIELE, HUNDERTWASSER, KUPKA, BEUYS A DALŠÍ
 
Výstava Umělci a proroci. Schiele, Hundertwasser, Kupka, Beuys a další představuje významnou, avšak dnes již téměř zapomenutou kapitolu vývoje evropského umění. Expozice prezentuje díla proslulých výtvarníků, zcela poprvé jsou ale vystavena v širokém společensko-historickém kontextu, jenž podmínil vzestup proroků, kteří podstatným způsobem ovlivnili jejich tvorbu. Představeno je více než 350 exponátů z období 1872–1972 včetně vzácného a rozmanitého dokumentačního materiálu – zastoupen je Johanness Baader, Joseph Beuys, Fidus (Hugo Höppener), Friedensreich Hundertwasser, Jörg Immendorff, František Kupka, Egon Schiele, Friedrich Schröder-Sonnenstern and Heinrich Vogeler. Výstava kurátorky Pamely Kort vznikla ve spolupráci Schirn Kunsthalle ve Frankfurtu a Národní galerie v Praze.
 
Výrazné a rozmanité umělecké postoje evropských umělců by od 80. let 19. století nevznikly bez vazeb na tehdejší samozvané proroky. Náboženská oponentura a sociální revoluce patřily k hlavním tématům charismatických osobností, jejichž význam pro moderní umění zůstal v podstatě nevyřčeným příběhem. Všichni usilovali o to, aby společnost změnila svůj životní styl i pohled na svět a naučila se řešit osobní, společenské a ekonomické problémy moderní doby. Jejich jména – Karl Wilhelm Diefenbach, Gusto Gräser, Gustav Nagel, Friedrich Muck-Lamberty a Ludwig Christian Haeusser – upadla takřka v zapomnění. Během života však měli u širokého publika a v avantgardních kruzích proslulou pověst a těšili se nesmírné oblibě. Oceňovali je i umělci a intelektuálové, ač mnohdy pouze skrytě.
 
V roce 1882 se malíř, průkopník vegetariánství, Karl Wilhelm Diefenbach stal prvním německým umělcem-prorokem. Jeho vídeňská výstava v Rakouském uměleckém spolku se o deset let později stala legendární a zásadním způsobem ovlivnila pozdější pařížskou tvorbu Františka Kupky. Egon Schiele byl inspirován jak Diefenbachem, tak Gustem Gräserem – k jeho ústředním námětům patřil umělec v roli trýzněného proroka. Okolo roku 1900 podněcoval „přírodní prorok“ Gräser věřejnost k následování jeho skromného života v souladu s přírodou a bližními. Během 50. let 20. století jeho příklad následoval Friedensreich Hundertwasser stylizující se do role umělce-ekologa.
 
Dadaistická tvorba Johannese Baadera byla založena na umělcově ztotožnění se s Kristem pod vlivem tzv. Ježíšových věrozvěstů, mezi něž patřil i Gustav Nagel. Ten se po celý život do podoby božího syna stylizoval a během několika let prodal tisíce pohlednic s vlastní podobiznou. Josepha Beuyse podnítila prorocká tradice k pochopení mesiášského rozměru jeho uměleckého poslání. Jörg Immendorff z počátku tento aspekt Beuysovi osoby a díla parodoval, později se přihlásil se k „náboženství“ komunismu.
 
Expozice ve Veletržním paláci objevuje nejen spojovací linie mezi umělci a proroky, ale vykresluje také dalekosáhlé společensko-historické souvislosti vedoucí ke vzniku klíčových děl moderního výtvarného umění.
 
 
Doprovodné programy
 
 
Komentované prohlídky:
19. 9. ve 14.00 s historičkou umění Markétou Ježkovou
4. 10. v 16.00 s historičkou umění Jitkou Šosovou
18. 10. v 16.00 s historičkou umění Duňou Panenkovou
 
Přednášky se zahraničními odbornicemi
Září 2015 přednáška historičky umění Lynne Cooke, kurátorky National Gallery of Art, Washington (téma a termín budou upřesněny)
18. 10. v 18.00 Tajná historie: Kupkovo setkání s Diefenbachem a vliv na jeho tvorbu: 1892–1920, přednáška nezávislé kurátorky a historičky umění Pamely Kort, kurátorky výstavy Umělci a proroci
 
Rozšiřující přednášky
30. 9. v 18.00 Od řemeslníka po proroka. Proměna postavení umělce ve společnosti od antiky k dnešku, přednáší historička umění Markéta Ježková
7. 10. v 18.00 Sémě okultismu. Tajné nauky v kontextu umění kolem 1900, přednáší historik umění Václav Hájek
21. 10. v 18.00 Sto let antroposofického umění, přednáší historik umění David Voda