V roce 2015 bylo v populaci České republiky zaznamenáno 111,2 tis. úmrtí, což je o 5,5 tis. úmrtí více než v roce předchozím. Jedná se o poměrně vysoký meziroční nárůst na hodnotu nejvyšší od roku 2003. Nárůst o zhruba 5 % byl zaznamenán nejen v celkovém počtu zemřelých, ale také v přepočtu na 100 000 obyvatel. Zvýšila se rovněž hodnota standardizované úmrtnosti (očištěná od vlivu věkové struktury). Zde byl zaznamenán meziroční nárůst o zhruba 2,6 %. Lze tedy říci, že nárůst počtu zemřelých mezi roky 2014 a 2015 byl z části způsoben stárnoucí věkovou strukturou a z části nárůstem intenzity úmrtnosti. Standardizovaná úmrtnost vzrostla meziročně u mužů z 850 na 864 úmrtí na 100 tis. obyvatel, u žen byl nárůst výraznější a standardizovaná úmrtnost v roce 2015 dosáhla 523,2 úmrtí na 100 tis. obyvatel.
Střední délka života činila v roce 2015 u mužů 75,8 roku, tedy shodně jako v roce předchozím, u žen pak její hodnota dokonce poklesla o 0,24 roku na 81,4 v roce 2015.
Nejčastější příčinou smrti byly v ČR v roce 2015 i nadále u obou pohlaví nemoci oběhové soustavy. Ty se podílely na celkovém počtu úmrtí 42 % u mužů a 50 % u žen a zapříčinily v souhrnu téměř 51 tis. případů úmrtí. Druhou nejčetnější příčinou jsou již dlouhodobě zhoubné novotvary. Na tuto příčinu zemřelo v roce 2015 zhruba 26,5 tis. osob, na celkovém počtu úmrtí se podílely 26,5 % u mužů a 21,8 % u žen. Třetí nejčastější skupinou příčin smrti byly nemoci dýchací soustavy, vjejichž důsledku zemřelo v roce 2015 téměř 7,5 tis. osob, což je 7,4 % všech úmrtí u mužů a 6,1 % úmrtí u žen. O něco méně četnou skupinou jsou úmrtí v důsledku vnějších příčin smrti, na ty v roce 2015 zemřelo 3,9 tis. mužů a 1,9 tis. žen, počet dopravních nehod i sebevražd se meziročně u obou pohlaví mírně snížil.
Úmrtnost kojenců, tedy dětí ve věku do 1 roku, je v České republice na velice nízké úrovni. V roce 2015 zemřelo před dosažením prvních narozenin 272 dětí, což je o 9 více než v roce předchozím. Na 1000 živě narozených dětí připadalo 2,5 úmrtí kojenců.
Od roku 2007 jsou v rámci statistiky úmrtí zjišťovány údaje o místě úmrtí. V roce 2015 došlo ke 2/3 všech úmrtí v nemocnici či léčebném ústavu, dalších 7 % úmrtí se odehrálo v zařízení sociální péče. Doma zemřela zhruba pětina osob. Z hlediska pohlaví je charakteristické, že muži mají vyšší podíl úmrtí na ulici či jiném veřejném místě, ženy naopak v sociálním zařízení.
Nejnižší úmrtnost a tedy nejvyšší naději dožití zaznamenáváme již dlouhodobě u mužů i žen v kraji Hl. m. Praha, kde se muži při narození mají naději dožít 77,7 roku a ženy 82,6 roku. Regiony s vysokou hodnotou naděje dožití jsou u mužů dále kraje Královéhradecký, Pardubický a Vysočina s hodnotou naděje dožití převyšující 76 let, u žen jsou to kraje Vysočina a Jihomoravský s hodnotou naděje dožití vyšší než 82 let. Naopak nejnižší nadějí dožití a tedy nejvyšší úmrtností se vyznačují kraje Ústecký a Moravskoslezský s nadějí dožití u mužů dosahující zhruba 74 let, tedy o dva roky méně než v krajích s nízkou úmrtností.
Zajímají vás další data a grafy? Publikace "Zemřelí", kterou najdete na ÚZIS, vychází od roku 1988. Zdrojem údajů je Český statistický úřad (ČSÚ), od kterého Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky přebírá prvotní data o zemřelých.
Publikace obsahuje údaje o zemřelých v absolutním vyjádření, jejich přepočty na 100 000 obyvatel k 1. 7. (střední stav obyvatelstva) a ukazatel standardizované úmrtnosti (na 100 000 osob evropské populace). Standardní teoretická evropská populace (stejná pro muže i ženy), použitá pro výpočet standardizované úmrtnosti, je převzata z databáze Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny (HFA-DB), která je kdispozici na webových stránkách Světové zdravotnické organizace: http://data.euro.who.int/hfadb/. Výpočet standardizované úmrtnosti je proveden metodou přímé standardizace.
Údaje za rok 2016 nebyly dosud zpracovány.
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky, evidence zemřelých vedená Českým statistickým úřadem