Tonya Graves: Fotit si svoje boty? A proč vlastně ne!

 
S Tonyou se známe roky. A vlastně moc neznáme. Víte, jak to chodí. Potkávali jsme se vždycky v průběhu léta na všech možných festivalech, řekli si čau, poslali jeden tím druhým směrem trochu konvenční úsměv, maximálně prohodili pár typických vět, že počasí je super, nebo že pódium má zrovna na tomhle festivalu strašně přikré schody, něco v tom smyslu. Small talks. Tentokrát jsme si sedli do poloprázdné francouzské kavárny na samém kraji Jiřáku a propovídali a prosmáli se skrz skoro tři hodiny. Utekly jako voda, protože Tonya je živel a možná i dílem proto, že hned na začátku nám její neznámý uctivý obdivovatel důstojného věku s velmi galantním proslovem objednal láhev francouzského sektu. Asi aby se nám líp povídalo...
 
 
Jak se máš, Tonyo?
 
Mám se skvěle, i když mám práce až nad hlavu. Zrovna se podílím na takovém projektu pro Czech Tourism a Prima Zoom, jmenuje se to Lovci zážitků a i když je to hodně náročné, všichni si to myslím užíváme. Jedná se vlastě o cestopisný seriál a já se díky němu dozvídám krom jiného i hromadu zajímavých věcí o místech, která sice znám, ale stejně povrchně jako možná většina lidí.
 
V čem je hlavní pointa seriálu?
 
Jsme čtyři a cestujeme po Čechách v VW transportéru, máme svoji garáž v Praze, ale každou epizodu vyrážíme na různá místa, protože jsme prostě... lovci zážitků.
 
To zní zajímavě. Kdy bude seriál k vidění?
 
Mělo by se to vysílat na jaře 2015, zatím je plánováno osm dílů. Je to hrozně zajímavá zkušenost, protože já jsem znala předtím jenom fotografa Tomáše Třeštíka a zbylé dva kluky, Pavla a Adama, jsem potkala poprvé až na natáčení.
Gró je v tom, že každý z nás je individuální osobnost, každý z nás vnáší svoje vlastní elementy a ty jsou hodně odlišné. Tak já doufám, že taky něco vnesu, krom faktu, že jsem malá černoška, haha.
 
Já nepochybuju o tom, že určitě máš co vnést. Minimálně jsi vtipná a zábavná. Kromě Lovců zážitků se děje co? Co má v plánu tvoje domovská kapela Monkey Business?
 
Monkey Business momentálně pracují na nové desce, která by měla vyjít brzo, ale nejsem schopna teď říct datum, protože zatím nebylo stanoveno. Zajímavé je na tom to, že Monkey Business a J.A.R. vydávají poprvé v historii alba téměř ve stejnou dobu. J.A.R. budou slavit svoje dvacáté páté výročí v listopadu a Monkey Business patnáct let existence na jaře příštího roku. Takže bude zajímavé sledovat, s čím obě kapely ve stejný moment vlastně přijdou, když významným autorem v obou je Roman Holý. Protože my jsme hodně příbuzné kapely a obvykle to probíhá tak, že jeden rok se akcentuje jedna a druhý rok ta druhá.
 
Jak vůbec stíháš svoje dva kluky?
 
Je to peklo. S Monkey Business jsem tak vytížená, že zpívám skoro každý víkend, do toho teď natáčení... je to těžké, stýská se mi po nich hodně moc, ale někdy je to tak zběsilé, že si je nemůžu nechávat ani přes noc doma a musím to řešit chůvou, nebo jsou s tátou, protože já obvykle odjíždím se štábem už ve čtyři ráno a školka otvírá až v sedm.
 
Jak jsou vůbec už staří?
 
Tomu staršímu je devět a ten mladší bude mít šest za měsíc. Čas běží rychle. A ten starší je ve čtvrté třídě, v devíti letech, vyšší než já!
 
Musíš nosit pořád high heels! Ty máš obecně ráda boty, víš ,kolik párů doma vůbec máš?
 
Jo, to mám! Myslím, že určitě kolem sto padesáti párů to bude. Snažím se udržet to na stovce, ale vymyká se mi to, haha.
 
Máš ve svojí sbírce také nějaké tenisky?
 
Mám, ale minimálně. Já jsem podpatková, miluju boty na jehlách, nedělá mi problém v nich chodit, ani se pohybovat po pódiu. Spousta lidí se ptá, jak to zvládám, jestli mě nebolí nohy, jestli nemám strach, že spadnu... Naopak, vysoké podpatky nás ženy nutí vlastně neustále se pohybovat, tancovat, což mi vyhovuje a docela to sedí i k mojí práci zpěvačky, no ne? Ale samozřejmě i nějaké sneakers mám taky.
 
Jo? Jaký je tvůj nejnovější úlovek?
 
Dostala jsem od Adidas nové tenisky ZX a náramně si je užívám.
 
Když už jsme u bot, co říkáš na nový trend shoefies na sociálních sítích?
 
Ty jo, tohle je myslím docela v pohodě. Sama si shoefies občas pořizuju, baví mě na tom hlavně fakt, že tam nemusíš mít svůj vlastní obličej. Fotit si svoje boty? A proč vlastně ne, fotíme celý život daleko banálnější a nudnější věci. A pěkné boty na pěkných nohou jsou rajcovní... můžou to klidně být i tenisky.