Tom Middleton: S lidmi ve výtahu si hraju na podprahové úrovni

Middleton už není jen DJ a producent. V našem rozhovoru říká, co znamená zvukový design.

„Tzv. Sounscaping popisuje kompletní, důkladně promyšlený přístup k instalaci, navrhování zvuku a vhodnému rozvržení zvukových a hudebních kompozic sloužící k rozšíření, vylepšení a zkrášlení emocionálních a smyslových zážitků spotřebitelů/hostů hotelu v souladu s hodnotami obchodní značky.“

Téměř dvě desetiletí poté, co se představil jako jeden z nejexperimentálnějších a nejrozmanitějších producentů taneční hudby, dostal Tom Middleton práci v newyorském moderním a elegantním butik hotelu Yotel.

Jakožto hudební ředitel bude měsíčně pořádat party ´Zvuky Vesmíru (Sound Of The Cosmos)´ ve vybaveném klubu Funktion One a na terase hotelu Yotel, zatímco jako ´hudební architekt´ ´soundscapinguje´ a vytváří hudbu pro všechna veřejná místa hotelu Yotel.

Projíždí se nahoru a dolů po eskalátorech hotelů na Times Square a neustále se poflakuje okolo toalet, očividně začal brát svoji roli vážně a dále nám osvětluje co to vlastně soundscaping je.

„Je to o využití psychologie, strategie, psychoakustiky a podprahových neuro-zvukových technik programování spotřebitelů ke zprostředkování zpráv obchodní značky,“ rozplývá se.

„Je tu možnost upravit soudscape určitých zón v Hotelu tak, aby vyhovovaly denním/týdenním a sezónním plánům,“ pokračuje.

„Od chvíle kdy host vstoupí do hotelu Yotel, je tu možnost využít zvukový design a hudbu k přeměně stresu z cestování k relaxaci, k pití, stolování, tancování a k společenskému životu.“

„Každá zóna a každé místo bylo detailně prozkoumáno a zvažovalo se využití programované hudby k inspiraci, vzrušení, zbavení stresu, relaxaci, pobavení, provokaci, nebo aby umožnila lidem jasně myslet, mluvit a spojovat.“

Původně se proslavil pod svým ambient experimentálním alter egem Global Communication, dále pracoval s dalšími zvukovými badateli, jako jsou Ulrich Schnauss a Aphex Twin. Současně nabíral další práce. Například remixoval písně hvězd, jako jsou Kylie(Minogue), Prince a Duran Duran. Dnes na svých stránkách uvádí, že je ´nahrávací umělec, producent, remixér, DJ, zvukový designér, tvůrce televizních a filmových soundtracků, konzultant designu produktu, kompilátor hudby, kurátor akcí´ což poukazuje na jeho úspěchy v mnoha odvětvích a na jeho ambice.

( http://www.tommiddleton.com/ )

Skrufff (Jonty Skrufff): Tvoje povolání se nazývá zvukový architekt, jak velkou součást této práce tvoří vizuální prvky?

Tom Middleton:“Vizuální část v tom hraje velkou roli, protože je to vícesmyslová zkušenost s životním stylem. Exteriér, interiér, design, rozvržení, materiály, objekty, nábytek, osvětlení (dokonce i jídlo a pití) to vše inspiruje k různým nasměrováním soundscapingu. V tomhle případě je to směs retro sci-fi od Kubricka, ergonomického ostří a utilitárního japonského designu, malých hotelů, letištních hal a designu kabin první třídy- směs dokonalých bílých povrchů s příjemnými zaoblenými rohy, hřejivé do fialova zbarvené látky a ručně vyřezávané dřevo.

Skrufff: Vytvořils hudbu určenou výhradně do výtahů: kolik pozornosti jsi věnoval tradiční výtahové hudbě ze sedmdesátých let a jak to fungovalo?

Tom Middleton: “Velké množství pozornosti! Vlastně to byla jedna z nejvíce vzrušujících výzev a fakt, že to musí být stručné, bylo to, na co jsem se nejvíce těšil.

Máte vlastně zajaté obecenstvo na průměrně 7 až 60 sekund. Takže co může člověk lidem sdělit v tak malém časovém úseku? Výtahová zkušenost je vždy fascinující. Je vždycky nepříjemná, člověk se cítí nesvůj, protože úplně neznámí lidé jsou nuceni se smířit s blízkou vzdáleností a narušenou intimností. Je to mezinárodní protokol. Co dělat? Mluvit s ostatními? Kam se dívat?

Skrufff: Proč myslíš, že má tak špatnou pověst?

Tom Middleton:“Nejspíš kvůli otřesnému programování jednorázové, knihovní hudby jednoduché na poslouchání, která postrádala jakýkoliv záměr mimo tvorby zvukové kulisy. Bylo to kýčovité a s mnohdy strašným uspořádáním a ozvučením. Ale i tak si myslím, že pokud se podíváte opravdu hluboko, některá ta hudba může být skutečně úžasná a to vzhledem k její specifické stručnosti.“

Skrufff: Podle Wikipedie; výtahová hudba má většinou jednoduchou melodii, aby mohla být nenápadně přetočena na začátek; jak moc se touto strategií řídíš (při svých zakázkách?) nebo máš nějakou vlastní strategii?

Tom Middleton:“ Na sedmisekundovou jízdu výtahem z přízemí (foyer) do čtvrtého podlaží (recepce a haly) užívám motiv éterických, uklidňujících a poutavých akordů a zvukový efektů vyrobených zpracováním pípnutí dveří. Chci, aby si lidé mysleli, že jsou transportováni do vesmíru a zakřivením časoprostoru přesunuti do budoucnosti.

Pro výtahy, co vozí hosty do kabin (pokojů) jsem vybral směs nostalgických, skvělých televizních a filmových motivů a znělek z šedesátých až sedmdesátých let, hudbu z knihovny, která vykouzlí úsměv na vašich rtech. Pomáhá odstranit ten nepříjemný pocit ve výtahu a navodí ve vás pocit, že jste James Bond/Austin Powers, který míří do svého staromládeneckého střešního bytu se svou sexy partnerkou/partnerem. Můj oblíbeny ´výtahový track´ všech dob, ten který je tak perfektní je The Pointer Sisters - Semame Street Pinball Numbers Theme. Měl jsem to rád už jako malý kluk a v této souvislosti to zní skvěle.“

Skrufff: Na Wiki se také píše´Zjistilo se, že v obchodních střediscích, měla výtahová hudba psychologický efekt, lidé měli po poslechu pomalé, více uklidňující hudby tendenci zpomalit a procházet obchody déle´ jak moc budou tvoje soundscapy takto fungovat?

Tom Middleton:“Hudba je pro obchodní značky velmi mocný psychologický nástroj k ovlivnění chování spotřebitele. Snažil jsem se na tomhle projektu jít co nejdál. Chci, aby se hosté cítili v prostorách dobře v jakoukoliv část dne či noci, aby si mohli přirozeně povídat, aniž by museli přehlušovat rušivé zvuky v okolí. Ať už máte schůzky, jste v baru, odpočíváte v hale, povídáte si s přáteli, nebo paříte, pro každou z těchto činností je perfektní zvuková kulisa, která nenarušuje sociální spolupráci, pouze zlepší náladu v místnosti v dané části dne.“

Ale také si s hosty hraju na podprahové úrovni. Přidal jsem po cestě nějaký humor a malé ´sonické návrhy. ´ Například, abych dostal hosty do takové nálady, aby měli chuť se napít, udělal jsem hi-fi nahrávky studeného bublinkového nápoje, přelévaného přes led a pak nahrávku toho, jak někdo jí křupavé brambůrky. A nahrávka Green Lounge (Zelená hala) vás vezme na cestu po světě od svítání v Anglii i se zpěvem ptáků, bučením krav a zvoněním vesnických kostelních zvonů přes středomořské odpoledne s cikádami a neobvyklými náhodnými zvuky z divočiny po noc v tropickém pralese s žábami, cvrčky a... počkat, co to je, to je z Predátora?

A díky vysokému bílému/hnědému obsahu zvuku tohoto venkovního prostředí, doopravdy prokázaly, že sonická bariéra zabraňuje přelévání zvuku z jedné zóny do druhé. Fyzika a Akustika v akci!

Skrufff: Jak dlouho jsi v praxi strávil ve výtahu nahoru a dolů; nebo poflakováním po toaletách, posloucháním zvuků?

Tom Middleton:“Ha ha ha! Hosté si asi mysleli, že jsem byl nějaký divný úchylný pronásledovatel (stalker), ale bylo nutné stanovit průměrnou dobu, kterou lidé v těchto místech trávili a zvážit, co může člověk dokázat s uzavřeným obecenstvem během pár sekund, či minut nebo v případě ženských toalet až 15 minut včetně šlechtění, pečování o sebe, povídání si o kosmetice a make-upu.“

Skrufff: Jakou strategii máš pro hudbu na toaletách?

Tom Middleton:“Kvůli omezení v souvislosti s elektrickým obvodem v reprácích je to stejné jako v Zelené hale, takže venkovní prostředí se zvláštními zvukovými efekty, které vás donutí se zamyslet. Slyšel jsem právě slona? Nebo to byl Tarzan? Navíc používat bílý zvuk je často používaný trik na japonských veřejných toaletách, který má zakrýt trapné lidské zvuky.“

 http://www.yotel.com

http://www.tommiddleton.com/Home.html
Jonty Skrufff: http://listn.to/JontySkrufff

překlad: Kristian Smith