Tanečnice Larisa Budaeva: kožich je způsob, jak přežít

Larisa Budaeva přijela před 5 lety do Prahy z Ruska studovat ekonomii. Během studií se věnovala i tanci a velice brzy se stala členkou taneční skupiny JAD Dance Company By Yemi A.D., ve které dodnes figuruje. Jak dalece se odlišujeme (nejen) v oblékání od Rusů?

Když se podíváš, jak se běžně oblékají lidé v Rusku a v Čechách, z čeho by si mohli vzít příklad Rusové od Čechů a naopak?
Ihned na začátku bych chtěla zdůraznit, že Rusko je velká země, proto se lidé i jejich chování liší v závislosti na oblasti, odkud pocházejí a kde bydlejí. Nebylo by relevantní považovat moskevský styl za celostátní a naopak. Ale určitě existují společné rysy. Celkový pohled na dav v Rusku a Česku nemá až takové rozdíly – skoro všude převažuje černá a šedá barva. To zůstalo z dob Sovětského svazu: cílem je co nejméně prát z důvodu spoření, takže není praktické kupovat jiné barvy. Co se týče žen v Rusku, rády si oblékají krásné a trendové věci, snaží se být obdivovány muži, ale hlavně ženami v práci, ve škole, na ulici – všude je taková neoficiální soutěž. Bohužel u mnoha z ruských žen snaha být považována za módní ikonu krachuje, jakmile chce ženská nacpat veškeré módní trendy do jednoho outfitu - opravdu tragédie.
Ještě moje babička mi říkala, že všeho musí být hodně a nejlépe když se to třpytí jako vánoční stromeček. Díky Bohu, tento gen jsem po babičce nezdědila, ale tento princip dosud platí na území “štědrého” Ruska. Myslím si, že každý pozná, odkud pochází žena, která přijela na výlet do Prahy na podpadcích, v džínách s kamínky a s “fake” kabelkou Louis Vuitton - ano, je z Ruska (tady bych se chtěla omluvit těm dámám, které mají pravé, ale vím, že 90 % z nich je Made in China). Totiž z ruského hlediska by Femme Fatale neměly chodit v teniskách, i kdyby měly ujít 100 kiláků- není to sexy. 
Být ženou v Rusku je privilégií, ženy do sebe hodně investují, občas až přehnaně a zbytečně. Mám kámošku, která měsíčně utratí za oblečení až 2000 Eur, přičemž deficit vkusu nekompenzují peněžní částky, které jsou utraceny – hrozná škoda! Teď budu muset říct pravdu o českých ženách. Komfort je vrahem módy! A jak pozoruji, tak je zároveň i nejlepším kamarádem žen v Česku. Ale nechápu, proč pohodlné věci neudělat módní. Přece pohoda neznamená žmolky na deset let starém svetru a ponožky v sandálech, nebo jo? Rozumím, že platy jsou nízké, času je málo, děti a manžel – samé starosti, ale péče o sebe není k zahození, zejména vzhled. Globalizace pro nás vytvořila tak jednoduchou věc jako trend, který lze snadno sledovat na internetu a v médiích. Jasně, že když máte svůj vlastní styl, jen tak dál, ale málokdo z nás je tak odvážný, a proto, milé ženy Česka, nenoste své bačkory v kanceláři a ve skejťackých bundách jezděte jenom na hory. 
Takže ze všeho předešlého bych vyvodila: kdyby ženy z Čech předaly svoji oblibu k pohodlí ženám z Ruska, a ty naopak poskytly snahu vypadat stylově (pozor – nepřehnaně stylově), byla by to ideální žena!:-) 
Jak bychom se my Češi podle tebe v oblékaní mohli zlepšit?
Sledování módy ještě nikomu neublížilo. I když nemáte velký rozpočet, můžete vypadat skvěle, tady jde spíš o vizualicazi toho, jak chcete vypadat. Ne každá z nás chce být sexy kočka, ale každopádně by měla zůstat ženou. Problémy s penězi mohou řešit sekáče s vintage oblečením nebo velké retailové sítě, které prodávají trendové věci za nízké ceny a k tomu ještě často mívají slevy. 
Máš oblíbeného ruského návrháře, oděvní značku nebo značku bot?
Žádnou ruskou značku nenosím. Bydlím už 5 let v Česku, nemám šanci nakupovat ruské oblečení a ani mi to moc nechybí. 
Co nikdy nevyjde z módy?
Ráda kupuji kvalitní klasické věci, které budou aktuální i za 5 let, např.: Černé koktejlové šaty, kašmírový kabát nebo černé lodičky. Tyto věci v kombinaci s módními doplňky vypadají skvěle a trendově.
Kolik má bežná ruská žena ve svém šatníku kožichů a proč?
Vzhledem k tomu, že skoro 6 měsíců v roce je na 80 % území Ruska zima, tak je pochopitelné, že kožich není jen symbolem blahobytu, ale je způsobem, jak přežít. Například na Sibiři, odkud pocházím, je průměrná teplota od listopadu do dubna -35 stupňů, proto je kožich „must have‟ věcí. Jejich počet, cena a kvalita pak záleží na tom, jak je na tom dotyčný finančně, ale pro každou rodinu ze střední vrstvy je nákup kožichu v Rusku drahou záležitostí. Jestli se v Americe investuje do akcií, pak se v Rusku investuje do kožichů. Můžete ho dokonce zdědit po mamince nebo babičce.
Text: Andrea Siládiová