Přinášíme rozhovor se zakladatelkou obchůdku a vintage značky Boho, Patricií, která ochutnala život v Londýně, kde si zamilovala vintage módu a před třemi měsíci, na prvního máje, si otevřela Boho Vintage Concept Store v pražských Vršovivích. A o čem že Boho a sny a vize Patricie jsou? To se dočtete v našem společném povídání… www.boho.cz
Kdy jsi propadla kouzlu vintage módy?
Dlouhá léta jsem žila v Londýně. Kdo tuto metropoli jednou navštívil ví, že se nedá jeho trendu, který je na jeho ulicích všudypřítomný, nepropadnout. Nemyslím tím ale jen vintage. Mám na mysli především onen osobitý styl, který si tam lidi umějí vytvořit. Mají zkrátka vlastní projev, a to nejen, co se módy týče. Vintage zde pak vystupuje až v druhé řadě. Je to skvělý prostředek, jak se odlišit od mas. Každý vintage kousek je totiž „One off“ a způsob jakým jej jeho majitel nosí, může být také jedinečný.
Nosíš ty sama vintage módu?
Ano! Beru ji jako koření mého outfitu. Ráda si i obleču nějaký skvělý vintage kousek, který naopak už nepotřebuje okořenit vůbec ničím. Je to totiž většinou šperk sám o sobě...
Jak dlouho máš otevřený svůj krámek na Vinohradech ve Francouzské ul. 76?
Právě nedávno jsme oslavili tříměsíční výročí od jeho otevření. Ale Boho jako takové už v Praze působí přes dva roky, ve formě Pop-up.
Působí na mě hodně stylově. Vypadá jako ty francouzské vintage obchůdky, které lemují ulice Paříže. Kde si se nechala inspirovat?
Často mě inspirují úplně banální věci. Baví mě hledat estetično tam, kde ho jiní nevidí. Možná proto, že vnímám svět v obrazech, ráda se tak i vyjadřuji.
Pomáhal ti někdo s designem obchůdku?
Ne, všechno jsem si vymyslela a navrhla sama. Spoustu věcí jsem i vlastnoručně udělala. Popravdě ale nevím, co bych si počala bez pomoci a šikovných rukou mých nejbližších kamarádů, mého manžela a tatínka.
Odkud jsi do krámku získala vybavení?
Z elementů a starých kusů nábytku či části různých zařízení. Koupeno z druhé ruky či nalezeno, recyklováno, předesignováno, předěláno či přiděláno. Každý kus tam má svůj příběh zrození i vytvoření. Byla jsem v tom prostoru zavřená celý jeden měsíc! Ale to by bylo na dlouhé vyprávění...
Jak už jsi se zmínila, pobývala jsi v Londýně deset let. Co jsi tam dělala?
V první řadě žila. Pak nezávisle na pořadí taky pracovala, studovala a cestovala. To všechno tam děláte souběžně a intenzivně. A taky si to intenzivně užijete.
Ve zkratce jsem tam odjela jako au-pair, pak jsem přes různá pracovní zařazení skončila jako event manager pro jednu prestižní produkční a cateringovou firmu. Vedle toho jsem také vystudovala fotografii a procestovala kus světa.
Čemu jsi v Londýně propadla? Ať už to byla móda, kultura, lidé, jídlo či jazyk?
Londýn je jedinečný. Má osobitý pulz, žije vlastním životem. Inspiruje, nabíjí ale i vysává. Hlavně ale neznám víc kosmopolitní město. Dopřeje vám vše. Můžete tady mít své náboženství, dopřát si všechnu kuchyň světa a také všechnu kulturu, na jakou si vzpomenete. Lidi tady dokážou fungovat vedle sebe a společně a vůbec nezáleží na tom, jaká je jejich rodná řeč. Nějakým způsobem tady vše jde, když se o to opravdu snažíte. Díky této zkušenosti mám teď přátele doslova po celém světě.
Je něco londýnského, po čem se ti stýská a co cítíš, že tady v Praze chybí?
Tamní bezprostřednost.
Zpět k obchůdku. Jaký jsou tvoji typičtí zákazníci?
Tak jako moje místo není typické, tak není typický ani můj zákazník. Ale přece by se dali rozdělit do několika skupin…. První jsou ti, co vědí, oč tady jde, vědí pro co přišli a vědí, že to tady najdou. Druzí jsou ti, co nemají ani zdání oč tady jde, nevědí co znamená vintage, ale zalíbí se jim to a najdou to, co ani nehledali. A třetí jsou takoví, co jen jedou kolem a nedá jim to nenakouknout.
Jaký sortiment ve svém obchůdku nabízíš?
Vintage a retro módu a módní doplňky pocházející z období od počátku minulého století až do 90. let. Zároveň se u mě najdou i interiérové doplňky a kusy nábytku. V sortimentu mám i vlastní redesignové ručně dělané šperky, malé upomínkové předměty a dárky, interiérové doplňky. Fanoušci obchodu si můžou zakoupit obrendované Boho produkty, které sama navrhuji a vytvářím je ve spolupráci s dalšíma kreativcema. Mám zde i produkty přizvaných umělců a tvůrců, což je ale většinou spíš exkluzivní nabídka na limitované období.
Jaké jsou ty Boho produkty?
Mám jich už několik. Pomalu se to ale navyšuje. Začala jsem s pohledy či přáníčky, pak se moje nabídka rozrostla i o šperky, módní doplňky a malé věci do interiérů jako jsou svíčky a stojánky na dorty, nebo polštáře. Dokonce i kusy nábytku. Všechno je to ale propojené mým konceptem a navazuje na vintage, nebo by se to dalo taky pojmenovat „Nové staré“. Dělám věci z již existujících objektů, které jsou staré a mají nějakou historii či příběh. Takhle dostávají další šanci a příběh pokračuje.
Je nějaký kousek oblečení/doplňku, na který jsi „ujetá“ a který ve tvém obchůdku převládá?
Tašky a kabelky. A nejen v obchůdku. Můj manžel by vám uměl vyprávět. Myslím, že se i jednou snažil je spočítat. (To ale samozřejmě nevěděl o všech...) :-)
Kde vlastně nakupuješ vintage módu? Jezdíš pro ni třeba i do zahraničí?
Začnu malou oklikou ve stylu „co a proč“. Vintage kousky jsou poctivě udělané a originální. Spousta z nich i hodně nadčasových. To taky ovlivňuje můj výběr. Protože já si vybírám. Nejsem muzeum, fundus ani starožitnictví. Hledám věci, které jsou nositelné a umístitelné v téhle době. Kombinování nového se starým, ať už v módě nebo designu, co je účinným a efektivním prostředkem k vyjádření vlastního vkusu, názoru či postoje. A mimochodem právě teď hodně populární. U mě nenajdete nic, co nese známku Made in China. Všechno je poctivá práce švadlen nebo originálních fabrik staré éry, mnohé z nich jsou už dávno zapadlé prachem. V Boho se snažím udržet určitý styl a atmosféru starého Československa. Věci Czechoslovakia made začínají být pomalu vzácností, nebo jsme si jich zapomněli vážit. Takže hledám hlavně lokálně, ale samozřejmě nejde odolat skvělým úlovkům i v zahraničí. Zejména pak v Londýně, Berlíně a vlastně všude, kde se ocitnu. Přiznávám se, že nemám velkosklad někde v Německu, kam bych si pravidelně chodila pro pytle věcí. Pro mě to je spíš záliba. Miluji bleší trhy, bazary a vetešnictví. Miluji ten pocit, když objevím něco nečekaného. Nějaký poklad uprostřed hromady harampádí.
Co všechno se ve tvém obchůdku ještě děje kromě toho, že tam prodáváš vintage módu?
U mě se neustále něco děje. Protože mám dveře otevřené. Ale ne jen pro lidi, co mají vášeň pro vintage styl. Celý koncept Boho je založen na způsobu života. Bohémsky žít znamená být obklopen spoustou dobrých lidí, zajímavých věcí, kulturním vyžitím, a to vše se musí dělat s lehkostí a upřímně. Snažím se pravidelně dělat akce, kde se lidi můžou setkávat a propojovat. Tak banální věc totiž dnes začíná být vzácností, protože mnoho lidí funguje skoro výlučně ve virtuálním světě. Zapomněli jsme psát dopisy, chodit pěšky a usmívat se, poslouchat přítele nebo si umět povídat s cizím člověkem. Chci, aby Boho nebyl jen obchůdek, ale aby to bylo místo kde se lidi cítí dobře, můžou potkat jiné zajímavé lidi, a to i z úplně jiného okruhu, než v jakém jsou zvyklí se pohybovat. Proto pořádám akce různého druhu. Někdy je to o muzice, někdy o jídle, jindy o umění či tvořivosti. Ale vždy je to o lidech!
Líbí se mi název Boho, který jsi obchůdku dala. Jak tě to napadlo a co to demonstruje?
Boho je v angličtině oficiálně zkrácený tvar od Bohemian. Čili bohémský - jako způsob života. Ale je to taky odkaz na geografický název oblasti starých Čech – Bohemia. Chtěla sem něco krátkého, trefného, aby to vystihlo podstatu „co, kde a jak“.
A na závěr mám takovou asi hodně prakticko-reálnou otázku. Uživí tě tvůj obchůdek nebo děláš ještě jiné věci?
Jestli mě opravdu uživí to, co ráda dělám, a jestli se opravdu dá uživit poctivou prací, to teprve zjistím. Je to takový můj malý-velký pokus. Kromě toho dělám taky styling pro časopisy, reklamky, ale i soukromé osoby. Připravuji i malé instalace typu výloh, nebo interiérů. Všechno je to kreativní práce, která mne naplňuje, uspokojuje a dává smysl mému bytí. Byl to vždy můj sen, živit se tím co mne opravdu baví. Jestli je to ale moc velký luxus na tuhle dobu, to se ještě uvidí. Já jsem ale hodně tvrdohlavá a jen tak se nevzdávám. :-)
text: Zuzana Klinková & Patricia