V prvním dílu našeho nového seriálu, který připravujeme s Queens.cz, jsme se dotkli nejstarších podob sportovních bot.
Teď se dostáváme k éře, kdy se začaly stávat víc statementem než sportovní potřebou. Vítejte v poválečné Americe, v éře baby boomers.
Kdo byli baby boomers? Po válce, kolem roku 1946, se v USA narodilo nejvíc dětí v historii. Baby boom pokračoval až do 60. let. Pro tuhle generaci hrály velkou roli "konzumní radosti" - nakupování a vlastnění věcí. Současně ale vznikal archetyp teenagera bouřícího se proti měšťácké společnosti posedlé nakupováním. Výsledkem byla takzvaná “Boomer Counterculture” bouřící se proti ideálům rodičů. O něco později přicházejí taky květinové děti, hippies.
ČERNÁ A BÍLÁ
Jak se tohle všechno odrazilo v obouvání?
Důležitý byl rok 1950 , kdy se bílé i černé tenisky Converse staly součástí oblékání bouřících se mladých lidí. Rebel bez príčiny James Dean se postaral o to, že díky pár fotkách v teniskách se stal tenhle typ bot, konkrétně Purcell, kultem.
Tenisky Converse byly tehdy stále ještě spojené se sportem, ale typ Chuck Taylor se začal už pomalu posouvat ze sféry košíkové do oblasti ležérního obutí pro běžný život.
Z dnešního pohledu byly plátěné sportovní boty bez odpružení a všech současných vychytávek vlastně na sport docela nepohodlné. Ice Cube se k tomu později vyjádřil: “Je šílený, že v těch botách se fakt hrál basket. Ano, taky je mám, ale člověk z toho má plochý nohy!” Dr. Leslie Campbell, odborník na nohy z American Podiatric Medical Association, prohlašuje, že Chucky nejsou dost stabilní a odpružené. "Jsou pro spotřebitele, které zajímá móda a trendy, ne pro lidi hledající to nejzdravější pro své nohy." Jeho kolega Dr. Alex Kor souhlasí: "Je zázrak, že tehdejší basketbalové hvězdy v nich odehrály tolik hodin a bez vážnějšího poranění. Já bych je teda Wiltovi Chamberlainovi nebo Billovi Russellovi nedoporučil." Současné Converse mají už stélku Lunarlon od Nike, která je mnohem přátelštější, a na basket už se samozřejmě Chucky nenosí.
VLIVNÁ GUMÁRNA
V 50. letech existovala i firma, na kterou si dnes málokdo vzpomene, ale byla pro vývoj sportovních bot zásadní. Beacon Falls Rubber Co. byl svého času velice důležitý podnik na boty s gumovou podrážkou, ale taky na gumáky a galoše, jeden z největších zaměstnavatelů v oblasti, který dal práci 1500 přistěhovalcům z Evropy. Proslulý byl model nazývaný Top Notch. Později gumákového giganta získala firma Keds, která zůstává jednou z nejznámějších značek sportovních bot dodnes. Nakonec samotnou gumovou výrobu převzal Michelin a divize Keds patří Collective Brands, frmě vlastnící i další značky obuvi.
Stejně jako dnes se o popularitu sportovních bot postarali teenageři. Dress code ve školách, původně dosti striktní, se začal postupně uvolňovat a týkalo se to i obutí. Rodiče tak dětem začali dávat Keds a Conversky, k tomu se často nosily džíny - rozmach zažila třeba značka Lee.
HUDBA, FILM, IKONY
V 50. letech i později jako ikona působil - a dodnes působí - James Dean: Conversky (nebo obyčené černé boty), džíny a černá kožená motorkářská bunda.
Od 60. let dodnes je pro popularitu sportovních zásadní i look kapel. Klasický styl Ramones - tričko, džíny, Chucks - ovlivnil několik generací. Rebelský punc a rockerské konotace zůstaly Chuckům ještě desítky let a v podstatě je mají dodnes. Klasická je historka The Strokes, kterou vykládá Albert Hammond Jr: "KDysi jsem v baru balil holku a nakecal jsem jí, že jsem filmař. Druhej den jí jako točím a snažím se a ona říká hele, tobě by slušely červený conversky. Hned jsem si je běžel koupit." Chuck Talyors jsou určitý signál. Jak říká opět Albert Hammond: "Chtěli jsme vypadat jako kapela, i když jsme jen tak šli po ulici. Chucky jsme používali jako signál právě tohohle."
Keds byly oproti tomu boty, které nosili obyčejní mladí lidé, kteří nebyli hvězdami, a na rozdík od Chucků neměly tolik opory v celebritách - celosvětově zásadní byl ovšem jejich výskyt ve filmu Dirty Dancing (Frances Houseman). To nic nemění na tom, že je trendy mládež milovala. Hlavně od poloviny 80. let do 90. let byly skoro uniformou zejména pro středoškoláky - holky je šasto nosily s legínami, případně legínami, volnými ponožkami a krátkými šaty; bohatší slečny je vyměnily za K-Swiss. V 90. letehc začala jejich obliba upadat, ale po pár letech nastal další boom. Má se za to, že se o něj postaraly mamky, které hledaly praktické, jednoduché boty, ve kterých můžou vyzvedávat děti ze školy, a vzpomněly si na Kedsky, které nosívaly na střední. Ano, i tady se historie opakuje...
Děkujeme Queens.cz!