Martin Pek je jedním ze zásadních českých skateboardistů a jedním ze tří členů české skateboardové reprezentace. Díky svému nezaměnitelnému stylu ježdění, kdy nepřestává lovit nové triky, je velmi zapamatovatelnou osobností. V loňském roce zvítězil v závodu GrandPrix Beroun 2016, kde se v neuvěřitelné světové konkurenci dokázal probojovat až na samý vrchol a udržet titul v České republice. Letošní ročník GrandPrix Beroun 2017, který je jedinou oficiální zastávkou série Světového poháru ve skateboardingu ve střední Evropě, se uskuteční v sobotu 24. června v Berouně. Více se dočtete v rozhovoru.
Jak a kde jste se připravoval na letošní sezónu?
Přípravě jsem se letos věnoval v pražském sportovním centru Plechárna Černý Most. Moc se mi líbí, jak je tohle sportoviště uspořádané. Ve větší hale je tělocvična, kde jsem trénoval zejména získávání fyzičky. V menší hale je udělaný skatepark.
Připravoval jste se nějak speciálně na závod GrandPrix Beroun 2017? A jak se vůbec cítíte před domácím publikem?
Každý rok se před GrandPrix jezdím do Berouna párkrát před závodem projet, abych si zvyknul na povrch a překážky. Příprava je rok od roku složitější, protože se snažím pokaždé předvést nové triky. Díky tomu je pro mě každý ročník závodu úplně jiný a nový. Každopádně se tu vždy cítím super. Domácí publikum je prostě skvělé! Je hodně znát, když vás lidé při závodě podporují. Vše je pak mnohem jednodušší.
Jaké máte letos cíle a jak vidíte vaše šance?
Samozřejmě se chci dostat až do finále a bojovat o co nejlepší umístění. Letošní zimu jsem sice zasvětil opravdu intenzivní přípravě, ale to samo o sobě ještě nic neznamená…Stejně tak se na závody připravovali i ostatní.
V čem je pro vás GrandPrix Beroun specifický a proč láká ty nejlepší skateboardisty světa?
GrandPrix Beroun je specifický hlavně v tom, že se mohou účastnit jen pozvaní závodníci. Ti už musí mít všichni nějaké kvality, aby se do toho závodu dostali a uspěli. Vyhrát může v podstatě kdokoliv z nominovaných jezdců. Nic není předem jasné. Každopádně to bude určitě zase velká podívaná.
Kterého zahraničního úspěchu si ve své závodní kariéře vážíte nejvíce a proč?
Nejvíce v paměti mám závod Spring Session ve Varezze v Itálii. Rozjezd na první překážku byla plošina, která byla postavená do moře a pokračovala dvanácti schody se zábradlím. Ve finále jsem měl poslední pokus a na rozjezd přišla obrovská vlna, která zamokřila celou rozjezdovou plochu. Nedalo mi to, a i přes vysoké riziko pádu a zranění jsem do toho šel naplno. Nakonec mi vyšly všechny triky a závod jsem vyhrál. Občas se prostě musí jít hlavou proti zdi.
Čeho byste chtěl ve své kariéře ještě dosáhnout?
Chtěl bych dál natáčet svoje skate videa z klasického streetového ježdění a věnovat se i focení pro časopisy. Dále chci předávat své zkušenosti mladší generaci a podporovat jejich rozvoj různými akcemi jako byl například „Skate Halloween“, který jsem pořádal. Obrovskou výzvou pro mě je i skutečnost, že se skatebording nově dostal na Olympijské hry. V roce 2020 bych v Tokiu chtěl reprezentovat Českou republiku.