Skandální pozadí letošní Eurovize

Šestapadesátý ročník mezinárodní hudební přehlídky Eurovision Song Contest zná od minulého víkendu své nové vítěze - ázerbájdžánské duo Ell & Nikki. Jejich kýčovitá balada "Running Scared" je podle mnohých internetových diskutérů vůbec nejslabší písní, jaká kdy u hlasujících ve Velké ceně Eurovize uspěla. Jen pro úplnost, za vyslanci Ázerbájdžánu se na druhém místě umístil italský zástupce Raphael Gualazzi, třetí místo si vyzpíval favorizovaný Švéd Eric Saade.

Finále nenáviděné (i milované) mezinárodní estrádní (chcete-li písňové) soutěže Eurovision Song Contest se letos uskutečnilo v hlavním městě Severního Porýní-Vestfálska Düsseldorfu. V aréně místní fotbalové druholigové Fortuny přihlíželo slavnostnímu večeru bezmála čtyřicet tisíc diváků. Za televizními obrazovkami sobotní finále sledovalo podle odhadů dalších 120 milionů estrádních (chcete-li písňových) fanoušků.

Finálové kolo se konalo v Německu díky loňskému vítězství mladičké talentované Němky Leny Meyer-Landrut, která letos navzdory masivní domácí podpoře na obhajobu prvenství nedosáhla a skončila hluboko v poli poražených, konkrétně na desátém místě. Letošní vítězství patetického dua Ell & Nikki rozhodlo, že se příští rok uskuteční finálový večer Eurovize v jejich rodišti - v hlavním městě Ázerbájdžánu Baku.

Letošní ročník Eurovize ovšem nebyl tak idylický, jak se na první pohled může zdát. Doprovázel jej totiž skandál celoněmeckých rozměrů. Pořadatelské město, Düsseldorf, totiž nemá mezi Němci tu nejlepší pověst. Především mezi těmi kolínskými Němci...

ZRCADLO DÜSSELDORFU ANEB D'DORFS SPIEGEL

Řevnivost Düsseldorfu a Kolína nad Rýnem dosáhla v posledních týdnech svého vrcholu. Záminkou pro obnovení zákopové války, která mezi dvacet minut vzdálenými městy trvá - s krátkými přestávkami - již od dob Velké francouzské revoluce, bylo právě víkendové pořadatelství finálového večera Velké ceny Eurovize. Pro pochopení míry rivality mezi formálním hlavní městem Severního Porýní-Vestfálska Düsseldorfem a srdcařským hlavním městem NRW Kolínem je třeba krátkého historického, geopolitického a sociologického exkursu.

V ČEM TKVÍ KOLÍNSKÝ KOMPLEX?

Po Sedmileté válce (1756-1763) byl Düsseldorf obsazen Francouzi, kteří jej považovali za centrum celého Porýní. Francouzští okupanti byli ale na sklonku roku 1813 vyhnáni pruskými vojsky a po Vídeňském kongresu došlo k plnému začlenění D'dorfu do Pruského království. Fridrich Vilém III. označil v roce 1815 Düsseldorf za hlavní město celé provincie a následná industrializace přispěla k blahobytu tamních obyvatel. Ruku v ruce s růstem industriálních oblastí pokračoval i vzestup kulturní a umělecký. Na počátku 20. století se D'dorf vypracoval mezi kvinteto nejdůležitějších německých měst, kam patří dodnes (společně s ním se k "Big Five" řadí i Frankfurt nad Mohanem, Berlín, Hamburk a Mnichov). 

Zatímco v Düssledorfu žije 600 tisíc obyvatel, v Kolíně téměř dvakrát tolik. Na rozdíl od D'dorfu má navíc Kolín dvoutisíciletou historii. Za své západoevropské centrum jej považovali již Římané a ve 12. století byl společně s Jeruzalémem, Konstantinopolí a právě Římem, největším a nejdůležitějším městem celé Evropy. Za nadvlády Francouzů a Prusů - na rozdíl od sousedního Düsseldorfu - Kolín strádal. Naposledy měl Kolín nad svým severním sousedem navrch za vlády tamního rodáka, prvního spolkového kancléře a zároveň - podle nedávné ankety - největšího Němce dějin, Konrada Adenauera.

EUROVIZE JAKO ZÁMINKA PRO VÁLEČNÝ STAV

Kolínský komplex se v praxi projevuje jednak na fotbalové rovině (nevraživost mezi ultras 1.FC Köln a Fortuna Düsseldorf), v pivní rovině (v Düsseldorfu sice často naleznete v nápojovém lístku Kölsch, rozumějte chutné kolínské pivo, pokud si jej však objednáte, dostanete od usmívající se obsluhy vodu z kohoutku - za cenu piva samozřejmě), v neposlední řadě se Kolínský komplex projevuje i v kulturní a mediální sféře. Když se před finálovým večerem Eurovize zeptal vlivný německý magazín Spiegel kolínského rodáka, současného nejslavnějšího německého komika a moderátora, Stefana Raaba, co si myslí o Düsseldorfu, své domácí publikum i redaktory Spiegelu Raab zklamal. Očekávala se odpověď ve stylu "Nejlepší na Düsseldorfu je silnice do Kolína". Na místo toho tvář TV Total (Pro7) diplomaticky prohlásila, že Düsseldorf je milým městem, Kolínem Severního Porýní.

Honba seriózního Spiegelu za senzací tím ovšem neskončila. Ptáte se proč? Vydavatelem Spiegelu je Axel Springer, terč teroristických útoků Frakce Rudé armády, která měla své buňky právě v Düsseldorfu. A zatímco rozhovor s Raabem válku nevyvolal, následná tendenční reportáž už ano. Reportéři Spiegelu úmyslně vyhledali schody na nábřeží, kde se každý víkend schází düsseldorfská omladina, aby ukojila své binge drinking choutky a zpila se do němoty. Spiegel zašel ve svých snahách zdiskreditovat Düsseldorf tak daleko, že nevyzpovídal opilé -náctileté, ale bezdomovce, kteří po nich sbírají zálohované lahve. Právě jich se redaktoři ptali, co si myslí o Eurovizi.

Na skandál bylo zaděláno, netrvalo dlouho a přisadil si i bulvární deník Bild, který svými propagandistickými články vyvolal celoněmeckou hysterii proti Düsseldorfu. Kolínští aktivisté toho samozřejmě využili ve svůj prospěch a začali na Facebooku organizovat protesty proti pořadatelskému městu. Podporu jim vyjádřilo takřka celé bulvární Německo, které by finále ESC raději vidělo v němečtějším Hamburku nebo Kolíně než právě v multi-kulturním Düsseldorfu, který spíše než s Německem, spolupracuje ve všech sférách s nedalekými zeměmi Beneluxu nebo dalekým Japonskem.

Rozum naštěstí zvítězil a finále Eurovize se v Düsseldorfu, rodném městě Leny-Meyer-Landrut uskutečnilo. Přání kolínských obyvatel navzdory. Ti se totiž připojili k výzvě Spiegelu, aby primátor Dirk Elbers (CDU) raději po Leně pojmenoval jenněkterou z ulic (nabízeli se názvy "Lena-Meyer-Landrut-Gasse" nebo "LenAllee") a pořadatelství předal do důležitějšího německého města. Jenže čím se ona důležitost měří, to už redaktoři Spiegelu, ani obyvatelé Kolína, nezávislému pozorovateli neprozradili. A přestože byla Lena-Meyer-Landrut i letos v Eurovizi suverénně nejlepší a nejcharismatičtější, je dobře, že nezvítězila. Nikdo si totiž nedokáže představit, jaká spirála absurdních událostí by se roztočila, kdyby se i za rok měl finálový večer ESC uskutečnit v jejím rodném městě, v Düsseldorfu.