Šedá ekonomika v ČR není problém. Stejně zavádíme masové sledovací systémy, říká soudce

Byrokracie, náklady a rozdělení společnosti na straně jedné, narovnání podnikatelského prostředí na straně druhé. Sedm odborníků debatovalo s přibližně padesátkou hostů na Diskuzi o EET, kterou ve svých prostorech uspořádala v pondělí 6. února odpoledne Paralelní Polis. Její kavárna Bitcoin Coffee EET už od prosince otevřeně bojkotuje. Založením klubu pak novou povinnost obešel majitel Café kafíčko Míšeňská Roman Čarek, který podnik změnil na klub a pondělní debaty se také zúčastnil. 
 
Diskuze, která trvala hodinu a půl, přinesla nejen zhodnocení, ale i nové otázky. „Udivilo mě, jak slabé byly hlasy proti elektronické evidenci tržeb před jejím zavedením, a překvapilo mě, jak snadno si ji společnost a živnostenské kruhy nechaly vnutit,“ vyjádřil se Karel Šimka, soudce Nejvyššího správního soudu. Jeho slova pak potvrdil i publicista Jan Macháček s tím, že současné debaty mohou nový systém maximálně modifikovat, k jeho stažení ale podle jeho názoru nemůže v žádném případě dojít. Podle obou dvou pak systém vede k větší ekonomické kontrole západní společnosti, což je podle jednoho návrat do uspořádání 80. let, podle druhého přirozený vývoj situace. Šimka při tom tvrdí, že míra šedé ekonomiky je v České republice tak nízká, že podobné kontroly vůbec nepotřebuje. 
 
Souhlasil s nimi také daňový poradce Michal Hanych: „EET byla zavedena tak rychle, že ani jeden ze zapojených subjektů zatím neví, co nám může vzít nebo přinést a kolik celkově bude stát. Na druhou stranu ale vyrovnala pokřivený systém byznysu v pohostinství tím, že všem nastavila stejné podmínky.“ Etický hacker Pavol Lupták nicméně upozornil na problém masivního centrálního sbírání dat, která mohou být napadena. „Pokud stát tvrdí, že data nejsou citlivá a zneužití tak téměř nehrozí, proč je vůbec sbírá?“ položil do pléna otázku. 
 
Z praktického hlediska zhodnotila EET Kateřina Hlatká ze společnosti Storyous, která pokladní systémy vyrábí. Podnikatelé prý nemají dostatek informací, což mezi ně často vnáší chaos. „Podnikatelé s námi často konzultují každý krok v obavě, aby neudělali nějakou chybu a nedostali pokutu. Sankce za porušení pravidel jsou nastaveny velmi vysoko a oni se bojí, že i za chybné neúmyslné hlášení dostanou ty nejpřísnější tresty,“ vypráví z praxe. Slovo dostal také programátor Urza, který píše klientskou část kódu EET a upozornil na možnou chybu ve výdeji vícero identických účtenek za zboží se stejnou hodnotou, které se všechny mohou tvářit jako unikátní. 
 
Expertní komentáře vybraných panelistů
 
Karel Šimka, soudce Nejvyššího správního soudu
„Vývoj od 80. let směřuje ke kontrolované ekonomice. Ruší se hotovost, zavádí se systémy kontrolující oběh ekonomických hodnot v reálném čase a stát tak brzy bude mít detailní a online přehled o tom, co se v ekonomice děje. A to mě děsí. Myslím, že masivní sledovací systémy navíc porušují princip proporcionality. Systém bojuje proti únikům v jednotkách nebo desítkách miliard korun v situaci, kdy rozpočet je něco přes tisíc miliard korun. Míra šedé ekonomiky v ČR je přitom okolo 15 % HDP. Jsme mírně lepší než evropský průměr, nemáme tedy žádný problém a řešíme jej nepřiměřenými kontrolními systémy, což podle mě povede ke změně struktury společnosti.“
 
Pavol Lupták, bezpečnostní hacker, spoluzakladatel Paralelní Polis
„Jsem rád, že diskuze o EET nutí lidi se zamýšlet o možnostech ochrany svého soukromí a finanční svobody. A takové technologie existují a budou potřeba. Proč? Protože útoky na státní instituce jsou běžná věc. Problém elektronické evidence je, že plošně sbírá a pak centrálně uchovává velké množství dat. U takto centralizovaných dat je vždy velká pravděpodobnost, že uniknou. Zavádění systémů, které jsou náchylné na výpadky nebo přetížení, navíc neodpovídá aktuálním technologickým trendům. Věřím také, že podobný systém dává možnost projevit se udavačství, které je v našich národech hluboce zakořeněno.“  
 
Roman Čarek, provozovatel klubu Café kafíčko
„Do ignorace předpisu jsme šli ze dvou důvodů. Výdej účtenek je tak časově náročný, že by vyžadoval zaměstnání dalšího člověka, což si nemůžeme dovolit. Zároveň to bereme jako krok zpět do 80. let, kdy se donášelo a stát nás sledoval na každém kroku. Založili jsme tedy klub, jehož provozovatelem je zapsaný spolek, který máme už deset let. Obecně prospěšná společnost by měla být vyjmuta ze zákona o EET, nicméně jejím cílem nesmí být generování zisku a pro nás nesmí být hlavním zdrojem příjmu. Proto nyní řešíme, jak se dál věnovat našim činnostem a uživit se.“
 
 
Záznam z přímého přenosu je k vidění zde.