Rozhovor s Danielou Pařízkovou, výkonnou ředitelkou Pražského Quadriennale

Co obnáší pozice výkonné ředitelky Pražského Quadriennale? Po kolikáté se podílíte na přípravách této akce?
Na PQ pracuji v různých pozicích už od roku 2002, takže je to moje čtvrté Quadriennale, podruhé v roli výkonné ředitelky. Jednoznačně jsou však tentokrát přípravy nejnáročnější, narostl nám zásadně počet zemí, zapojených umělců a zejména se zcela zásadně změnilo prostorové řešení celé výstavy, které určuje do značné míry i vlastní dramaturgii akce. V podstatě teď již tři roky pracujeme na největší site-specific akci, kterou Praha dosud zažila – více než 1 000 umělců ze 78 zemí připravuje své projekty pro prostory, které ve svém běžném režimu ve většině případů nejsou pro podobnou příležitost určené. Tak to je pro nás i pro naše partnery - pronajímatele těchto míst - velká výzva a dobrodružství. Situaci nám také nezlehčují zákonné a administrativní okolnosti, které se od posledního ročníku velice zpřísnily, zejména kvůli Zákonu o veřejných zakázkách. Další přísné podmínky jsou pro nás stanovené užitím víceletého grantu Evropské unie. To vše musíme splňovat jako jediní pořadatelé takto rozsáhlé akce v České republice, protože jsme příspěvková organizace státu. Z toho důvodu nikdo z našeho produkčního týmu, který je navíc pro každé Quadriennale díky čtyřletému rozestupu nový,  nemůže moc využít zkušenosti z předešlých akcí, a vyžaduje to od nás všech velké nasazení a předvídavost. 
Moje hlavní role je v podstatě neustálé žonglování mezi uměleckými a tvůrčími potřebami kurátorů a tvůrců  a technicko-organizačně-administrativními podmínkami, aby kurátorské a umělecké záměry a cíle zůstaly prioritní a nepřeválcovaly je zcela zákazy a omezení.  A úplně konkrétně jsou to jednání s několika sty partnery z ČR i celého světa, vedení asi 65 mil. rozpočtu v rozmezí čtyřletého cyklu, grantové žádosti, smlouvy, výběrová řízení atd. To všechno samozřejmě řeším společně s mými kolegy z produkce, PR, s projektovými manažery a mnoha dalšími, navíc v parametrech mezinárodního týmu, který vedu. Ale tentokrát je to pro mě již opravdu naposledy!
Proč vzniklo Pražské Quadriennale, tak významná událost v oblasti scénografie a divadla, právě v Praze?
Pražské Quadriennale vzniklo v reakci na výrazné úspěchy českých scénografů v zahraničí v 60. letech 20. století. Na bienále v Sao Paolu, tehdy nejvýznamnější akci v oblasti scénografie, dostali několikrát za sebou nejvyšší ocenění. Pořadatelé bienále začali uvažovat o spojení s nějakým partnerem v Evropě, aby si pro příště zajistili výraznější evropskou účast. Česká republika tehdy byla Mekkou evropské scénografie. Protože to bylo v 60. letech, byla nakloněna i mezinárodní spolupráci a první ročník PQ se v Praze konal v roce 1967. Už ten byl úspěšný, obeslalo ho kolem 25 zemí a zaznamenal i poměrně velkou návštěvnost laického publika. Přesto ale až do počátku 90. let bylo PQ vnímáno spíš jako expertní akce určená poučenému publiku; připisoval se jí (a dodnes připisuje) ale také význam v tom, že do Československa přivážela tvorbu umělců ze západních zemí, z nichž mnozí přijížděli osobně. Po roce 1989 jsme museli hledat cesty, jak PQ přiblížit širšímu publiku, což se nám daří. Je to i cesta, kterou bychom se chtěli ubírat i do budoucna. Dále se budeme zaměřovat na to, že neprezentujeme už jen samotné divadlo, ale i projekty na pomezí divadla a výtvarného umění, divadla a filmu, divadla a architektury, projekty, které používají prostředky různých uměleckých disciplín, ale stále se nějakým způsobem vztahují k prostoru. Praha potřebuje kulturní akci, která se koná v celém městě a která sem přivádí zahraniční experty i publikum, protože je jazykově bezbariérová. PQ by pro Prahu mohlo být tím, čím je bienále výtvarného umění pro Benátky, kde po čtyři měsíce město žije uměním, za kterým tam jezdí lidé z celého světa.
Koná se někde v zahraničí srovnatelná akce?
Ve stejném oboru existuje na světě už jen jediná akce, World Stage Design (Mezinárodní výstava scénického, kostýmního, světelného a zvukového designu). Tato výstava je ale poměrně nová, konala se zatím jen dvakrát - vždy v mezidobí mezi dvěma Quadriennale, má tedy také čtyřletý cyklus. Na WSD rozhoduje o účasti umělců porota, která je vybírá z přihlášených zájemců. PQ je na rozdíl od této výstavy založené hlavně na národní účasti - v tom je podobné benátskému bienále. Také my tyto národní expozice pak doplňujeme vlastními kurátorovanými přehlídkami. PQ je výjimečné i svým rozsahem, národní expozice představí přes 68 zemí, v rámci všech projektů se ho účastní umělci ze 78 zemí. Minulý ročník navštívilo přes 5 000 profesionálů a návštěvníků z řad široké veřejnosti za 11 dní přišlo přes 50 000. Myslím, že na žádnou jinou podobnou akci v ČR nepřijede tolik zahraničních návštěvníků
Jak byste představila Pražské Quadriennale veřejnosti, která jej nezná? Proč by si letošní 13. ročník lidé neměli nechat ujít?
13. ročník PQ by se dal charakterizovat jako živá výstava nebo přímo scénografický festival, který během 11 dní nabídne desetitisícům návštěvníků prezentaci děl z více 78 zemí celého světa. Snahou je podat scénografii jinak, pochopitelněji a zábavněji, zasadit ji do kontextu samotného města či určitého místa, ve kterém se nachází. Celý program se v letošním roce poprvé odehraje v historickém centru Prahy, jak uvnitř významných staveb a památek, tak ve veřejném prostoru. Hlavní částí PQ, která bude nejvíce zajímavá pro veřejnost, je Sekce zemí a regionů. Návštěvníkům nabídne ohromující labyrint scénografických výstav více než 68 zemí světa, s vlastními živými akcemi a interaktivními instalacemi. Uvnitř budov i ve veřejném prostoru bude díky tématům PQ 2015 SdílenýProstor: Hudba Počasí Politika znít hudba nejrůznějších forem, bude panovat nevyzpytatelné počasí a rezonovat politické a společenské dění současnosti. Na návštěvníky čekají v rámci expozic neobvyklá setkání - narazí na mrak, bouřku, živého orla a v mnoha případech se stanou nedílnou součástí samotné instalace.
PQ 2015 slibuje velký počet expozic také ve veřejném prostoru. Jakou budou mít podobu a kde budou umístěny?
Stěžejním happeningem ve veřejném prostoru je živá výstava Kmeny, která bude probíhat na mnoha místech formou kostýmovaných průvodů umělců i studentů. Koncepce vycházela z faktu, že nedávné politické demonstrace v mnoha zemích po celém světě (včetně Německa, USA a České republiky) odhalily staré, napůl zapomenuté zákony zakazující nošení masek na veřejných demonstracích. Během Pražského Quadriennale 2015 budou centrem Prahy procházet desítky maskovaných kmenů z celého světa (vztahujících se k tématům Politika, Počasí a Hudba) – tyto kmeny se na své cestě zastaví v ulicích, v metru, v supermarketu nebo v divadle či v muzeu.
Mnoho zemí si také v rámci svých národních expozic zvolilo doprovodné instalace a program na veřejných místech, například Australané nechají po Vltavě plout originální lodě, Švýcaři nainstalují v prostoru téměř celého Václavského náměstí rozměrnou rampu a za zmínku stojí i speciální hudebně-umělecká performance v Podolské plovárně. Program ve veřejném prostoru budeme odtajňovat postupně a mnoho věcí bychom chtěli nechat pro návštěvníky do poslední chvíle utajených, aby měli šanci si je sami objevit až během konání PQ.
Součástí Pražského Quadriennale je už tradičně také program pro děti. Na co se mohou letos dětští návštěvníci těšit?
Již po páté proběhne programová část PQ dětem, která funguje ve dvou rovinách. První je navázaná přímo na národní expozice tedy zmiňovanou Sekci zemí a regionů, kde je pro děti připravená dobrodružná trasa výstavou. Dostanou plánek výstavy a v několika vytipovaných expozicích plní úkoly, jejichž pomocí sami objeví, v čem spočívá daná expozice. Je pro ně připraveno i několik drobných dílen, kde si mohou vyzkoušet různé techniky, aby pochopily, v čem scénografie spočívá a naučily se pracovat s prostorem, nebo budou také moci hlasovat o nejlepší vystavený exponát. Druhý aspekt je pro nás velice zásadní, protože jím nabízíme dětem samotnou tvůrčí zkušenost. Pro každý ročník připravujeme určité téma, které spolu s dramaturgickými edukačními materiály rozesíláme do přihlášených škol. Letošním tématem je „deštník“ jako divadelní rekvizita i předmět související s počasím, jedním z témat letošního PQ. Děti podle našich propozic připravují své projekty, které pak přinášejí na výstavu. V roce 2007 byl tématem Český kabát a to, co z různých materiálů dokázaly vytvořit, nakonec obdivovali i profesionálové. Minulé PQ v roce 2011 ve Veletržním paláci zase hostilo Kabinet kuriozit, který dětští umělci naplnili více než tisícovkou exponátů. Imaginace dětí je tak bezbřehá, že si se zkušenostmi profesionálů vůbec nezadá. Děti jsou pro nás ale důležité i proto, že když se PQ nějakým způsobem zúčastní, stávají se poučeným publikem, které se v příštích ročnících vrací.
Kde mohou návštěvníci získat ucelený program?
PQ se koná 11 dní a jeho program je velmi rozmanitý. Dalo by se říci, že nemá otevírací ani zavírací hodiny. Ať se návštěvník vydá do ulic centra Prahy a na místa PQ v jakoukoliv hodinu, vždy najde něco zajímavého. Kompletní ucelený program mohou návštěvníci získat na webu www.pq.cz nebo v podobě tištěné brožury, která bude po dobu konání akce k zakoupení na pokladnách.
Jakou odhadujete návštěvnost?
Doufám, že letos se nám podaří zdolat rekord v návštěvnosti a překročíme hranici 50 000 návštěvníků. Přesto, že se PQ na svém počátku zaměřovalo převážně na návštěvnost odborníků z celého světa, poslední 4 ročníky se snažíme na přehlídku lákat více a více širokou veřejnost. Myslím, že na PQ si návštěvník jakéhokoliv věku najde svou oblíbenou výstavu, dílo, expozici a odnese si svůj osobní zážitek. PQ je pro všechny.
Jste na nápor tolika návštěvníků v centru města připraveni?
Chceme, aby si každý návštěvník PQ užil podle svých představ, a proto naše práce začíná u správné informovanosti každého z nich. Aby lidé věděli, na jakých místech se PQ odehrává a jak se do vybraných míst dostat. K dispozici budeme mít tisíce map zdarma, PQ brožury, navigační systém v centru Prahy a u pohyblivých expozic ve veřejném prostoru nám dokonce pomůže posila z řad Městské policie. V průběhu příprav jsme také zvažovali posílení vybraných spojů městské hromadné dopravy, ale protože se jednotlivé lokace PQ konají v docházkové vzdálenosti historického centra Prahy, nebude takové opatření potřeba.
Jak se tak rozsáhlá akce, jakou je PQ, financuje?
PQ je oficiální akcí České republiky a pořádá ji Ministerstvo kultury, které na ni pravidelně vyčleňuje prostředky ze svého rozpočtu. Znamená to pro nás především kontinuitu v pořádání akce a umožňuje nám to využít i další grantovou podporu z jiných zdrojů. Podařilo se nám již podruhé získat podporu Evropské unie v rámci víceletých grantů programu Kultura EU. Z celkového počtu 80 přihlášených a 14 podpořených projektů s projektem SharedSpace uspělo PQ v rámci víceletých projektů jako jediná organizace z ČR a získalo grant ve výši přes 760 tisíc EUR. To je nejvyšší částka, která kdy byla české kulturní akci z evropského rozpočtu udělena. Je pro nás významné, že můžeme případným českým podporovatelům ukázat, že takhle velké částky jsou do PQ ochotni investovat i ze zahraničí. Podporují nás také zahraniční kulturní instituty, které sídlí v Praze. Nejobtížnější je ale získat peníze ze soukromých zdrojů. Bez ohledu na současnou krizi má PQ nevýhodu ve svém čtyřletém cyklu, nemůžeme sponzorům nabízet kontinuální spolupráci o níž stojí. Pro každý ročník tedy musíme spolupráci obnovovat. Tradičním partnerem PQ je i město Praha, nicméně ne tak zásadním, jak bychom si přáli. Město by mělo pochopit, že kulturní turistika je významným fenoménem, tak, jak to vnímá celá řada evropských metropolí. Během PQ 2011 jsme si nechali vypracovat studii ekonomického dopadu, která dokázala, že akce přinesla státu dvakrát více, než činily obdržené dotace. Během PQ 2011 utratili návštěvníci v Praze přes 164 milionů korun a navýšení obratu se projevilo dokonce 393 miliony korun. Praha na ubytovacích poplatcích získala zpět do svého rozpočtu stejnou částku 1,5 mil. Kč, kterou jsme od ní na pořádání akce v rámci partnerství dostali. Studie prokázala, že šlo o jeden z nejúspěšnějších kulturních projektů roku 2011 nejen po umělecké, ale i po ekonomické stránce: každá koruna rozpočtu Pražského Quadriennale tedy vygenerovala téměř šest korun na obratu české ekonomiky a dvě koruny na HDP.
Do Prahy se Vám letos podařilo pozvat jednoho z nejžádanějších divadelních režisérů světa. Je náročné přesvědčit takovou hvězdu a zajistit všechny jeho požadavky?
PQ je každé čtyři roky navštěvované těmi nejvýznamnějšími osobnostmi divadla a scénografie současnosti. Roberta Lepage jsme zvali již v minulosti, ale spolupráci se nám nepodařilo navázat kvůli jeho velké vytíženosti. Letos jsme měli velké štěstí, protože režisér bude v době před PQ pracovat na svém aktuálním projektu v nedaleké Vídni. Robert Lepage představí ve své Masterclass přednášce svou tvorbu v rámci programové části PQ Talks. Tento všestranný umělec, režisér, scénograf a herec se proslavil zejména svými multimediálními produkcemi. Pod hlavičkou Ex Machina režíruje v předních operních domech včetně Metropolitní opery v New Yorku. Mnohými je považován za nejtalentovanějšího divadelního umělce současnosti. Jsme proto hrdí, že přijal naše pozvání.
Jak dlouho se akce této velikosti připravuje? Kolik lidí tvoří organizační tým?
Na přípravách PQ se pracuje celé 4 roky. V průběhu období mezi jednotlivými ročníky tým čítá 3 až 1o lidí. Zhruba rok před akcí se tým pomalu zvětšuje a v průběhu PQ spolupracujeme v týmu až 300 pracovníků.
Jaké je vstupné na letošní Pražské Quadriennale a jsou nějaké části programu zdarma nebo naopak jen pro omezený počet návštěvníků s předchozí rezervací?
Jednodenní základní vstupné pro návštěvníka z řad široké veřejnosti je 300 Kč. Děti do 15 let a senioři nad 65 let mají vstup zdarma. Chceme však, aby se na PQ přišel podívat každý, kdo má zájem o současné divadlo, scénografii a umění, a proto jsme připravili velké spektrum možností, jak mohou návštěvníci získat 50% slevu na vstupenku. Jednou z nich je spolupráce s Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Každý, kdo na pokladně PQ předloží jízdenku či Opencard, získá vstupné za polovinu. Stejně tak spolupracujeme s mnoha českými divadly – vstupenky z představení opět zajistí divadelním fanouškům poloviční cenu za vstup. Část programu PQ je však úplně zdarma. Jsou jimi především živé akce a expozice ve veřejném prostoru. PQ však nabídne také studentská představení, workshopy pro profesionály, přednášky či diskuze, kde je omezená kapacita. Předem je možné si své místo rezervovat na webu pq.cz.
Co letos zaujalo nejvíce Vás, na co se nejvíce těšíte?
Těším se na to, jakou odezvu bude mít naše prostorová koncepce u diváků. Zahraniční tvůrci, kteří si již prostory prohlédli, byli jednoznačně nadšení. Proto věřím, že i český divák přijme pozvání na prohlídku historického centra Prahy v novém uměleckém pojetí tvůrců z Čech i z celého světa. Doufám, že navštíví více míst, či dokonce, že přijme výzvu zhlédnout 68 národních expozic. Doufám, že se nám také podaří trochu napravit pověst Prahy jako konzervativní metropole zaměřené pouze na své historické aspekty, a podobně jako ostatní velká města v Evropě se aktivněji otevře současnému umění, jak již naznačily předchozí ročníky Quadriennale i ostatní umělecké akce v posledních letech. 
A osobně mým programovým favoritem je komorní výstava Předměty, která v krystalicky čistém kurátorském konceptu Tomáše Svobody bude vyprávět příběhy scénografických objektů od Maorů či z amerického vězení. A tajně doufám, že se mi podaří stihnout projít Prahou ukrytá v jednom z kostýmů v rámci živé výstavy Kmeny. Jen je škoda, že Supermani v podání mého oblíbeného švýcarského umělce Massima Furlana, mají být starší chlapi s velkým břichem. :)