Rozhovor: Lucie Tykalová, autorka otevřeného dopisu prezidentovi

Rozhovor s učitelkou Lucií Tykalovou, autorkou otevřeného dopisu pro prezidenta.
 
Vyučujete ZVS (základy společenských věd). Muselo vám být jasné, kam až publikace ašeho blogu může zajít, je to tak?
Ne, opravdu jsem nečekala, kam až to může dojít. Jsem začínající bloggerka a nedovedla jsem si představit, že můj článek si přečte přes 90 000 lidí.
 
Je podle vás úroveň znalostí dnešních studentů v oblasti politologie dobrá? Dokáží reflektovat dění na politické scéně a mají o ně  zájem?
Není to pravidlem u všech studentů, ale většina studentů samozřejmě politické dění reflektuje. Zvlášť, když téma probíráme v hodinách, tak je vedu k tomu, aby zaujali k politice nějaký postoj. Bohužel, většina studentů si o politice nemyslí nic dobrého.
 
Čemu připisujete takový zájem právě o vái publikovaný příspěvek (nyní má cca 90 tisíc přečtení, pozn red.), když na stejném blogu můžeme najít spousty mnohem rozsáhlejších a podrobnějších kritik Prezidenta ČR?
Myslím, že zásadní roli hraje to, že jsem učitelka. Velká část veřejnosti si myslí, že učitelé by neměli vyjadřovat své politické názory a měli by být pouze „předkladači faktů“. Proto asi ta „hysterie“ okolo. Co se týká oněch otázek, jsou to otázky, které jsou běžně s prezidentem spojované, pouze jsem je, na základě hodin ZSV, zformulovala do onoho „desatera“.
 
Jak moc se vám tedy změnil život od zveřejnění otevřeného dopisu? Má celá kauza dopad na váš osobní / profesní život?
Díkybohu na profesní život kauza nemá. Na osobní život vliv měla, ale naštěstí jen krátkodobý. Nebylo mi nijak příjemné být pod tlakem médií a číst mnoho nenávistných příspěvků směrem k mé osobě. Navíc už mě začali poznávat i lidé na ulici, což mě už děsilo….

Jak se na to, že blogujete dívá učitelský sbor, potažmo vedení školy? Máte jejich podporu?
Vedení školy mi vyjádřilo podporu, i když paní ředitelka měla kvůli mně spoustu práce navíc.
Minulý týden se ve škole, kde pracujete, konaly třídní schůzky, jakých reakcí jste se dočkala z řad rodičů?
Na třídních schůzkách jsme řešili záležitosti ohledně studentů a nikdo z rodičů se mě na nic ohledně této kauzy neptal. Několik rodičů mi však vyjádřilo podporu prostřednictvím mailu či Facebooku. Jedinou negativní reakci od rodičů jsem měla od strýce jednoho studenta, kterého však ani neučím.
 
Do jaké míry má podle vás prezident České Republiky vliv na studenty, teenagery, mládež...?
Podle mého názoru by měl mít prezident morální autoritu a tedy i vliv na chování mládeže. 
 
Nemyslíte si, že vaše otázky mohly být konstruktivnější? Rozumím snaze napsat dopis „zprostředkovaně“ skrze vaše studenty. Nicméně autorkou jste stále yy sama. Nakolik reflektuje dopis áš osobní názor a nakolik je výsledkem diskuse v rámci hodin ZSV?
Otázky mohly být konstruktivnější. Ale pro potřeby blogu mi přišly dostatečné. Chtěla jsem shrnout to nejpalčivější, co trápí mě i mé studenty.

Mluvčí Prezidenta ČR pan Ovčáček mimo jiné označil váš článek slovy „bezobsažné výkřiky“, zmínil se také, že otázky připomínají novinové titulky. S tím se bohužel nedá nesouhlasit.  Nelituje nyní toho, jak jste otázky formulovala? Mohly být údernější, přesnější - bylo by tak obtížnější je zpochybnit, nutné na ně adekvátně reagovat.
Jak už jsem odpovídala výše, otázky mi připadají legitimní a dostatečné. Shrnují vše podstatné, co vadí mně, mým studentům a určitě mnoha dalším.  Pan prezident rád provokuje a rozděluje společnost, což je podle mého názoru špatně.
 
Nápad napsat otevřený dopis byl spontánní? Měla jste opravdu ambici aby na něj prezident odpověděl? Pokud ano, proč jste ho neadresovala nejprve přímo na Hrad?
Ano, byl to spontánní nápad. Chtěla jsem, aby na něj prezident odpověděl, ovšem nikoli na základě blogu. Měla jsem dopis připravený v obálce a chtěla jej odeslat. Když však pan Ovčáček oznámil, že mi prezident neodpoví, tak to ztratilo smysl.
 
A teď už dost politiky. Jaký je váš vztah ke kultuře v Praze? Považujete její úroveň za dobrou?
S kulturou v Praze jsem spokojena, i když je jistě mnoho věcí, které mi vadí (multikina, zánik malých kin, financování divadel…), ale Prahu považuji za kulturní město a nabídka ve všech odvětvích mi vyhovuje.

Chodíte na koncerty nebo na divadelní představení?
Ano, chodím jak do divadla, tak na koncerty. Velmi ráda navštěvuji Městská divadla pražská, co se týká koncertů, nevynechávám koncerty mých oblíbených kapel UDG a Rybiček 48. Též mám ráda festivaly na Okoři.

Jaký máte vztah k módě? Baví vás nebo kolem vás jen proplouvá?
Móda mě velmi baví, velkou inspiraci jsem nedávno načerpala na Dyzajnmarketu, kde se prezentují čeští designéři.
 
Text: DEERKEROL & T. Baroch