Rozhovor: Helena Masníková, organizátorka interkulturního festivalu RefuFest

Rozhovor s Helenou Masníkovou, organizátorkou interkulturního festivalu RefuFest, o úctě k druhým, uprchlické krizi, toleranci, zapálení pro dobrovolnickou práci i seznamování se bez předsudků.
 
Co je vlastně RefuFest?
RefuFest je multižánrový festival, který pomáhá návštěvníkům přiblížit kulturu migrantů žijících v České republice a zároveň diskutuje i problematiku uprchlíků. Prostřednictvím pozitivně laděného happeningu se snažíme vytvářet prostor pro vzájemné poznávání s heslem „seznamte se bez předsudků“. Návštěvníci se mohou těšit na mix worldmusic, workshopů, divadla, etnického jídla a nezapomínáme ani na program děti. Hlavním lákadlem je samozřejmě možnost seznámit se s kulturou migrantů, kteří zde budou na stáncích či v rámci workshopů prezentovat kulturu svých zemí původu.
 
Jakou má ReFuFest tradici? Pokolikáté se v Praze uskuteční?
Letos se uskuteční již 11. ročník RefuFestu. Z malého happeningu na podporu uprchlíků z Čečenska a bývalé Jugoslávie, který se konal na Václavském náměstí, se postupem let vybudoval velký openair festival.  Festival se každý rok vyvíjí a snažíme se čím dál více zapojovat samotné migranty do jeho realizace – naším cílem je, aby RefuFest byl svátkem nás všech – kosmopolitních obyvatel Prahy.
 
Momentálně běží RefuFest kampaň na crowdfundingovém portále Hithit, na kterém se snažíte získat finance pro letošní ročník festivalu. Proč jste se rozhodli vydat cestou crowdfundingu?
Poprvé za spoustu let došlo k tomu, že jsme se do organizace pustili s vědomím toho, že nemáme velký evropský grant. Tuto částku se snažíme získat právě pomocí crowfundingové kampaně. Kromě toho jsme samozřejmě napsali i řadu menších grantů. Ty nám zaručují, že se letošní ročník uskuteční, ale to, jak bude programově bohatý, záleží už na dobré vůli lidí. I produkční tým doposud pracuje s nejistou vidinou odměny – a to více než 60 hodin týdně. Ale stojí nám to za to...RefuFest není jen festival, ale nese v sobě i myšlenku respektu k odlišnostem a solidarity.
 
V letošním roce se festival poprvé přesune z Kampy na Nákladové nádraží Žižkov. Na co se mohou návštěvníci v rámci festivalu těšit? Bude v něčem jiný vzhledem k tomu, že se přesouvá ze „zelené“ kampy do krásných industriálních prostor?
Nákladové nádraží Žižkov je pro RefuFest velká výzva a těšíme se na to! Rozhodli jsme se program uzpůsobit specifickým prostorovým podmínkám nádraží a uspořádat ho ve třech dnech. Páteční večer budeme věnovat především uprchlické problematice skrze diskuze, promítání, výstavu fotografií, divadlo a veřejnosti se představí i neziskové organizace pracující s uprchlíky. Sobotní odpoledne bude ve stylu klasického RefuFestu – hudba, taneční i výtvarné workshopy, okolo 15 stánků migrantů prezentujících kulturu a produkty své země původu a spousta dalšího.  Nedělní program bude poté věnován rodinám s dětmi, kde se během komunitního brunche budou moci děti i jejich rodiče zapojit do řady workshopů a užít si společně divadelní představení. Vždy se snažíme o to, aby lektory či účinkujícími byli samotní migranti.
  
RefuFest je organizován spolkem InBáze, z.s., jehož posláním je pomáhat migrantům a jejich rodinám v životě v České republice. Tato problematika je v současné době hodně palčivá. Jak vnímáte postoje české veřejnosti v souvislosti s uprchlickou krizí? Jsou Češi tolerantním národem?
Ono záleží na to, v jakém okruhu lidí se člověk vyskytuje. Osobně žiji v růžové bublině, kde lidé migraci vnímají jako něco přirozeného, vyslovují solidaritu s uprchlíky a hledají řešení místo toho, aby šířili poplašné zvěsti o konci Evropy. Mám strach ze strachu, který se v české společnosti šíří prostřednictvím médií, a který není založen na osobní zkušenosti. S migranty ze všech koutů světa přicházíme v InBázi do styku každý den a především jsou to lidé – úplně obyčejní lidé, kteří se odlišují od Čechů mnohdy jen přízvukem nebo barvou pleti. I kvůli tomu organizujeme akce jako je RefuFest, které dávají možnost lidem se vzájemně potkávat a získávat osobní zkušenost.  
 
Změnilo se fungování InBáze v souvislosti s uprchlickou krizí? Bylo například potřeba zvýšit počet dobrovolníků, kteří se o migranty starají?
Kéž by tomu tak bylo. Jeden z mýtů, který doprovází uprchlickou krizi, je ten, že si na tom neziskové organizace napakují kapsu. Díky téměř roční přestávce v evropských grantech zaměřených na podporu migrantů (EIF, EUF) se NNO pracující s touto cílovou skupinou ocitly ve velmi nepříjemné situaci, kdy mají problém udržet provoz organizací ve stejném módu jako předtím.  Konkrétně InBáze měla okolo 30 zaměstnanců a nyní je nás méně než polovina a téměř nikdo nemá luxus plného úvazku. I kdyby se počet klientů navyšoval, tak nemáme kapacitu, abychom mohli uspokojit poptávku. Teď si držíme palce, aby nám vyšly napsané granty a hledáme i další zdroje financování. I když v souvislosti s uprchlickou krizí je obtížnější najít sponzory, kteří by se nebáli podpořit neziskovku pracující s migranty. Ale počet dobrovolníků nám roste a aktivizují se, což je skvělé!
  
Jaké aktuální projekty a akce InBáze pro migranty chystá?
InBáze stabilně poskytuje sociální a právní poradenství pro migranty a uprchlíky, kteří potřebují řešit problémy spojené s bydlením, prací, pobytem, školou atd. Zároveň nám běží i volnočasové programy pro mladší a starší děti z řad migrantů i jejich českých kamarádů. Zapojujeme se také do akcí pořádaných jinými organizacemi – např. 16. 4. vyrážíme společně uklízet v rámci „Ukliďme Svět-Ukliďme Česko“ či 30.4. Čarodějnic před Chodovskou tvrzí. Veškeré informace o činnosti InBáze můžete najít na www.inbaze.cz