Řiště. Bydlí tu 26 lidí. Jak se tady žije?

Vesnice a vesničky. Jsou po celých Čechách. Jak se ale žije ve vesnici, která čítá jen 26 obyvatel? Taková je vesnička Řiště.
 
Podle starých kronik vzniklo pojmenování podle lesní mýtiny, kde se odehrávaly hry a turnaje, tudíž původní název obce byl Hříště, a později byl převeden na Řiště.
 
Již v r. 1318 je vzpomínán Vilém ze Hříště. V r. 1398 vykazoval Kondrát ze Lnář kostelu lnářskému plat na lidech v Řišti. Po Kondrátovi přešly Řiště Vilému ze Lnář, a po vymření tohoto rodu se v r. 1421 Řiště dostávají do držení rodu Zmrzlíků ze Svojšína. I v Řištích má většina současných obyvatel velmi hluboké kořeny, a jména Krejčí, Seidl a Fiala se zde zmiňují již od 17.století. Největšího počtu obyvatel bylo dosaženo v r. 1870, kdy zde ve 14ti domech žilo 109 lidí.
 
Jak se ale v takové vesničce žije? Na otázky nám odpovídala rodačka Wendy Matoušková.
 
Udržujete ve vesnici nějaké zvyky?
Ano, mame tu pár zvyků, které se dodržely ze starších dob. První začíná na Velikonoce - děti vezmou "křístačky", což jsou vlastně dřevěné řehtačky, kterými se otáčí a ony vydávají protivný zvuk. Děti chodí v tomto období po celé vesnici třikrát denně, aby si vykoledovaly nějaká čerstvá vajíčka, přičemž v dnešní době dostávají i peníze a nějaké sladkosti. Zpravidla se chodí v 6 ráno, 12 v poledne a v 6 večer. Na Černý pátek a Bílou sobotu ráno se chodí zase od domu k domu, kde se zazpívá písnička, která vám zajistí výslužku - a ta se pak poctivě mezi všemi koledníky rozdělí. Další zvyk je stavění Májky prvního května, kterému předchází pálení čarodějnic na třicátého dubna, kdy se vyrobí ze dřeva, starého oblečení a slámy tak zvaná čarodějnice, která se později upálí. A - to bych skoro zapomněla! - Mikuláš zde probíhá opravdu netradičně a někdy velmi strašidelně! Obvykle chodí dospělí, převlečení za čerta, Mikuláše a anděla od baráku k baráku a pokud nějaké dítě zlobilo, opravdu se může stát, že ho strčí do pytle a odnesou na chvíli pryč, takže mu to zajistí takový menší šok. Jako dítě jsem se opravdu bála.
 
No a jak probíhá jeden obyčejný den v Řišti?
No, normálně se vstává okolo 5.-6. hodiny ráno, před prací se nakrmí domácí zvířata. Každý má tak trochu naspěch, protože hodně lidí v této době dojíždí za prací do vedlejších, větších vesnic anebo malých měst. Okolo 3-4 hodiny odpoledne se většina lidí vrací domů, potom udělají nějakou práci okolo baráku atd. Většina z nich se poté odebere do tzv. 'klubovny', kterou zařídil můj táta. (smích) Je to vlastně taková kulturní místnost, kde se všichni setkávají. Je zde kabelová televize, lednička plná piv, takže se zde sledují fotbalové zápasy, filmy a další. V zimě obvykle chodívá většina lidí spáti kolem osmé nebo deváté hodiny. To jsou samozřejmě ti starší, protože většina mladých lidí zde už nežije, ti se stěhují do větších vesnic nebo měst, která jim mimo práce nabízejí i více ze společenského života (třeba jsou zde pravidelně pořádány tzv. zábavy s tancem a pohoštěním).
 
Co byste například cizincům doporučila k viděnína Vaší vesnici?
Tak určitě poznají pravý život na vesnici se vším všudy (směje se). Jinak, z těch památek - asi 3 km od mé vesničky je známý zámek Lnare a populární zámek Blatná anebo bývalá židovská synagoga Kasejovice. A také by je mohl zajímat z hlediska zábavy náš hokejový klub, který pravidelně celou zimu pořádá zápasy s ostatními kluby z jiných vesnic. (smích)
 
Jaká jsou negativa a pozitiva žit na vesnici pro Vás?
Největší pozitivum vidím v tom, že život na vesnici je velice klidný a pokud máte rádi přírodu, je jí tam dostatek. Jako negativum bych uvedla špatnou dostupnost - nejezdí sem třeba autobusy, což je z pracovního hlediska problém, takže nutně potřebujete auto.
 
Vy žijete už dlouho v Londýně - proč jste se rozhodla pro úplně jiný život?
Já osobně dala přednost životu v cizině, protože jsem vždy tíhla k velkoměstům, k tomu co nabízejí. Vlastně to dopadlo tak, že jsem do Londýna odjela před deseti lety za účelem zlepšení angličtiny a už jsem zde zůstala. Tím však nechci říct nic proti naší vesnici, kam se vždy ráda vracím. Určitě bych vám ji všem doporučila navštívit, protože je to  opravdu rarita a jedině zde máte možnost okusit život tak, jak probíhal kdysi, za našich babiček, protože jestli existuje místo, kde se skutečně zastavil čas a zvyky přetrvaly, pak to je jedině Řiště.