R.I.P. Vladimír Vlasák

Zemřel nejslušnější z českých hudebních novinářů.
 
1. února 2013 navždy odešel Vladimír Vlasák.
Dlouholetý redaktor řady časopisů a novin nebyl jen autorem dobrých textů - léta své okolí nenápadně udivoval tím, jak se držel vlídnosti, poctivosti a korektnosti.
Pracovat s Vláďou nebo se s ním bavit někde na koncertě či po cestě na festival byla zvláštní věc. I když se desítky let pohyboval mezi bohémskými běsy, zmítanými kdejakou emocí, držel si úplně jiný způsob fungování. K lidem, k hudbě i k psaní přistupoval slušně, korektně, ale přitom ne sucharsky. Necítil potřebu být jako ostatní.  Jednal s klidem a nadhledem, bez jakýchkoli egomaniackých kozelců, tak obvyklých v tomto oboru. To, co dělal (články pro Melodii, Rock & Pop, Lidové noviny i MF Dnes, knihy o hudbě), pojímal stejně jako svou komunikaci a styl fungování: poctivě, bez potřeby drát se dopředu a exhibovat svými znalostmi a názory. 
Na rozdíl od mnoha kolegů nevzbuzoval v kapelách nenávist. Maximálně jemný humor (Jakási skupina, jejíž jméno už zavál čas, v 90. letech, kdy hudební recenze ještě mohla nastartovat něčí kariéru, vydala desku jménem "Hlavně aby se to Vláďovi líbilo" - Vladimír ji v Rock & Popu vyfasoval na recenzi, ve které uvedl "Vláďovi se to docela líbí.") Nebylo možné se s ním divoce hádat - dokázal klidně a věcně argumentovat a obhájit svůj pohled na věc i tváří v tvář nejběsnějším rétorům. Po tichém vítězství necítil potřebu chvástat, ale se svou typickou  vyrovnaností se pustil do další práce.
Zemřel na rakovinu, kterou podle blízkých snášel s obdivuhodnou houževnatostí - to zcela odpovídá tomu, jak jsme ho znali my, kdo jsme měli to štěstí se s ním potkat dřív.
Pohřeb se koná ve čtvrtek 7. února ve 12:30 v nové obřadní síni na Olšanech. Jeho památku si přátelé připomenou téhož večera od 19 hodin v klubu Mat, Karlovo náměstí 19.