Reportáž z prvního londýnského týdne pánské módy - exkluzivně pro Protišedi!

Londýnský týden pánské módy jaro/léto 2013

Britští muži jsou podivným úkazem. S nonšalancí jim vlastní míchají to nejlepší z anglického oděvního dědictví s tvrdou hranou současné módy. Světu už dali barevné ponožky, neonově zářivé tkaničky i tweedové sako doplněné o tříčtvrteční chinos. Proto bylo s podivem, že jim až do minulého roku probíhající London Fashion Week věnoval jen jeden, vcelku nedůstojný „Menswear Day“. To se však od sezóny jaro/léto 2013 mění, protože si muži a pánská móda vydobyli v Londýně svůj vlastní týden módy: London Collections: Men.

Sám název je více než výstižný. Na poli čtyř dnů, 14. až 17. června, na něm předvedla plejáda britských tvůrců klasický i nový pohled na pánský oděv, jehož centrem je právě Londýn. A mladí i uznávaní návrháři dokázali, že je svět mužů a jejich oblečení přinejmenším stejně bohatý jako ten ženský.

Hned v první den přehlídek, tedy v pátek, představila svoji kolekci na jaro/léto 2013 konfekční značka Topman, která však svojí řadou s přívlastkem „Design“ dorovnává skóre s autorskou tvorbou. Kolekce věnovaná skateové a surfařské komunitě 60. a 70. let byla skutečně složenou poctou s příměsí londýnské předměstí – na mole se společně představily divoké, až z éry hippie vyjmuté vzory a šedivá, za kterou by se nemusel stydět ani pověstný londýnský smog.

V ten samý den přišel hned první vrchol celého týdne módy. Tou byla kolekce mladé designérky Martine Rose, jež ve své skulpturně laděné řadě přetransformovala denim a pracovní uniformu do nezvyklé podoby. Rose vytvořila jakousi sezónní apoteózu skryté něžnosti moderního muže, přitom však zachovala jeho stěžejní silnou roli v cyklu přírodního výběru (JK dodává, že za tričko Screamadelica má bodíček navíc).

Kapitolou samotnou pro sebe byla show tří začínajících návrhářů, již našli záštitu pod ochranným programem značky Topman MAN. Astrid Andersen tak ukázala další verzi basketbalového ghetta, tentokrát ve zcela hybridní formě, která vyvolávala otázky o proměnách pánského oděvu. Na druhé straně duo Agi & Sam našlo zalíbení v grafických motivech, ze kterých radost ze hry přímo vyzařovala. Jako poslední předvedl svoji kolekci Shaun Samson, jehož hrdinové neměli daleko ke galaktickým hrdinům, kteří se o svoji mužnost nebojí, a tak se v poklidu věnují své lásce: koťátkům.

Odmítavé i nadšené reakce sklidil James Long, který do aktuální podoby převedl odkaz Gianniho Versace. Long si ponechal jeho geometrické vzory a smysl pro excentričnost, odstranil však nepotřebnou pompéznost a kostýmní rozvernost, kterou nahradil zadumaným, až temně chladným nábojem všech looků.

Pokud si tvůrci ve svých kolekcích pro sezónu podzim/zima 2012 byly něčím jistí, bylo to postavení muže ve společnosti. Drsné kolekce plné kůže a střetu však zpochybnil Christopher Shannon použitím anglických folklorních prvků a keltských oděvů, které upravil tak, aby vyhovovaly dnešním podmínkám. Na podobném principu fungovala i kolekce J.W.Andersona, který se rozhodl dát mužům přičichnout ke světu haute couture, když do své řady vpracoval klasickou, diorovksou krejčovinu s nádechem 70. let.

Díky těmto návrhářům, ale i mnoha dalším, LCM uspěly. Daly světu vědět, že Londýn, móda a muži k sobě mají setsakra blízko a že se v Británii už urodilo dost talentů, aby „utáhly“ celý jeden týden módy. A proto  se už teď chystá další, tentokrát podzimní edice LCM A/W 2013.

tetx: Jan Tomeš (autor je šéfeditorem MAUDhomme.cz)

(Detailní recenze kolekcí naleznete na www.maudhomme.cz. Fotografie ze zákulisí LCM i londýnských ulic pak na této stránce.)