Reportáž: S ciderem je to jako se ženou. Ideál si musí najít každý sám.

V MeetFactory to zase vřelo. Tedy spíš kvasilo. Už posedmé se tu pod taktovkou Winepunku konala přehlídka českých ciderů. Své malé jablečné zázraky předvedli jak zajetí výrobci s mnohaletými zkušenostmi, tak i nadšenci, kteří si vlastní cider dělají doma pro zábavu „na pankáče“. 
 
 
Sešlo se přes 40 různých výrobců a ještě více vzorků, které si přímo říkaly o ochutnání. Cyril Holub z F. H. Prageru nás na úvod ochotně zasvětil do tajů ochutnávání. Správný ochutnavač prý jednu kapku cideru nepovaluje dlouze na jazyku, ale pořádně nasaje plný doušek a nechá chuť a vůni se plně rozvinout v puse. Po pár řádných degustacích nám bylo jasné, že zkusit všechny výtvory je nemožné. Proto jsme se rozhodli změnit taktiku a zeptat se výrobců i návštěvníků, jaký je podle nich ideální cider. 
Táta s mámou z Tátova sadu nám řekli, že by měl rozhodně vonět, tým Českorájského cideru si ho rád nechá pořádně uležet. U Inženýra vsází na kdoulový cider, protože je tak akorát sladký. V Rumburku, domově BBCidru, se zase pije suchý s fenyklem nebo chmelem. Návštěvníci oceňují na cideru především výraznou a vyváženou jablečnou chuť, svěžest, jemnost, ale i to, že po něm není velká kocovina. A Ondra Kopička z Winepunku, tedy sám pořadatel, to vidí tak, že cider je jako žena – to ideální si každý si musí najít sám. 
Jedna věci je jistá. Nejlepší cider není jen jeden. A za každou sklenicí i značkou se skrývá originální a jedinečný příběh. Optimista by řekl, že stojí za to žít. My bychom to trochu poupravili. Stojí za to pít. Alespoň cider určitě. Už teď se těšíme na příští rok na 8. ročník přehlídky. Mimochodem, všimli jste si, že osmička tak trochu připomíná dvě jablka na sobě? 
 
/fb fotoalbum/
Text: Kristýna Šestáková